Snad každá kojící maminka to zažila – desítky, ne-li stovky prokojených nocí, řvoucí dítě, nepopsatelná únava, totální vyčerpání. A na mysl se pomalu vkrádá myšlenka, že pláč dítěte by mohl vyřešit polštář, dobře přiložený na obličej řvoucího uzlíčku… Přitom to tak daleko vůbec nemusí zajít.
Mnohé maminky se snaží pro své miminko udělat první poslední. A často to znamená kojit co nejdéle a co nejvíce, dle potřeb děťátka. Jenže z dobré vůle se snadno sklouzne k otročině a noční kojení maminku ubíjí. Na pokraji sil se rozhodne s kojením definitivně přestat a snaží se potlačit výčitky, že to aspoň do 1,5 roku dítěte vydržet mohla…
To vše je ale naprosto zbytečné! Miminka narozená v termínu bývají již od 6 měsíců věku schopna nejíst a spát po celou noc. Maminka si tak může aspoň v noci odpočinout, pořádně se prospat a s kojením pokračovat během dne. A to klidně až do dvou let věku dítěte.
Celonoční spaní bez kojení ale není důležité jen pro unavenou maminku. Mnohem důležitější je pro dítě. Časté noční buzení s sebou nese množství rizik. Jedním z nich, a to docela velkým, může být vznik nespavosti. Dítě si navykne, že je normální vzbudit se několikrát za noc, a tento návyk si může „odnést“ do pozdějšího věku. Bez kvalitního, celonočního spánku, může být dítě během dne více unavené, roztěkané a nesoustředěné. V extrémních případech to může vyústit i do poruch učení.
Dalším rizikem nočního kojení je návyk na pití. Dítě starší šesti měsíců již většinou nepotřebuje v noci jíst = pít mléko. Budí se ze zvyku a matka jeho pláč tiší tekutinou. Známá dětská psycholožka Jiřina Prekopová varuje, že tento návyk (tedy pít při nekomfortu) může u některých jedinců v dospělosti vyústit v alkoholismus.
Po prořezání prvních zoubků vyvstává riziko vzniku zubního kazu. Toto riziko je vyšší u dětí, které dostávají umělé mléko či sladké šťávičky / čajíčky. Mateřské mléko naštěstí není tak agresivní.
V neposlední řadě bych ještě zmínila riziko partnerského soužití. Unavená, nevyspalá maminka může být lehko podrážditelná. Snadněji dojde mezi ní a partnerem ke konfliktu, i kvůli hlouposti, kterou by, coby vyspaná, zřejmě ani neřešila. Také nemusí mít chuť na sex, což partnerskému soužití vůbec neprospívá.
Noční kojení tedy od jisté doby není ideální. Jak ale odnaučit dítko, aby se v noci budilo? Zde je pár tipů, které vám mohou v odvykání pomoci.
1) Odhadněte, kdy je vaše dítě připravené. Pokud máte doma nedonošeňátko, pravděpodobně pro něj nebude věkový limit 6 měsíců ideální. Zřejmě bude lepší chvíli počkat. Pokud se vaše děťátko sice narodilo v termínu, ale nové věci se učí pomalu, také raději nějaký ten týden počkejte.
2) Obrňte se trpělivostí. Odvykání může trvat pár dní, ale třeba i týden či dva. U každého dítěte je to zcela individuální. Budí-li se v noci vaše zlatíčko co dvě hodiny, je celkem pravděpodobné, že odvykání u vás bude trvat déle než u dítka, které se za noc vzbudí jen 1-2x.
3) Zvolte pro dítě klidné období. Naučit drobečka celou noc spát, to je přeci jen velká změna v jeho životě. Nemělo by tedy v době odvykání prodělávat další změny, jako je například stěhování či zavádění příkrmů. Pokud se vašemu drobečku právě prořezávají zoubky, ani toto není ideální období. Je-li dítě nemocné, odvykání odložte. Vždyť i starší děti, když marodí, nemohou v noci klidně spát!
4) Pozvěte si na pomoc druhou osobu. Nejlepší je samozřejmě pomoc tatínka dítka nebo jiné osoby dítěti blízké, není-li tatínek k dispozici. Maminka půjde spát do jiné místnosti a za svým potomkem po celou noc nepřijde. Dítě tak snadněji pochopí, že mlíčko nebude – vždyť z tatínka přeci neteče!
