Když dítě nic nejí

Rubrika: Stravovací návyky

433824_bite„Dítě, které nic nejí“, patří do kategorie dětí, již velmi dobře znají lékaři, pediatři a v neposlední řadě také psychologové. Obecně lze říci, že to je dítě veselé, živé, aktivní, normálního vzrůstu, bez viditelných příznaků podvýživy, které snadno navazuje kontakt. Lékařská prohlídka u něj v 95 % případů nenajde žádnou anomálii ani nedostatek…

Ale toto „dítě, které nic nejí“, své pravé úmysly tají – zcela jistě je nemocné, zemře vysílením nebo přestane růst, protože to nakonec říká jeho maminka – prostě nic nejí!

Obvykle bude mít dotyčné dítě snahu jíst zcela normálně podle svých potřeb (slovo „normálně“ má zde velmi široké rozpětí). To, co sní, mu prospívá a postačuje jeho potřebám. Ale rodiče, a obzvláště maminka, která stojí v těchto konfliktech v první linii, mají za to, že dítě se stravuje špatně. Podle nich by mělo jíst víc, něco jiného, pravidelněji, vhodnější potraviny atd.
Podívejme se na příklad: Dítě má zcela přirozeně sníženou chuť k jídlu, a v důsledku toho jí méně. Matku taková situace znervózňuje. Dítě, které je velmi citlivé, rozpozná, že může mít navrch, zcela odmítá podřídit se teoretickým pravidlům o tom, jak by se mělo stravovat, a zkouší při každém dalším jídle stejný scénář. Vzniká velké napětí, stejné střety se začnou opakovat při každém jídle.

Jakmile maminka k dítěti přiblíží lžíci, dítě uhne hlavou. Matka na něj naléhá, otec se zlobí. Zkusí tedy dítě zabavit tak, že dělá kašpárky, vypráví mu pohádky, posadí ho před televizi, a jakmile otevře pusu úžasem, strčí mu do ní lžíci polévky. Rodiče se také uchylují k vydírání – jednu lžičku za maminku, jednu za tetu Věru, jednu mně pro radost…
Každý z účastníků tohoto divadla v sobě hromadí hněv a znepokojení. Jídlo trvá hodinu, ale dítě spolkne jen několik soust, která by nestačila nikomu. Přestává sledovat své tělo, potřeby a chutě. Snaží se vyhovět, nebo se naopak protiví přáním své matky.

V závažných případech je nátlak takový, že dítě nakonec opravdu v přítomnosti matky nic nejí a zvrací, pokud ho do jídla nutíme. Vybuduje si jak nechuť k jídlu, tak také odhodlání být silnější. Věřte tedy tomu, že dítě se do jídla nutit nemá.
Ve střetech kvůli jídlu jsou rodiče vždycky těmi, kdo prohrávají. A to jak v krátkodobé perspektivě, protože dítě se utvrdí ve svém odmítavém postoji, tak ovšem i v dlouhodobé perspektivě, protože dítě, které si zvykne na konflikty, může je vnášet i do dalších oblastí, například do oblasti spánku, nebo začne trpět jinými rozmary. A to za to nestojí.

    Myslíte si, že vaše dítě nic nejí, nebo přinejmenším že nejí dostatečně? Nabízíme vám několik postřehů a dobře myšlených rad, které mohou pomoci dítěti zachovat (nebo navrátit) radost z jídla a které mu umožní, aby bylo zodpovědné za své potřeby a zdravě rostlo.

