Zásady výživy kojící matky jsou v podstatě stejné jako pro ostatní část populace. Že kojící matka nepotřebuje jíst za dva, dnes není nic nového a snad již nenajdeme člověka, který by toto matce doporučoval. Obecně lze říct, že kojící matka by měla přijmout zhruba 2500Kj více, což představuje např. 1 vejce – 655Kj, jogurt 490Kj, 50g šunky 756Kj a k tomu třeba nějaké pečivo. Jde tedy pouze o něco málo zvýšený příjem.
Obyvatelé ČR netrpí ve většině případů žádnou formou malnutrice, tedy výživou, která by nepokrývala jejich potřeby. Pokud mluvíme o běžné skupině obyvatel .
I když máme dostatek pestré stravy, často se v naší populaci objevuje zejména nedostatek jódu, kyseliny listové a železa.
Jód
Jódu je v MM málo a stejně jako u ostatních složek, je závislý na příjmu jódu v potravě matky.
Pokud se jedná o chronický nedostatek jódu, bude se maminka už v těhotenství cítit malátná, unavená, apatická. Po porodu bude její miminko velmi hodné, spavé a pravděpodobně bude trpět na záněty horních cest dýchacích. Vše se bude zdát v pořádku, avšak jeho psychomotorický vývoj bude v útlumu. V důsledku nedostatku jódu v raném období života dítěte, dochází ke zhoršení poznávacích funkcí.
Význam:
– funkce štítné žlázy, tělesný růst, pohlavní vývoj, duševní vývoj
Zdroje:
– mořské ryby a řasy, zelenina, obilí, voda, jodizovaná sůl
Pokud tedy matka nekonzumuje ryby, měla by se nad příjmem jódu pozastavit. V lékárnách lze zakoupit různé přípravky, nebo pokud dává přednost přírodním zdrojům, pak bych doporučila popíjení Vincentky.
Kyselina listová
Jedná se ve vodě rozpustný vitamín. Jeho zvýšená konzumace se doporučuje už v těhotenství, nebo ještě před plánovaným těhotenstvím.
Význam:
– tvorba červených krvinek, růst buněk, příznivý vliv na nervstvo
Zdroje:
– špenát, chřest, brokolice, luštěniny, banán, ořechy, kvasnice, játra
Varem se ovšem ničí až 95%!
Železo
Význam:
– je součástí stavby hemoglobinu a přenosu kyslíku. Nedostatek železa je jednou z nejčastějších příčin anemií.
Zdroje:
– hlavním zdrojem je maso, dále pak luštěniny, listová zelenina
Prokázaným faktem je, že železo se 10x lépe vstřebává z MM než z UM.
U vegetariánek je pak důležité sledovat, zda v potravě přijímají alespoň mléko nebo vejce. Bez živočišných bílkovin se nikdo neobejde, zde je nutnost doplnění uměle.
Vitamín A
Význam:
– tvorba červených krvinek, posiluje imunitu, ovlivňuje růst buněk
– vit.A se u dětí podává v kapkách, což dnes již pediatři příliš nedoporučují a označují toto podávání jako zbytečné. Stejně tak panuje nejednotný názor na plošné podávání vit.D kojencům.
– pozor – u vit. A může dojít k předávkování
Zdroje:
– Játra, rajčata, žloutek, mléko
Vitamín C
Význam:
– Vit.C plní řadu důležitých funkcí, zvyšuje vstřebávání železa, má antioxidační účinky, podporuje obranyschopnost.
Zdroje:
– červený rybíz, paprika, brokolice, brambory, pomeranč
Není vhodné překračovat doporučenou denní dávku, která představuje 100mg. Někdo si např. zakoupí 600mg. Vit.C, tělo ale tuto dávku nevyužije, je to naprosto zbytečné.
Vápník:
Je základní součástí kostí a zubů. Při konzumaci je důležitý přísun vit.D, který pomáhá při ukládání vápníku v těle. Vápník není dobře využíván u tavených sýrů, práškové smetany a kondenzovaného mléka. Pozor také na vlákninu, která omezuje vstřebávání vápníku.