5) Máte-li pomocníka, zkuste využít svátků a prodloužených víkendů. Odvykání vám půjde lépe, bude-li se moci pomocník během dne dospat a nabrat síly na noční bdění. Nejvhodnějším obdobím jsou zřejmě blížící se Vánoce. (Tedy, nepracuje-li váš pomocník jako lékař, hasič, řidič městské hromadné dopravy, … a svátky a vícedenní volno pro něj není možné.)
A jak vlastně takové odvykání nočního kojení může probíhat?
Až se děťátko v noci vzbudí, klidně mu vysvětlete, že mlíčko nebude. Dítě bude plakat a dožadovat se kojení. Vy jej utěšujte, hlaďte, ale trvejte na svém. Mlíčko už teď za žádnou cenu dostat nesmí. Můžete dítku nabídnout umělé mléko, nebo ještě lépe vodu, případně piškot či kukuřičnou křupku. (Další noci ale nabídky omezujte až k nule, zdravé dítě na odpovídajícím stupni vývoje opravdu nepotřebuje v noci jíst či pít.) Snažte se dítě jemným, ale neoblomným způsobem přimět, aby si lehlo a zase spalo.
Nikdy na dítě nekřičte, netřeste jím ani je nebijte! Je to pro něj velká změna, je tudíž pochopitelné, že zvyknout si bude chvíli trvat.
První noc bývá nejhorší. Další noci ale budou jen a jen lepší. A na konci vás čeká lákavá odměna – celonoční spánek!
Maminky také mohou tuto příležitost využít. Velmi pravděpodobně se vám prsy nalijí mlékem a vy budete muset v noci odstříkávat. Připravte si vyvařené skleničky a odstříkané mléko okamžitě zamrazte. Může se vám hodit, až si budete chtít vyrazit do společnosti a dítě přenecháte ochotné babičce. Nebudete muset pospíchat domů kojit, vždyť mlíčko stačí jen rozmrazit.
Přeji vám rychlé odvykání nočního kojení a sladký, ničím nerušený spánek po celou noc!
Markéto, v životě bych si nemyslela, že i pro toto téma jsme schopné se vzájemně napadat…
Přišlo mi to v tu chvíli trošku líto, protože zrovna já se svými třemi dětmi mám už kupu zkušeností, jak to s kojením chodí a protože každé miminko je jiné, tak se to nedá prostě zbagatelizovat tím, že se prostě všechno dá vydržet, protože kojit dítě je prostě úžasné – jen jsem chtěla holkám připomenout, že položit na misky vah kojení a celonoční vstávání versus zdraví a s tím související i manželskou pohodu, nevyspání otce, který denně nařídí na cestách stovky kilometrů a nevyspání dětí, které chodí do školy, tak by mnohé z vás, co máte třeba jedno dítě, které se vám krásně budí jednou až dvakrát za noc, nebo vaše děti byly prostě lepší spavci než jiné, mluvily jinak.
Noční návyk na pití se dá krásně odbourat hrnečkem čisté vody, dítě okamžitě zjistí, že budit se kvůli tomu nemá smysl. Myslím,že nabízet v noci jídlo je už extrém, ale zrovna vedle nás bydlí paní, jejíž syn je o půl roku mladší než ten náš, a přiznala se mi, že jí paní doktorka vynadala, že by už neměl dostával 3x za noc flašku s krupicí, že mu zadělává na obezitu. Ten chlapeček bude mít o vánocích rok a je o hlavu větší, než ten náš, rok a půl starý kluk. Já jsem se s vyvalenýma očima jen zmohla na to, jestli je ta mamka normální:-))
No a dudlík pokládám za bezva vynález, já myslím, že opět proti němu brojí maminky, které s dětmi nemají žádné problémy, jejichž děti krásně spinkají, byť třeba u prsu, ale v klidu, celou noc. Náš malý vyžadoval pouze prso, stylem podudlat (skoro vůbec v noci nesál), poskákat po celé posteli, podudlat, lehnout si na tátu, podudlat, snažit se opět uhnízdit, a tak dál až do rána, kdy jsme se každou noc probouzeli úplně zmlácení, protože nepoležel ani deset minut na jednom místě.
Ale dudlík si prostě do pusy nevzal ani po skončení kojení, pokaždé ho znechuceně vyplivnul a ještě mi vynadal, tak jsem to zkoušela vždycky po nějaké delší době znovu. Bez úspěchu. Není to dudlíkové dítě:-) Bohužel:-)
Ovšem za mnoho horší než dudlík pokládám to, když se dítě naučí cucat si paleček a dělá to klidně dál ještě nyní v sedmi letech ve škole – a není to jediný příklad z mého okolí. Dudlík jednoduše seberete a není. Co udělat s návykem na paleček, s tím si maminka prostě neví rady, ať zkouší, co se dá, nic nezabírá. Takže pak říkám – zlatý dudlík, pokud je miminko nervoznější a má neustálou potřebu se uklidňovat dudláním, a vidím, že si saje paleček čím dál častěji, budu se snažit ho vyměnit radši za dudlík, případně rožek od plínky nebo nějaké měkké hračky, jen aby na paleček zapomnělo…
0
0
Dobrý den, článek mě zaujal, určitě je v něm pár dobrých tipů, ale faktem zůstává, že ve skutečnosti to tak jednoduché není, jak asi mnohé z nás vědí. Ono se lehko napíše „chvilku to potrvá“, nebo „vyžaduje to trochu trpělivosti“ – přeloženo do čj: budeme úplně vyplivaný a nevyspalý:))
Má 9měsíční dcera po letním „výcviku“ začala v září spát bez přestávky až do 5-6 ráno a pak trochu čajíku a ještě spinkala až do osmi, ale na konci měsíce začala lézt (to je jediná změna, která se udála, ale nemusí to nutně souviset) a pak nastalo období horší než 6nedělí! Budila se po hodině, dvou (a žádné zoubky nelezly…), stoupala si v postýlce a řvala a řvala… Někdy se dala utišit, někdy to trvalo třeba hodinu.
„Trocha trpělivosti“ mi po pár týdnech došla a vrátila jsem se k nočnímu kojení – a budí se už jen jednou, dvakrát za noc.
Marně si hlavu lámu, kde jsme mohli udělat chybu, už skoro celý měsíc krásně spinkala – fakt jediné, co mě napadá, je to lezení, kdesi jsem četla, že dětem se tak hodně změní způsob života a jsou pak neklidnější, ale nevím. V jídle a životosprávě jinak žádné velké změny nebyly.
Máte-li někdo podobnou zkušenost, či radu, velice ocením. Díky.
0
0
A dovolím si ještě přidat odkaz. Je to jeden ze starších článků, ukázka ze zmíněné knihy Když dítě nechce spát. V závěru ukázky autorka osvětluje, jak to myslí s oním, v této diskuzi tolik propíraným, alkoholismem.
http://www.vasedeti.cz/neruseny-spanek-clanek-3494
0
0
Lussy, nechtěla jsem se tě – a ani nikoho jiného – svým článkem dotknout. Pokud je pro tebe téma kojení bolestivé, pak tvou reakci chápu. Rozhodně ale kvůli tomuto článku nemusíš přestat psát své komentáře! To bych nerada. Díky diskuzím si člověk může lépe utvořit názor a zvážit, co je pro něj a pro dítě nejlepší.
Petro, děkuji za vysvětlení, jak to Prekopová myslela. Téma alkoholismu jsem již nechtěla rozvádět, článek je i tak poměrně dlouhý. Navíc jsem měla za to, že formulace „u některých jedinců MUŽE…“ je jednoznačná – existuje pár případů, ale že by se každé v noci kojené dítě stalo alkoholikem, to rozhodně ne.
Ostatně Prekopová uvádí, že i jídlo či dudlík, stejně jako pití, může zakládat na nesprávné návyky do dospělosti. Jídlo při nepohodě v problémy s přijímáním potravy, případně v potřebu kousat něco při nervozitě, stresu, … Což si myslím, že není „úplně mimo mísu“, neb znám pár lidí, kteří jako dítě dostávali dudlíky od maminky poměrně často a teď si třeba okusují nehty, potřebují něco žužlat ži žvýkat, … I já sama byla dudlíkové dítě a až do puberty jsem měla problémy s kousáním si nehtů.