  • V naší společnosti, která zápasí s nadbytkem, si dospělí lidé zvykli jíst vzhledem ke svým potřebám a zdraví příliš mnoho. Zapomínáme na své skutečné potřeby, zatímco děti si jich jsou stále vědomy. Čtyři pravidelná a vyvážená jídla denně jsou společenským zvykem, nikoli tělesnou potřebou. Potřeby každého z nás jsou velmi různorodé. Proto nemá vážnější význam, když některé z jídel vynecháte.
  • To, že se zpomaluje růst dítěte, nesouvisí s malým příjmem potravy.
  • Společné jídlo s rodinou by nemělo být ani příčinou úzkosti, ani zdrojem napětí.
  • Když jíme jen tehdy, když máme hlad, nezasluhuje si to žádnou zvláštní pochvalu. Když naopak nejíme, pokud hlad nemáme, nezasluhuje si to zase žádnou výčitku. Naopak to dokazuje, že nasloucháme svým vlastním potřebám. Jíme přece proto, abychom uspokojili své potřeby, ne abychom udělali radost mamince.
  • Pokud má dítě malou chuť k jídlu, je potřeba předkládat mu malé (tedy skutečně velmi malé) porce. V opačném případě ho odradíme dokonce i od toho, aby vůbec začalo jíst. Navrhněte mu, že mu později přidáte. Pokud bude mít ještě hlad, nechá si přidat.
  • Nezabývejte se tím, co má vaše dítě na talíři, ani co na něm zůstalo. Seberte mu talíř ve stejnou chvíli jako ostatním, pokud jíte společně, nebo po rozumné době, pokud jí samo, a přineste další chod bez jakýchkoli poznámek.
  • Stejně máte-li dojem, že dítě snědlo během společného jídla málo, nevařte mu náhradní pokrm speciálně jen pro ně. Nesnažte se ani dítěti jídlo vynahrazovat tím, že mu budete během stolování nabízet sušenky („Alespoň když se nají těch sušenek!“) Zákusek není odměna, proto ho dítěti nezakazujte, pokud nedojedlo hlavní chod.
  • Nikdy dítě do jídla nenuťte, ani rádoby zábavným způsobem, například tak, že budete dělat šašky, abyste odvrátili jeho pozornost, nebo vyprávěním pohádek o autíčkách, která jedou zaparkovat do garáže.
  • Pokud to je potřeba, dejte dítěti jídlo a nevšímejte si ho. Chovejte se, jako kdyby vás otázka jeho stravování už nezajímala.
  • Pokud se takové postupy zdají maminkám příliš tvrdé, možná to zvládne tatínek (sestřenice, babička…). Někdy je k vyřešení konfliktu, pokud už jednou vznikne, vhodnější méně úzkostná osoba.

A několik slov na závěr – jestliže jste si jisti, že vaše dítě je zdravé a roste normálně, přestaňte se neustále zabývat množstvím jídla, které dítě pozře, a soustřeďte se spíš na jeho radost z jídla. Uvidíte, že problémy, máte-li jaké, se dají rychle do pořádku.

Ukázka z knihy Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let
vydal Portál, 2003

Napsal/a: Anne Bacus

Toto taky stojí za přečtení!

Půjčku vyřídíte pomocí textové zprávy na mobilním telefonu

SMS půjčka je jeden z finančních produktů, který vám dokáže vyřešit nepříjemnou situaci s financemi. Pokud máte nečekané finanční

Čtu dál →

Zařizujete svým dětem společný pokoj? Poradíme vám, jak na to

Pro rodiče je často náročným úkolem zařídit pokoj pro jednu svou ratolest. Zvážit všechny jeho potřeby, které musí s

Čtu dál →
muzikál Mauglí na Mall.tv

Muzikál Mauglí bude k vidění na Mall.tv

Muzikál Mauglí Ondřeje Soukupa a Gabriely Osvaldové v režii dua Skutr uvádí pražské Divadlo Kalich od září roku 2013. Od

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • Marinada

    Lien, naprostý souhlas – dceři bude 11 let a odmalička jí všechny „autority“ nutí do jídla (a můžu psát papírky a domlouvat se s nima třeba každý den, je to marný) – už ve školce byla dcera nejvíc vystresovaná ze svačin a obědů a ve škole jsem jí kvůli nucení do jídla radši odhlásila po prvním týdnu z družiny. Od druhé třídy chodí na obědy ve škole samostatně a ráda (nikdo z dospělých si jí tam nevšímá).
    Každý tábor a školu v přírodě kvůli jídlu obrečí. Od loňska odmítá jezdit na školu v přírodě, kde se jí dřív líbilo (stáli nad ní 3 vychovatelé a kičeli, že jí nepustí od stolu dokud to nedojí) a od letoška čerstvě odmítá i na tábory, kam jezdila moc ráda a celý rok se na to vždycky těšila předem – než se letos paní rozhodla, že z každého jídla musí povinně sníst aspoň 3 lžíce…

  • Anonymní

    TAk u nás je taky tento model u starší dcery, je zvláštní, že se tu poukazuje hlavně na maminky, které dělají to a to, ale v našem případě tedy je to pediatra, které se nustále něco nelíbí. Nyní na 5-ti leté je váha malé 14.9, takže jsme šly na odběr krve, protože je určitě minimálně chudokrevná, navíc určitě nemocná, protože takovou váhu mají děti v roce, ve dvou a nebo má minimálně intoleranci laktozy nebo lepku nebo nějako potravinovou alergii. Nenechala si vysvětlit, že je konstitučně po otci, sní jeden rohlík, vykadí 4 a ještě k tomu nic moc nejí, ale že je zdravá. To sice uznala, že vůbec nemarodí, ale přesto na odběru trvala. NO a jaké překvapení, malé nic nechybí, tak asi prý bude takový konstituční typ :-). NO nic no, nejsou to pokaždé maminky, a není to pokaždé tento model, i když asi většinou ano, protože se mě na to snažily upozornit učitelky ve školce, když jí viděly ne/jíst, že zřejmě tento problém u nás existuje. Tak jen, že né každé dítě, které nejí, je stresované matkou a dotlačené do vzdoru a boje. My jsme s tím smíření všichni, malá je hubená a jí co a kdy se jí jíst chce, nikdo to nijak nekomentuje a ani si o tom nic nemyslíme. Lien

  • Ježeček

    No, taky jsem našla nějakou podobnost s tímto článkem…
    Náš prcek nejí, rád by samozřejmě jen sladkosti, bonbony, čokoládky… Ale to u mě neexistuje. Když sladkost, tak až po jídle. Je všeobecně na sladké – koláče, koblihy, buchty… Loni jsem bojovala hodně, ve školce nechtěl vůbec nic, přes prázdniny taky trochu zvlčel, ale přes ty horka se nechtělo do jídla nikomu, takže jsem to neřešila, ale už jsem měla obavy, co zase bude ve školce, jak učitelky budou referovat, že nejí. Ale jako by lusknutím sní vše. Teda popravdě: jí jen suché, přílohy, brambory, knedlíky, rýži…, ale bez šťávy, omáčky a masa. 🙂
    A na druhou stranu, malá, to je zase kyselina. Ta sežere absolutně všechno 😀 *

  • Anonymní

    Holky,naše Valinka bude mít za 3 měsíce 2 roky a v tomto článku se doslova vidím. Nechce jíst skoro nic,do jídla se snažíme jí nenutit, už si jí ani nevšímáme,ale nic moc nepomáhá 🙁 jí tak strašně málo, jediné co bez problémů vypije je mlíčko. Snad se to brzy zlepší, jinak se asi brzy zblázníme 😀

  • ahojte vsichni,
    nemuzu rict, ze by moje dite nic nejedlo (to spis naopak), ale stejne me tento clanek vyprovokoval k reakci.
    Na doporuceni jedne kamaradky z plavani jsem Jolci (10 mes.) koupila kukuricny krupky ve zdrave vyzive. Nepopiram, ze jsou docela chutny, ale ona by je jedla porad. Zrovna se s nima laduje. Kase snedla jenom trochu a hned ukazovala nahoru kde jsou krupky shovany v doze a nedala si rict, ze bude jist kasi a hotovo.
    Spatne ted spava, tak jsem ji je dala, abych mela klid, ze nebude mit v noci hlad, ale …
    Tak ted je jeste ke vsemu rozsypala vsude kolem sebe, takze musim jit
    Mejte se krasne a silny nervy s tema nejedlikama 🙂

  • Anonymní

    Vyborny clanek!!
    Memu malemu je ctrnact mesicu a ja se snazim ho do jidla nikdy nenutit. nekdy to chce opravdu silne nervy, ale vyplati se:-). Uz nechces? sundam bryndacek, umyji mu pusinku a rucicky a bez si kam chces:-) Strezim vsak prisne babicky, aby mu nestrkaly sladke. Jen co ma povoleno do maminky. samozrejme ze piskoty ci susenky dostane, a s tim je prestastny…a ja take.
    Preji vsem silne nervy a hodne uspechu pri stravovani jeji nejmilejsich ratolesti.
    Vladka

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist