Postřehy z praxe laktační poradkyně

Rubrika: Kojení

Od doby kdy jsem porodila svoji první dceru, jsem se začala zajímat o kojení. Sama jsem měla v počátku docela problém a nenašla jsem odpovědi na své otázky. Když jsem byla těhotná podruhé, už jsem se snažila na kojení určitým způsobem připravit a později jsem absolvovala kurz pro laktační poradce z řad matek při Laktační Lize v Praze.

Nadále se snažím maminkám pomáhat, předávat své zkušenosti a motivovat maminky, které kojit opravdu chtějí, aby to nevzdávaly. Společně hledáme důvody a nalézáme řešení,které vede k odstranění problémů. O to víc mě těší, když se pak maminky vrací a občas některá napíše třeba i jen pár slovíček, že se vše povedlo a její miminko je plně kojeno a vše je v pořádku.

Při svých návštěvách zažívám často zajímavé situace a tak jsem se rozhodla některé mé postřehy sepsat a nabídnout k přečtení.

Ve většině případů se jedná o návštěvy milé a příjemné. Jednoho dne jsem se po telefonické domluvě vypravila na určenou adresu. Jednalo se o městskou část, kde je poměrně velké sídliště. Našla jsem tedy uvedenou adresu, ale číslo vchodu bohužel ne. Následoval telefonát a další bloudění. Maminka 3týdenního chlapečka, Jana, se tedy rozhodla, že mi půjdou naproti. Protože ale maličký v kočárku usnul, sedly jsme si spolu na lavičku a zatím si o všem popovídaly. Následně se chlapeček probudil a paní se rozhodla, že není nutné nikam chodit a když už jsme tady tak pěkně na lavičce, ukáže mi, jak se maličký přisává tam. Jelikož bylo třeba maličko poupravit techniku kojení, malého hezky napolohovat k prsu, chopila jsem se své práce a snažila se ukázat, jak by to asi mělo vypadat. V tu chvilku šel kolem pán staršího věku. Podíval se, zatnul ruce v pěst, zahrozil a pronesl památnou větu, kterou se neodvážím pro její hanlivý obsah vůbec napsat. Pán evidentně nepochopil, o co se s maminkou snažíme a nejspíše si vůbec nepovšiml malého zabaleného uzlíčku. Po prvotním šoku jsme se všemu společně s paní Janou zasmály. Z jeho úhlu pohledu a při faktu, že si opravdu nepovšiml miminka, jsme rázem pochopily jeho rozhořčení.

Tento příběh dopadl velmi dobře. Paní Jana měla problém v tom, že maličký se špatně přisával k prsu. Z jednoho to šlo poměrně dobře, ale u druhého se nedařilo. I když miminko otevíralo pusinku dobře a snažilo se o přisátí, podařilo se mu uchopit do úst pouze bradavku, nikoliv i část dvorce. Maminka držela malého v poloze madony, avšak jednou rukou si přidržovala prso poněkud neobvykle. V této poloze jí také logicky velmi bolela ruka a celá záda. Všimla jsem si, že prsa maminky jsou hodně nalitá mlékem a dvorec velmi pevný. Miminko se tak nemohlo dobře přisát, protože dvorec byl příliš tuhý. Poradila jsem tedy paní Janě, že je nutné před kojením dvorec rozmasírovat a doporučila jí správný postup. Po mírném upravení kojící polohy a následném odstříkání mléka se miminko dokázalo dobře přisát a co vím z mejlíků od paní, je nyní vše v nejlepším pořádku. Maminka je spokojená a chlapeček přibývá na váze jedna radost.

Ve svém diáři mám několik zajímavých příběhů a postupně se je pokusím sepsat. Třeba tyto příběhy se šťastným koncem zrovna pomůžou některé mamince, která v nich nalezne řešení podobných problémů. Nebo se alespoň maminky nebudou zdráhat a v případě jakéhokoliv problému v klidu zavolají laktační poradkyni v místě svého bydliště. Jak jsem zjistila, je hodně maminek, které se bojí zeptat se, poradit se. Ale o tom zas až třeba příště.

Napsal/a: Petra Hottmarová

Toto taky stojí za přečtení!

Náš skrytý vliv na děti

Věřte nevěřte, děti ovlivňujeme opravdu hodně a vy sami jste to měli úplně stejně s vašimi rodiči. Nejen chování,

Čtu dál →

Jak vybrat první šlapací kolo?

Pamatujete si své první kolo? Možná jste ho jako já našli pod stromečkem, možná to byl dárek k narozeninám. A

Čtu dál →

Pravda a lži o kontaktním rodičovství

Možná jste tenhle název už slyšeli a možná ne. Tak jako tak, pokusím se vám ozřejmit, co to doopravdy

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (10 vyjádření)

  • redakce

    Dobrý den paní Vondrová.
    Díky za příspěvek. Nemám Vás ovšem jak kontaktovat a sem ke článku takovéto údaje psát nechci, navíc to je opravdu mimo téma. 🙂

    Zkuste se zde na stránkách Vašeděti registrovat, budete mít svoji přezdívku a můžeme si vyměnit osobní vzkazy, což je vnitřní komunikace mezi uživateli, osobní vzkaz nečte nikdo další, je určen jen právě té konkrétní osobě. Po zaregistrování nebudete mít – anonymní – ale objeví se tam Váš nick, Vaše přezdívka – dle této přezdívky Vám mohu poslat osobní vzkaz a dále se domluvit.

    Nebo pokud chcete, napište mi pod tento článek Váš email.

