Kdyby v první hodině po narození, bylo každé dítě přiloženo k prsu matky do 30 min. po porodu, byl by ročně zachráněn až 1 milion dětí ze 4 milionů zemřelých novorozenců…vypráví MUDr. Magdalena Paulová, CSc., předsedkyně Národního výboru pro podporu kojení, z Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze.
Každý zdravý novorozenec, by měl být v prvních minutách po narození přiložen k matce na hruď. Tento kontakt se nazývá „skin-to-skin“ (kůže na kůži)a zabezpečí dítěti udržovat normální tělesnou teplotu, protože jeho teplota po porodu prudce klesá. Tím snižuje jeho energetický výdaj, stimuluje sání dítěte a produkci mateřského mléka. Děťátko se samo dokáže pohyby dostat k bradavce a začít sát. Vše by mělo být přirozené i poloha matky při kojení, samozřejmě v rámci možností. Desinfekce je naprosto zbytečná, dokonce by se dítěti měla ponechat na ručičkách plodová voda, jelikož pozná její vůni a preferuje ji při svém chování po porodu a ještě několik dní po něm.
Přínosem pro matku i dítě by bylo, kdyby se náležitosti jako měření, vážení, vykapávání očí, odsávání hlenů a podobné, mohly nechat na později, až po Bondingu (Bonding = propojení – vztah matky a dítěte), což bohužel v mnoha porodnicích nelze. Bonding je pro oba, dá se říci, životně důležitý. Děťátko se musí se svou maminkou poznat a důležité to je i z hlediska tělesného. Celý proces je tzv. časným přiložením dítěte, do 30 min. po porodu výrazně stimulován. V této době, a ještě asi 2 hodiny po porodu je odpověď hypotalamu a hypofýzy (hladina prolaktinu i oxytocinu v krvi matky) na stimulaci bradavky sáním dítěte největší. Takové výše již hladina uvedených hormonů v průběhu celého období kojení nedosáhne. Vyplavení oxytocinu se podílí na uvolnění a expulzi placenty. Další kontrakce, opakující se od prvního přiložení (asi do 3 dnů) snižují intenzitu krvácení z dělohy a podílejí se na jejím zavinutí.
Hladina hormonů se zvedá i otci, který je přítomen u porodu. Příroda to má úžasně zařízené tak, že muž ztrácí chuť na jinou ženu a klesá i jeho vnější agresivita.
Jakmile se miminko narodí, čekají ho 3 fáze reaktivity:
Pokud byla aktivní fáze úspěšná a děťátko se přisálo, je to začátek peroální výživy. Přisátím k prsu začíná současně navazující postnatální fáze adaptace imunologické. Novorozenec dostává s prvními kapkami kolostra řadu imunitních faktorů, specifických i nespecifických, humorálních a buněčných elementů. Dítě také dostane do těla cukr, který si po narození musí tělo zajišťovat samo. Důležitý je také vitamín A.
Pokud není novorozenec po porodu schopen přisátí nebo dokonce není vybaven sacím reflexem, znamená to vždy závažnou poruchu. I předčasně narozené zdravé děti, mají již od 34.tt všechny základní potravové a obranné reflexy nutné pro efektivní a bezpečné přisátí, tj. reflex hledací, sací a polykací, gag reflex, kašel a další.
Bohužel v ČR z 90% žen, které se již před otěhotněním rozhodly kojit své dítě, odchází z porodnice buď dokrmováno nebo s uměle živeným dítětem stále téměř 10%.