K problematice nočního krmení se mi podařilo získat názor dětského lékaře dr. Michaela Rohra. Seznámila jsem se s ním před lety na dětské klinice v Tübingenu a už tehdy jsem oceňovala jeho komplexní pohled na vývoj dítěte. Dnes má profesor Rohr vlastní praxi ve Freiburgu. Stejně jako já, i on je znepokojen nárůstem chyb při výchově a při péči o děti. V tomto smyslu jsme spolu vystoupili na jednom kongresu.
Dr. Rohr: „To závisí na věku dítěte. V prvních třech měsících je napro sto přirozené, že kojenec nevydrží ještě delší noční přestávky. Obecně však doporučuji, aby nejen ve dne, ale i v noci bylo jídlo jednoznačně ukončeno tak, že dítě na chvíli podržíme ve vzpřímené poloze, aby si pokud možno odříhlo. Pomalý nebo nezřetelný přechod od pití ke spánku bývá někdy nepříznivý. Ve čtvrtém až šestém měsíci je vlastně každý kojenec schopen pozvolna dospět ke spolehlivému rytmu den a noc a nakonec i nerušeně spát.“
„Jaké účinky má pití při spánku na tělesné blaho nemluvněte? Zvlášť důležitá se zdá souvislost mezi břišními kolikami a žaludeční nevolností.“
Dr. Rohr: „Čím je dítě během pití ospalejší, tím ochablejší je i jeho svalstvo, tedy i napětí břišních svalů. Do žaludku se pak vejde víc a kromě toho nemluvňata se dumláním podporujícím spánek dávají velmi ráda svést k tomu, aby pití protahovala. Při vzrůstající ospalosti se totiž hned nezpozoruje, že je bříško plné. Následkem takového dlouhého pití ve spánku může být, že množství vypitého mléka při krmení je pro žaludek nadměrné, takže se trychtýřovitá oblast kolem jeho ústí postupně rozšiřuje a nakonec se stále hůře uzavírá. Asi po čtyřech týdnech při takovýchto dlouhých krmeních při spánku se po jídle potrava může vracet zpět, děti mohou mít nucení na zvracení a cítit se hůře. V určitých případech by mohlo dojít k tomu, že by žaludeční kyseliny narušily sliznici jícnu a způsobily pálení žáhy. Problémem pak může být takzvaný žaludeční reflux.“
„Laik tomu nerozumí. Mohl byste proto blíže osvětlit tyto narušené trávicí procesy?“
Dr. Rohr: „Vysvětleme si přesněji, co se během jídla odehrává. U zdravého kojence je žaludek už po několika minutách více než z poloviny naplněn. U dítěte krmeného z láhve to možná trvá o několik minut déle. Žaludeční kyselina se tvoří ihned po zahájení procesu kvašení a ‚sražení bílkoviny (z mléka se stává ‚jogurt). Následuje-li teď po krátkém odříhnutí ještě malý přídavek, žaludek to ještě dokáže přijmout. Není-li však jídlo po 10 až 15, maximálně 20 minutách jednoznačně ukončeno a neustále následují další a další malé porce, nemůže proces kvašení správně probíhat. K mléku už zkysanému, a tím pro další postup do střev optimálně připravenému, se stále znovu přidává čerstvé a nezkysané mléko, navíc s nesraženou bílkovinou. Projde-li tato směs vrátníkem do střev, dochází k zmíněným střevním kolikám a k silnému reflexnímu zbrzdění vyprazdňovacího procesu (vrátník staví). Nemluvně je v žalostné situaci: V organismu se neobjevují žádné živiny, takže i nadále pociťuje hlad, dokonce je možná „podslazeno“ (cukr v krvi klesá), a proto je podrážděné a nervózní. Zároveň už má však žaludek plný těžko poživatelné směsi mléka a sýra. Dítěti je špatně.“
vydal Portál, 2008
Napsal/a: Jiřina Prekopová