Multivitamínové doplňky
Některé pojišťovny proplácí zakoupení multi potravních doplňků. Nejsou sice zdraví škodlivé, ale zde se už nikdo nezabývá tím, jak se tato směs v žaludku rozkládá, co to v těle udělá, pokud člověk spolkne tabletku s obsahem 30ti druhů vitamínů a minerálních látek. Řada odborníků raději doporučuje zakoupení jen toho vitamínu, který tělu opravdu chybí, místo neuváženého konzumování zbytečně drahých multi preparátů.
Bylinky
I když se to třeba na první pohled nezdá, kojící matky by měly na složení bylinkových čajů hledět dost důkladně. Vedle bylinek, které podporují tvorbu MM, jsou i takové, při jejichž konzumaci by byla tvorba MM naopak blokována.
Podpora kojení:
– Kopr, anýz, fenykl, kmín, kopřiva, meduňka, bazalka, jestřabina
Tlumení sekrece MM:
– Šalvěj, máta peprná, ženšen, třezalka, kostival, echinacea
Další část článku bych mohla věnovat obecnému doporučení, co by kojící matky neměly konzumovat. Jako např. nadýmavé potraviny, kořeněné pokrmy, alkohol a tabák.
Jelikož jsem sama své dvě dcery kojila několik let, mám z vlastní zkušenosti vyzkoušeno, že ne všem dětem bude vadit např. hrášek v potravě matky. Sama jsem bez problémů a s velkou chutí ukusovala ještě teplý chléb a nedělalo to žádný problém. Na rozdíl od kamarádky, která jako kojící nemohla konzumovat téměř nic, protože se to okamžitě podepsalo na pohodě miminka.
Každá maminka zná své stravovací návyky a s ohledem ke kojení by měla jistě sledovat, co která potravina způsobuje jejímu miminku, pak je určité omezení na místě.
Další díl seriálu o kojení – Péče o prsa a bolestivé nalití prsou
Autorka je laktační poradkyně – matka, členka LALI a na portále VašeDěti.cz vede poradnu Kojení.
Napsal/a: Petra Hottmarová
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (12 vyjádření)
Ja mela to stesti ze deti v zasade nejak vyrazne netrpely na boleni briska a tak jsem mohla pri kojeni jist temer vse:o) Jinak jsem priznivcem vitaminu, jelikoz myslim ze je potreba dodat miminku potrebne latky ktere proste pri bezne strave clovek nedoda… Sama jsem brala FolGravid (listovka a DHA) uz v tehotenstvi i pri kojeni. A velke deti jsem neporodila, byly tak akorat:o)
Vitamíny jsem nebaštila, měla jsem děti 4,20kg a 4kg. V našem případě to vypadá na dědičnost z manželovy strany a když jsem se bála rodit druhé dítě zas velké a ptala se, co proto můžu udělat, navrhla mi PA nejíst vitamíny – nejedla jsem; omezit sladké – ušetřila jsem dobrých 20dkg u druhého porodu; a pak se mě PA ptala, kolik jsme vážili já a manžel jako mimina, no a pak mi navrhla výměnu otce, protože v manželově rodině byli všichni nad 4kg. Jenže to jsem si samozřejmě před svatbou nezjišťovala a teď už to nezměním 🙂 No kolik by má dítka vážila kdybych baštila vitamíny ani nechci vědět…
Marino, to se přeci nemusíš hned urážet… Ano, máš pravdu, U Apolináře jsem nebyla a tvůj dotazník nevyplňovala ani nečetla. Ale protože jsem se kdysi několika studií účastnila a pracovně s výsledky studií taky přišla do styku, mám i nadále pochybnosti o tom, že to, co popisuješ, skutečně studie byla. Možná nějaký průzkum, možná v rámci studia některého ze zaměstnanců a závěrečné práce potřeboval získat některé údaje… Tak jako se někteří studenti/studentky obracejí na maminky na VD o vyplnění jakéhosi dotazníku pro svoji bakalářskou práci, apod.
Nebo máš výsledky té studie o které mluvíš? Jsou někde dostupné?
Babofko, u Apolináře to studie byla, my rodičky jsme na to byly předem upozorněné a naše zapojení do studie bylo dobrovolné. Studie se mimo jiné týkala i vitamínů a jejich souvislosti s váhou novorozence. Naopak péče se netýkala vůbec. Ale klidně to za studii nepovažuj a klidně si dál mysli, že vitamínů se to netýkalo, mně je to vcelku jedno. Máš samozřejmě právo na svůj názor, i když jsi u toho nebyla.
Marina
Marino, já taky vyplňovala dotazník (v Podolí), ale ten se týkal péče, apod. Vitamínů vůbec…
Každopádně v případě dotazníků, které zmiňuješ, bych opravdu nemluvila jako o „studii“…
No přece my všichni 🙂
Nevím, jestli to mají jen vybrané porodnice, ale U Apolináře jsem po každém porodu vyplňovala 4stránkový dotazník…(samozřejmě nejen o vitamínech).
Marina
Marino, a kdo tu studii platí?
Babofka, tu studii dělají porodníci, ne farmac.firmy…Já vitamíny taky baštila (v mém okolí byly dvě nedonošené děti, tak jsem usoudila, že každý gram navíc bude dobrý, kdyby náhodou…:-). Obě děti měly kolem 4,30 kg 🙂 Teď jsou to hubeňouři.
Marina
Petro, už vidím, jak farm. firmy dělají studie na to, že se po nich rodí větší děti… 🙂 Kdo by pak jejich preparáty kupoval a pravidelně baštil, když to bude mít černé na bílém, že to tak je? :-))) Jinak ze zkušenosti. Baštila jsem cca obden a malý měl 4020g. Chtěla bych vidět, kolik by vážil, kdybych vitamíny baštila denně… Nebo radši snad ani nechtěla… :-)))
Děkuji za reakce.
Ivčo a Domčo, máš pravdu. Taky jsem kyselinu listovou užívala během celého těhotenství a i před početím. A opět zde platí, že je lepší užívat, po poradě s lékařem, jenom třeba v tomto případě kyselinu listovou, než nějaký multivitamín.
JanoK, taky děkuji za příspěvek.
O tom, že se rodí děti větší, při užívání multidoplňků, jsem také slyšela. Žádnou podloženou studii jsem ale nečetla.
Psychika je určitě hodně důležitá, s tím naprosto souhlasím.
Petra Hottmarová
Hezký článek!
No, podle některých por. asistentek se maminkám, které v těhu baštili vitamínové preparáty, rodí větší děti. Podle mne je zbytečné se denně ládovat vitamínama navíc, spíš by měla být pestřejší strava.
Jo a ohledně reakcí miminek na stravu maminek – zjistila jsem, že často je za tím psychika maminek, pokud se moc hlídaly, miminka hodně trpěla „prdíky“ a naopak. Základem je podle mě zdravá strava s omezením některých potravin (nadýmavé, kořeněné, apod.) a s přihlédnutím k individuálnímu zažívání každé maminky.
Petro, hezký článek:-)
Mě gynekolog doporučil užívat kyselinu listovou (Acidofolan běžně k zakoupení v lékárně) první 3 měsíce v těhu. Faktem je, že dostatek kys. listové je dobrou prevencí vrozených vad, proto ty první 3 měsíce těhotenství.Můj táta měl jako novorozenec rozštěp rtu, takže jsem neváhala a papala. Zase myslím, že někdy je „umělotina“ potřebná:-´)
Co se týká multivitamínů ve formě tablet – znám doktory, co je doporučí a jiní ne. Myslím, že neublíží, ale není nad přírodní zdroje všechmožných vitamínů, minerálů a dalších látek.A to nejen v těhu:-) Pro těhotné se vyrábí speciální multivitamíny, ale optat se lékaře neuškodí nikdy, zda jsou potřeba či se jeví jejich konzumace zbytečná.
Ivča a Domča
Mobile Sliding Menu