    Petra Hottmarová

  • Anonymní

    Milá Petro, já už jsem věkem mimo, ale kdysi bych takové rady moc ocenila. Vpáčené bradavky nemožnost kojit je sakramentská věc. Píši Vám z jiného důvodu. Dávám dohromady rodokmen jména Hotmar (Hottmar) a zjistila jsem, že pravděpodobně máme jen jednoho poředka. Nechtěla byste se se mnou podělit o to, odkud vaše rodina (možná rodina manžela) pochází? Kořeny jsou nepochybně ve východních Čechách. Zajímá mě, kam a jak se tot jméno rozšířilo. děkuji předem. M. Vondrová (dríve Hotmarová)

  • bokul

    Po pravdě, spousta lidí zde na VD ví o našich „problémech“ s kojením na začátku a to, co jsme si vybojovali, toho si mooooc vážím. V rodině nikdo nekojil. V trochu vzdálenějším příbuzenstvu jsou dvě maminky, co od začátku věděly, jak dlouho budou kojit a potom konec. Marně bych tedy někomu mohla vysvětlit, že nechci brát léky na ukončení laktace, že nehodlám stresovat sebe ani Dádu odstavováním typu „tak teď je ten pravý čas“. Já nevím, kdy je ten pravý čas. Možná jme ten pravý čas už propásli. Uklidňuje mne snad jen to, že Dáda je velmi zdravý, akční chlapeček, kterému zdá se nic nechybí. A na odstavení bych asi potřebovala pomoc mnžela, který je teď více v práci než doma, v dost divokém režimu, takže nezbývá než věřit, že si to ošéfuje nejlépe než náš malý kujón 😀 Díky za podporu 🙂

  • redakce

    Bokul, to je moc příjemné číst. Tak dlouhé kojení je jen super! Navíc, když vám to oběma vyhovuje! 🙂
    Ono to přijde samo, až dozraje ten správný čas, malý se odstaví. Navíc oceňuji i přístup manžela! Hodně maminek jako důvod pro ukončení kojení po roce dítěte uvádí, že je to na nátlak manžela, rodiny atd. Což je opravdu škoda.

    Petra Hottmarová

  • bokul

    Petro, omlouvám se, asi jsem vypnul mozek nebo co… Jinak popřemýšlím, jestli je náš případ na poradnu. Po pravdě, nejsem zastánce zastavení laktace léky, a malý vyvádí jak blázen, když bych mu večer nedala pít… takže spoléhám na to, že až nastoupí do školky pomalu si odvykne. Když mne nevidí, tak na nikoho nedoráží, když jsme spolu sami, byl by na mě nejraději nalepenej stále. Je mu 30 měsíců. Manžel si dělá legraci, že Davídek plynule přejde z mlíka na pivo v 18 letech 🙂

  • Petro, musela jsem se zasmát při představě toho pána. Copak si nevšiml kočárku?
    Jinak děkuji za moc pěkný článek.
    Já své kojení i přes (tentokrát) dost velké potíže zvládla. Malý je dobrý jedlík a ve 4 měsících už měl skoro 7kg (porodní váha 2230g)
    Doktor si dělal srandu jestli je opravdu nedonošený 🙂
    Budu se těšit na další články.

  • redakce

    Lien, moc děkuji za příspěvek.

    Kojené dětičky ve věku 3.-6. měs. – průměrně přiberou 17-18g./den. Pokud porovnám porodní váhu a váhu nyní, vůbec mi to nepřijde málo. Navíc si myslím, že každé dítě je opravdu individuál a nelze vše měřit dle tabulek. U malé je ale vidět krásný přírůstek v centimetrech, což je taky důležitý ukazatel. Ne vždy je nutné sledovat pouze váhu, i výška hraje svoji úlohu. V tomto věku bych pouze sledovala počet kojení. Pokud malá třeba spinká celou noc, možná bych v noci kojení přidala. Ovšem pokud je v pořádku a nic jí nechybí, není nutné se váhou nijak znepokojovat. Snad jen, kdyby šla váha dolů, což se u vás neděje. Každé dítě je jiné a pokud máte rozumnou dětskou lékařku, která nebude tlačit na nějaké nesmyslné kontrolní vážení před a po kojení a nebude tě nutit do UM, pak je to ideální. Malá je už zdatný savec, běžně v tomto věku dětem stačí být při jednom sezení u prsu 8-15minut, pokud po tu dobu intenzivně sají. Rozhodně doporučuji kojení nijak neomezovat a nabídnou kdykoliv bude mít maličká zájem.

    Petra Hottmarová

  • redakce

    Bokul, děkuji za příspěvek. Jen netuším, proč je v oslovení Jani? Asi překlep?
    To ale vůbec nevadí!
    Jinak není problém i odstavení případně pořešit, třeba v poradně kojení. 🙂

    Petra Hottmarová

  • Lien

    Petro, super článek, sice problémy s kojením nemám (ťukyťuk), ale jsem moc ráda za takové čtení, díky.

    I když vlastně bys mi mohla napsat jestli malá dost přibývá, mně přijde že moc ne :-(. Nebo tímhle se laktační poradkyně vůbec nezabývají? Porodní váha 49/2,85, teď na tříměsíční kontrole 60/4,77. Mléka mám na rozdávání ale přeci jí nebudu cpát jako husu i kdyby nechtěla.

  • bokul

    Jani, díky za Tvůj úvodník + první příběh. Budu se moc a moc těšit na další! I když já spíš poslední dobou řeším opačnou věc a to, jestli se mám pustit do odstavení nebo počkat na to, až se Dáda odstaví sám 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist