Postřehy z praxe laktační poradkyně II.

Slíbila jsem, že brzy napíši další článek z praxe laktační poradkyně. To „brzy“ se maličko protáhlo, ale dnes, když jsem si přečetla jistý článek, na který mne mejlíkem upozornila kamarádka, také laktační poradkyně, nedalo mi to a pokračování je tu.

Nejčastěji navštěvuji maminky těsně po porodu, nebo v době, kdy je miminko ve věku zhruba 2 – 3 týdny. Většinou se jedná o otázky na pokles tvorby mléka, kdy se maminky obávají, že mají málo mlíčka pro svoje děťátko. Některé otázky jsou úsměvné, i když je chápu, nejspíš mi také po porodu svého prvního miminka běhaly podobné myšlenky hlavou. V té době jsem se ale neměla koho zeptat.

Dnešní maminky se ptají a ptají se hodně a to je moc dobře.
Největší perličkou v otázkách asi je:
„…kolik se mi vytvoří za hodinu v jednom prsu mléka?“
Na toto opravdu nejde přesně odpovědět. Takže nezbývá, než vysvětlovat a snažit se maminku uklidnit, že pokud je jinak vše v pořádku, drobeček přibývá na váze a je spokojený, určitě to vše zvládají na jedničku s hvězdičkou.
A to byste nevěřili, kolikrát jen taková podpora dokáže věcí! Pokud si žena bude věřit, že kojení zvládne, pak je to úplně nejlepší. Naopak smutná je situace, kdy maminka si sice věří, ale pořád dokola do ní hučí manžel, babička, tetička a přesvědčují ji, že určitě nemá dost mléka, nebo má mléko slabé! Neměla bych vám to asi ani prozrazovat, ale na slůvko „slabé“, už mám malinko alergii. Kdo četl mé předchozí články o kojení, jistě už ví, že tento termín neexistuje, mlíčko buď je, nebo není. Na začátku kojení teče tzv. přední mléko, na žízeň, pak tzv. zadní, které zažene hlad. I z toho důvodu je důležité, aby kojení trvalo, dle věku a zdatnosti sání dítěte, 15-20minut při jednom sezení. Ve většině případů opravdu stačí maminku uklidnit, zkontrolovat techniku kojení, ukázat, jak např. budit spavé miminko, jak zvýšit tvorbu mléka a za pár dnů mi pak maminka píše email, že je vše v nejlepším pořádku. Z toho mám pak opravdu radost. Někdy to ale tak jednoduché není, to bych si nechala zase třeba na další povídání.

Vrátím se ale k úvodu článku a k tomu, co mě dneska rozčílilo. Přečetla jsem si totiž vyjádření jedné známé osoby, proč přestala kojit svého 2 měsíčního syna. Paní dle svých slov chtěla kojit co nejdéle, ale kvůli zimě i stresu během natáčení ztratila mléko.

…“Fotili jsme šíleně brzy ráno a bylo skoro na nule. Není se tak asi čemu divit,“ posteskla si…

A jéé, řekla jsem si. Nebudu komentovat, zda je vhodné či nevhodné odstavit takto malé miminko, to je ostatně každého věc. Pro mne to je nepochopitelné, ale pokud paní chce raději pracovat, než kojit, šlo to vyjádřit jinak. Nějak nevěřím tomu, že i laik, který by o kojení neměl naprosto žádné informace, by dokázal věřit tomu, že focením v zimě přijde o mléko. Nejvíc mne mrzí, že toto si přečte třeba nějaká další maminka a bude se obávat, aby také nepřišla takto „záhadně“ o mléko. Tak jednoduché to není.

Jsou maminky, které kojí bez problémů třeba jen 1x za den, pokud jim častější kojení nedovoluje jejich zaměstnání. Týká se to většinou tedy starších miminek, ale jde to a není to problém. Jistě to maminky znají z doby, kdy ukončují kojení. Např. když mají roční, dvouleté, tříleté děcko, přestanou kojit nejprve dopoledne, pak uberou odpolední kojení, dále třeba ranní a zbude jen večerní. Tělo ženy si nabídku s poptávkou přizpůsobí a mlíčko bude pro dítě „připravené“, přesně na tuto dobu, například tedy na noc, nebo naopak na ráno. Takto lze kojit většinou bez problémů, po dobu dalších měsíců i let.
Vždy se snažím čerstvým maminkám vysvětlit, že úspěchem kojení je neomezené kojení, tedy takové, kdy maminka nekouká na hodinky, ale kojí, kdykoliv má její miminko zájem. Pokud bude kojit bez omezení, přestávky mezi kojením nebudou delší než 4 hodiny (u malého miminka), pak je na nejlepší cestě k úspěšnému kojení. Takže prosím, maminky, pokud jste zdravé a bez problémů kojíte, nebojte se, že přijdete o mléko ze dne na den, takových případů je opravdu jen hrstka a ještě i tuto hrstku lze řešit a mnohdy vyřešit.