Vitamín K

„K“ jako krvácení. Ano, dá se říct, že lze takto v krátkosti charakterizovat zásadní význam tohoto vitamínu, dalšího z řady rozpustných v tucích…

Vitamín K se vyskytuje v několika formách. Vitamín K1 (fylochinon) je přirozeně přítomen v zelených částech rostlin, vitamín K2 (menachinon) je produkován bakteriemi ve zdravém zažívacím ústrojí člověka a různých zvířat a vitamín K3 je synteticky vyrobený. Mnohé maminky s tímto vitamínem přicházejí do styku, když podávají z preventivních důvodů svým novorozeňatům po dobu prvních 6 měsíců věku dítěte Kanavit, vydaný na předpis jejich pediatra.

ÚČINKY vitamínu K

1. krvácení

   Vitamín K je zapotřebí při tvorbě protrombinu, který se podílí na složitém procesu srážení krve. Jeho podávání je tedy důležitou prevencí vnitřního krvácení a tvorby hematomů (modřin) často bez zjevných příčin. Podílí se také na prevenci trombózy věnčitých cév a pomáhá zmírnit silné menstruační krvácení žen.

2. kosti

   Vitamín K je důležitý při metabolismu našich kostí, pojivové tkáně a také pro správnou funkci ledvin. Ve všech uvedených případech se podílí na vestavbě za společného působení vápníku a vitamínu D.

   Vitamín K je rovněž nutný pro normální funkci jater.

ZDROJE vitamínu K

Vitamín K dokážou tvořit bakterie v tenkém střevě. Lze říci, že pokud nemáme jiný zdravotní problém, neužíváme antibiotika, apod., máme díky těmto šikovným bakteriím denní potřebu vitamínu K minimálně z poloviny pokrytou.

Kromě toho je vitamín K obsažen v listové zelenině, především ve špenátu, brokolici, kapustě a hlávkovém salátu. Dále se vyskytuje v luštěninách, bramborách, rajčatech, mrkvi, červené řepě, chřestu, mořských řasách, sóje, zeleném čaji, šípkách a játrech.

Pro představu jako obvykle uvádím množství vitamínu K v mikrogramech, které je obsaženo ve 100 g dané potraviny: listy tuřínu 470 mikrogramů, brokolice 360 mikrogramů, zelí 90 mikrogramů, kapusta 90 mikrogramů, býčí játra 86 mikrogramů, hlávkový salát 35 mikrogramů, sýr 33 mikrogramů, špenát 25 mikrogramů, zelený hrášek 15 mikrogramů, mléko 3,5 mikrogramů.

VSTŘEBÁNÍ vitamínu K

Vitamín K podobně jako jeho kolegové rozpustní v tucích, potřebuje ke svému správnému vstřebání tuk přijatý ve stravě, stejně jako přítomnost žluči. Zásobárnou vitamínu K jsou játra a podle výzkumů tělo denně využije asi polovinu potřebného množství vitamínu K právě z jater a druhou polovinu vytvářejí zmíněné bakterie v tenkém střevě.

TEPELNÁ ÚPRAVA POTRAVIN s ohledem na zachování vitamínu K

Vitamín K je stejně jako ostatní lipofilní (v tucích rozpustné) vitamíny velmi citlivý vůči působení denního světla a kyslíku. Proto potraviny v zájmu zachování co největšího množství vitamínů zpracováváme co nejdříve a zbytečně je např. nenecháváme ležet na prkýnku nakrájené.

Vitamín K může být zcela zničen mimo jiné např. působením silných zásad, kyselin, zmražené stravy, aspirinu, analgetik, žluklých tuků, minerálních olejů, konzervačních látek v potravinách, znečištěného ovzduší a dalších faktorů.

Při tepelném zpracování zpravidla k větším ztrátám nedochází, neboť vitamín K velmi dobře snáší působení tepla.

DOPORUČENÁ DENNÍ DÁVKA vitamínu K

Doporučené denní dávky jsou stanoveny pro děti v množství 15-30 mikrogramů,

pro dospělé muže 80 mikrogramů

a dospělým ženám, těhotným či kojícím maminkám stačí 65 mikrogramů denně.

I vitamín K lze doplňovat tělu ve formě vitamínových preparátů, ale zpravidla k tomuto řešení u zdravých osob není nutné sáhnout. A je-li opravdu nutné vitamín K dodávat jiným způsobem než potravou, uvádí se dávka 1 mikrogram na kilogram potravy denně.

NEDOSTATEK vitamínu K

Jak už bylo řečeno, dostatečné množství vitamínu K pro náš organismus vytvářejí střevní bakterie a zbývající část získáme ze stravy a tak k projevům nedostatku zpravidla v našich zeměpisných šířkách nedochází.

V případě, že k němu přesto dojde, projeví se prodlouženou dobou srážení krve a následným sklonem ke krvácivosti, zpomaleným hojením ran, krvácením z nosu, únavou, krevními výrony po těle, menstruačními či střevními potížemi a také sníženou absorpcí vápníku do kostí vedoucí k osteoporóze.

K nedostatku vitamínu K může dojít po léčbě antibiotiky, které ničí potřebné střevní bakterie a také pacienti trpící candidózou, či jinak narušenou střevní mikroflórou. Ohroženi jsou dále lidé s poškozením jater, alkoholici, lidé s poruchou vstřebávání živin, s průjmy, jedinci živení dlouhodobě nitrožilně, lidé přijímající ve své stravě velmi málo tuků a také předčasně narozené děti. Srážení krve prodlužují také vysoké dávky vitamínu E.

ZVÝŠENÁ SPOTŘEBA vitamínu K

Existují situace a onemocnění, při kterých se preventivně doporučuje podávání vitamínu K právě k zamezení přílišného krvácení. Jsou to např. ženy před porodem, pacienti před plánovanými operacemi, ženy trpící příliš silnou menstruací a také je možné vitamín K podávat těhotným ženám k omezení nevolností a zvracení. Rovněž se podává pacientům se žloutenkou nebo jiným jaterním onemocněním a také lidem, u kterých se často a velmi snadno objevují modřiny.

V žádném případě ale není nutné obávat se, že by snad vyšší dávky vitamínu K mohly způsobit naopak nadměrné srážení krve.

PŘEDÁVKOVÁNÍ vitamínem K

Nadbytek vitamínu K a tedy předávkování se téměř nevyskytuje. Pokud by ale někdo užíval 600 miligramů denně, mohla by se objevit horečka a nechutenství.

ZÁVĚREM

Pokud chcete mít jistotu, že má váš organismus k dispozici dostatečné množství vitamínu K a máte podezření, že se tak neděje, můžete ho tělu samozřejmě dodávat jak konzumací správných potravin, tak (nejlépe po poradě s lékařem) také ve formě vitamínových doplňků. Je třeba mít ale zejména na paměti, že pro tvorbu i vstřebávání vitamínu K je velmi podstatný zdravý zažívací trakt, zejména střeva. A těm můžeme prospět pravidelnou konzumací jogurtů, kefírů a acidofilního mléka. Takže pozvedám sklenici s kefírem a říkám „Na zdraví!“

Napsal/a: Petra Choltová