Snad každá kojící maminka to zažila – desítky, ne-li stovky prokojených nocí, řvoucí dítě, nepopsatelná únava, totální vyčerpání. A na mysl se pomalu vkrádá myšlenka, že pláč dítěte by mohl vyřešit polštář, dobře přiložený na obličej řvoucího uzlíčku… Přitom to tak daleko vůbec nemusí zajít.
To vše je ale naprosto zbytečné! Miminka narozená v termínu bývají již od 6 měsíců věku schopna nejíst a spát po celou noc. Maminka si tak může aspoň v noci odpočinout, pořádně se prospat a s kojením pokračovat během dne. A to klidně až do dvou let věku dítěte.
Celonoční spaní bez kojení ale není důležité jen pro unavenou maminku. Mnohem důležitější je pro dítě. Časté noční buzení s sebou nese množství rizik. Jedním z nich, a to docela velkým, může být vznik nespavosti. Dítě si navykne, že je normální vzbudit se několikrát za noc, a tento návyk si může „odnést“ do pozdějšího věku. Bez kvalitního, celonočního spánku, může být dítě během dne více unavené, roztěkané a nesoustředěné. V extrémních případech to může vyústit i do poruch učení.
Dalším rizikem nočního kojení je návyk na pití. Dítě starší šesti měsíců již většinou nepotřebuje v noci jíst = pít mléko. Budí se ze zvyku a matka jeho pláč tiší tekutinou. Známá dětská psycholožka Jiřina Prekopová varuje, že tento návyk (tedy pít při nekomfortu) může u některých jedinců v dospělosti vyústit v alkoholismus.
Po prořezání prvních zoubků vyvstává riziko vzniku zubního kazu. Toto riziko je vyšší u dětí, které dostávají umělé mléko či sladké šťávičky / čajíčky. Mateřské mléko naštěstí není tak agresivní.
V neposlední řadě bych ještě zmínila riziko partnerského soužití. Unavená, nevyspalá maminka může být lehko podrážditelná. Snadněji dojde mezi ní a partnerem ke konfliktu, i kvůli hlouposti, kterou by, coby vyspaná, zřejmě ani neřešila. Také nemusí mít chuť na sex, což partnerskému soužití vůbec neprospívá.
Noční kojení tedy od jisté doby není ideální. Jak ale odnaučit dítko, aby se v noci budilo? Zde je pár tipů, které vám mohou v odvykání pomoci.
1) Odhadněte, kdy je vaše dítě připravené. Pokud máte doma nedonošeňátko, pravděpodobně pro něj nebude věkový limit 6 měsíců ideální. Zřejmě bude lepší chvíli počkat. Pokud se vaše děťátko sice narodilo v termínu, ale nové věci se učí pomalu, také raději nějaký ten týden počkejte.
2) Obrňte se trpělivostí. Odvykání může trvat pár dní, ale třeba i týden či dva. U každého dítěte je to zcela individuální. Budí-li se v noci vaše zlatíčko co dvě hodiny, je celkem pravděpodobné, že odvykání u vás bude trvat déle než u dítka, které se za noc vzbudí jen 1-2x.
3) Zvolte pro dítě klidné období. Naučit drobečka celou noc spát, to je přeci jen velká změna v jeho životě. Nemělo by tedy v době odvykání prodělávat další změny, jako je například stěhování či zavádění příkrmů. Pokud se vašemu drobečku právě prořezávají zoubky, ani toto není ideální období. Je-li dítě nemocné, odvykání odložte. Vždyť i starší děti, když marodí, nemohou v noci klidně spát!
4) Pozvěte si na pomoc druhou osobu. Nejlepší je samozřejmě pomoc tatínka dítka nebo jiné osoby dítěti blízké, není-li tatínek k dispozici. Maminka půjde spát do jiné místnosti a za svým potomkem po celou noc nepřijde. Dítě tak snadněji pochopí, že mlíčko nebude – vždyť z tatínka přeci neteče!
5) Máte-li pomocníka, zkuste využít svátků a prodloužených víkendů. Odvykání vám půjde lépe, bude-li se moci pomocník během dne dospat a nabrat síly na noční bdění. Nejvhodnějším obdobím jsou zřejmě blížící se Vánoce. (Tedy, nepracuje-li váš pomocník jako lékař, hasič, řidič městské hromadné dopravy, … a svátky a vícedenní volno pro něj není možné.)
A jak vlastně takové odvykání nočního kojení může probíhat?
Až se děťátko v noci vzbudí, klidně mu vysvětlete, že mlíčko nebude. Dítě bude plakat a dožadovat se kojení. Vy jej utěšujte, hlaďte, ale trvejte na svém. Mlíčko už teď za žádnou cenu dostat nesmí. Můžete dítku nabídnout umělé mléko, nebo ještě lépe vodu, případně piškot či kukuřičnou křupku. (Další noci ale nabídky omezujte až k nule, zdravé dítě na odpovídajícím stupni vývoje opravdu nepotřebuje v noci jíst či pít.) Snažte se dítě jemným, ale neoblomným způsobem přimět, aby si lehlo a zase spalo.
