Mýty a pověry o mléčném tuku a cholesterolu

Mléko je jednou z nejzákladnějších potravin, je prvním jídlem, které po příchodu na svět dostaneme jako novorozenci. O mléce ale také koluje řada mýtů a pověr. Jak to tedy je?

Mléčný tuk slouží jako zdroj energie. Poskytuje v tuku rozpustné vitamíny. Vyznačuje se velmi dobrou stravitelností. Obsahuje mastné kyseliny – s krátkým a středně dlouhým řetězcem, které se dobře vstřebávají.
Složení mléka je proměnlivé a závisí na více faktorech – na krmení, plemenu, věku, době kojení a ročním období.

Převahu mastných kyselin v mléčném tuku tvoří:
– Nasycené mastné kyseliny (53-72 %)
– Kyselina máselná, kapronová, kaprylová, kaprinová, laurová, myristová, palmitová, stearová

V menší míře jsou v mléčném tuku zastoupeny tyto mastné kyseliny:
– Mononenasycené (26-42 %)
– Kyselina olejová
– Polynenasycené MK (2-6 %)
– Kyselina linolová, linolenová, arachidonová

Mastné kyseliny a jejich vliv na zdraví
Nasycené mastné kyseliny (kyselina palmitová, myristová, laurové) tvoří 44,8 % z celkového obsahu mastných kyselin v mléčném tuku. Nadměrná konzumace těchto kyselin (zejména kyseliny palmitové a kristové), vede ke zvýšení hladiny celkového a LDL („špatného“) cholesterolu. Mírné zvýšení může být i ve frakci HDL („dobrého“ cholesterolu).
Příjem kyseliny stearové na rozdíl od ostatních zmíněných mastných kyselin nevede k vzestupu hladiny triacylglycerolů (TG), celkového cholesterolu a LDL („špatného“) cholesterolu v séru.

Ve studiích byl prokázán efekt mastných kyselin se středním řetězcem na zvýšení energetického výdeje – na hubnutí. Zároveň ale může jejich vyšší příjem během redukčního režimu poklesu energetického výdeje zabránit.

Fosfolipidy mléka
Fosfolipidy doprovázejí mléčný tuk. Mají značný nutriční i fyziologický význam, protože jsou součástí všech buněk a jsou nepostradatelné pro nervovou tkáň.

Nejvýznamnějším fosfolipidem je lecitin, který:
– je nejdůležitější antagonista cholesterolu (působí opačným způsobem než cholesterol)
– zlepšuje poměr LDL:HDL cholesterol
– má příznivý vliv na nervový sytém
– uplatňuje se v prevenci onemocnění jater

Klinické studie potvrzují…
Náhrada nasycených tuků z vysokotučných mléčných výrobků za méně tučné může mít hypocholesterolemický efekt a to poměrně výrazně.
Nízkotučné mléčné výrobky se uplatňují v prevenci vzniku diabetu 2. typu.
V mléce a mléčných výrobcích je řada dalších bioaktivních komponent (vápník, syrovátka), které pomáhají snižovat krevní tlak a mají pozitivní vliv na tělesnou hmotnost, rovněž mají i protizánětlivý účinek (mechanismus ale není přesně znám).
Kyselina listová, vitamín B6 a B12 snižují hladinu homocysteinu. Homocystein je látka, jejíž vyšší hladina urychluje proces aterosklerózy.

Je vhodné vyměnit vysokotučné mléčné výrobky za polotučné. Dobrý efekt mají například zakysané mléčné výrobky.

Je vždy lepší rostlinný tuk?
Odpověď zní, že tomu tak není. Můžeme srovnávat například mléčný tuk, kokosový, palmojádrový tuk a palmový olej a výsledkem bude fakt, že poslední tři zmíněné jsou vlastně náhražky, které jsou z hlediska výživy mnohem horší než mléčný tuk. A dokonce nejsou ani chutnější. Pouze jejich cena je levnější, ovšem musíme počítat s tím, že na naše zdraví nebude mít nejlepší efekt. Takže je například daleko lepší pochutnat si na smetanovém nanuku Míša – vždy se tedy podívat, z čeho je produkt vyroben. Klasická smetana je v tomto směru lepší.

Mýty o mléce
Existuje řada mýtů kolujících mezi lidmi, některé jsou i částečně přiživovány lékaři, kteří argumentují vznikem alergií.
Jde například o tyto:

Mýtus 1.
Při konzumaci většího množství mléka dochází k odvápnění kostí.
Pravdou je, že pokud budeme konzumovat málo mléka a mléčných výrobků, vystavujeme se nebezpečí osteoporózy.

Mýtus 2.
Mléko zahleňuje.
Pravdou je, že mléko neobsahuje hlen a ani nevede k jeho produkci. Prokázaly to studie (např. testy na lidech/dětech s astmatem). Mléko nezahleňuje. Vytváří sice na sliznici tzv. film, což je emulze tuku a vody, ale není to hlen. Ten usnadňuje vykašlávání, po velmi krátké době se rozkládá na základní živiny.
Například i „babičkovské recepty“ doporučují pít mléko při kašli – mléko s medem, mléko s vincentkou. Dojde ke zklidnění podrážděné sliznice a usnadnění vykašlávání.

Mýtus 3.
Na základě konzumace mléka je vyšší výskyt rakoviny prsu.
Bylo argumentováno tím, že dobytek dostává růstové hormony a nasycené mastné kyseliny. Vznik rakoviny prsu na tomto podkladě ale nebyl prokázán, Naopak pravidelná konzumace mléka je prospěšná.

Mýtus 4.
Mléko obsahuje hormony a antibiotika od krav, které jsou jimi léčeny.
Bylo prokázáno (studie britských lékařů zveřejněná BBC), že mléko krav, které byly léčeny antibiotiky, neobsahuje ani stopy těchto léků a nemůže tedy dojít k žádné rezistenci na antibiotika.
Co se týká přítomnosti hormonů v mléce (především březích krav), vědci souhlasí s jejich přítomností, nicméně prokázaly tak miniaturní množství, které nemá v žádném případě vliv na naše zdraví. Přirovnání: množství jedné kapky vody v olympijském plaveckém bazénu.

Další mýty o mléce a mnoho dalších užitečných informací o projektu Bílé Plus najdete na oficiálních webových stránkách: www.bileplus.cz.

Napsal/a: Iveta Pešková