Ohledně piškotů a křupek přidám ještě jedno dovysvětlení. Omlouvám se, že jsem se nevyjádřila přesně. Měla jsem na mysli, aby rodič toto nabídl dítěti, které večer příliš nejedlo a má tedy zřejmě hlad. Ovšem umělé mléko pít nechce. Potom se tato forma jídla může jevit jako dobré řešení.
Tento článek jsem napsala, protože jsem chtěla poradit, pomoct maminkám, které jsou z nočního kojení zoufalé. Znám hned několik takových maminek. Znám i jednu maminku, která přestala kvůli „noční tyranii“ kojit definitivně v jednom roce věku dítěte a občas si ještě řekne, že to tehdy mohla zkusit vydržet o něco déle.
Článek je kombinací rad různých odborníků i zkušeností maminek, které se v praxi osvědčily. Znovu opakuji, že jsem článkem nechtěla nikoho ranit, jen jsem chtěla poradit maminkám, které by rády s nočním kojením přestaly, jen neví jak.
Matildo a anonymní, děkuji za vaše pozitivní ohlasy.
0
0
Já jsem děti odstavila nočním mlékem v půl roce, nevzbudily se jednu noc, tak jsem tu druhou už nevstávala ani já:)
Pokud se vzbudilo, nabídla jsem čaj a dala CUMEL do puseny:)
Fungovalo to bezvadně, dostali sytější večeři a věděla jsem, že se nebudí kvůli jídlu, ale kvůli žízni a nebo, že jím vypadl z pusy cumlík:)
Dcera cumel měla do dvou let neustále, pak jsem jí ze dne na den vzala a bylo to,no a žvýkačky mám hrozně ráda:)
Za to syn vyžaduje cumel pouze na spaní:)
0
0
Holky,no, tak to vám pěkně děkuju:-)Že jsem nekojila, malej měl dudlu, tak bude závislý na žvejkačkách:-)
Jak jsem si myslela, určité části jsou vytržené z kontextu….Jako návod mi tento článek nepřijde, být mladou matkou a někdo mi takhle „hrozit“ alkoholismem u dítěte…no, nevím….
Nechci být za rozumbradu, jak píšu, nekojila jsem,nemám v tomto praktické zkušenosti. Ale i tak se domnívám,že jsou tady napsané ujeté věci, nesmyslné.Nebo málo vysvětlené, pokud je to návod, tak je to málo…
Nekamenuju, ale tak to vidím já.
0
0
Lien, to je zrovna dobrý příklad. Téměř všechny děti dostávají dudlíky. Divím se, že ještě někdo nepřišel s tím, že vrazit plačícímu dítěti do pusinky dudlík, může vyvolat závislost ke žvýkání či k jiným nevhodným ústním pohybům v dospělosti.
0
0
Ale vždyť ano. O tom to není.
Tvrdit, že kojením v noci je možné u dítěte vypěstovat závislost na alkohol, na jídlo apod. mi přijde ujeté.
Souhlasím, že jsou maminky, které si z článku najdou ten svůj návod, jak naučit dítě spát celou noc, tak, aby nemělo hlad a všichni se krásně vyspali. Já v článku návod nenašla, ale to neznamená, že je napsáno vše špatně.
Dál diskutovat nebudu, nikam by to nevedlo. Ať si každý dělá tak, jak uzná sám.
0
0
Taky do toho ještě jednou vstoupím. Osobně vím, že malá hlad nemá, ale taky někdy nechce jen pomazlit a pochovat. Někdy jsem někde četla (to určitě budete vědět), že se dudláním vyplavuje do těla, nejen matky, ale právě i dítěte oxytocin, který ho uklidňuje a napomáhá spánku. Proto také nechávám malou v noci klidně jen podudlat, i když nepije. Připadá mi přirozenější jí nabídnout prs, než umělohmotný dudlík.
0
0
Aha, tak vidím, že tu probíhá nějaká ohnivá hádka, takže se asi ničeho jiného, než jakési veřejné přestřelky nedočkám… Tak nic, zkusím to se svým dotazem jinde, kde snad najdu odezvu…