Nikdy na dítě nekřičte, netřeste jím ani je nebijte! Je to pro něj velká změna, je tudíž pochopitelné, že zvyknout si bude chvíli trvat.
První noc bývá nejhorší. Další noci ale budou jen a jen lepší. A na konci vás čeká lákavá odměna – celonoční spánek! 🙂
Maminky také mohou tuto příležitost využít. Velmi pravděpodobně se vám prsy nalijí mlékem a vy budete muset v noci odstříkávat. Připravte si vyvařené skleničky a odstříkané mléko okamžitě zamrazte. Může se vám hodit, až si budete chtít vyrazit do společnosti a dítě přenecháte ochotné babičce. Nebudete muset pospíchat domů kojit, vždyť mlíčko stačí jen rozmrazit. 🙂
Přeji vám rychlé odvykání nočního kojení a sladký, ničím nerušený spánek po celou noc! 🙂
Napsal/a: redakce (Markéta)
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (47 vyjádření)
Peťko, já si právě myslím, že z té tvojí verze rovnice by bylo lepší to kojení vynechat – prostě: maminka (pochování – pomazlení – uklidnění – blízkost) = uspokojení
Chci říct, že kojení by nemělo být základním prostředkem k uspokojení potřeby blízkosti, lásky atd.
To, že při kojení dítě tyto pocity zažívá, je super, ale pořád by kojení mělo zůstat hlavně prostředkem k uspokojení potřeby zasytit nebo zahnat žízeň.
Přijde mi to stejné, jakobych pětiletému dítěti, které se třeba uhodí (nebo má strach, chce se pomazlit), kromě otevřené náruče nabízela rohlík nebo třeba čokoládu.
Prostě má hlad – nakrmím, potřebuje pomazlit – pomazlím.
Při kojení (když má dítě hlad) kromě té primární potřeby zasytit zároveň uspokojuju potřebu blízkosti vpodstatě jaksi „navíc“, ono to jaksi ani jinak nejde (tím netvrdím, že bych to chtěla dělat jinak – je to příjemný bonus pro mě i pro dítě). Pokud ale dítě potřebuje pomazlit, tak to přece můžu udělat, aniž bych ho přitom krmila.
A pak ještě nevím, jak bylo myšleno to, co jsi psala na začátku: „…ale většina maminek, které kojí v noci dítě starší 6ti měsíců ví, že dítě nemá akutní hlad. Pro většinu mamin je jasné, že roční dítě vydrží bez jídla celou noc….“ To bude záležet asi miminko od miminka. Věřím tomu, že některé děti i po půl roce v noci hlad mít mohou, to prostě nepopírám.
Nechtěla jsem už reagovat, ale přesto.
Petra píše..když dítě starší 6 měsíců jednou nebo dvakrát za noc nakojíte, protože jste přesvědčené, že má hlad nebo žízeň..ale většina maminek, které kojí v noci dítě starší 6ti měsíců ví, že dítě nemá akutní hlad. Pro většinu mamin je jasné, že roční dítě vydrží bez jídla celou noc….myslím, že o tom to není.
Dále pokud autorka knihy uvádí, že je možné dosadit do rovnice – „problém“ (pokud miminko nepláče opravdu hlady/žízní) – jídlo = uspokojení, tak ani po důkladném vysvětlení Petrou, s tímto nemůžu souhlasit.
U kojení to přeci nemusí znamenat – problém – jídlo – uspokojení, ale problém – maminka (kojení – pochování – pomazlení – uklidnění – blízkost) = uspokojení.
Pokud jsem se Markéty nějak dotkla, tím co jsem napsala. Pak se omlouvám. Jistě si s článkem dala práci a má na věc prostě jen jiný názor, což respektuji.
Kojení je hodně citlivé téma, pokud se zavede řeč na jeho ukončení, tak navíc i značně ožehavé. Mám ale pocit, že většina sporů na toto téma vzniká tím, že přečtenému každá z nás vkládá navíc svoji vlastní zkušenost. Je to natolik osobní záležitost, že je opravdu těžké podívat se na kojení z jiného úhlu pohledu a připustit jinou zkušenost a skutečnost než je ta, kterou jsme si samy se svými dětmi prožily.
Řekla bych, že většina nedorozumění vzniká ze „čtení mezi řádky“. Prostě do textu samy vkládáme i to, co tam vlastně napsáno není, protože pro nás to z něj „jasně“ vyplývá.
Nemyslím si, že by byl problém v tom, když dítě starší 6 měsíců jednou nebo dvakrát za noc nakojíte, protože jste přesvědčené, že má hlad nebo žízeň. Pokud to vyhovuje vám i miminku, není co namítat. Může se ale stát, že se vám třeba osmiměsíční dítě bude budit co dvě hodiny nebo i častěji a vždy se dožadovat mlíčka od maminky. Nevěřím tomu (to zase pro změnu vycházím ze svojí zkušenosti), že takové mimčo má opravdu hlad celou noc (a pokud přece jen ano, tak by měla pomoct vydatnější večeře). Tyto děti si většinou párkrát pocucnou a spokojeně spí dál, což dle mého názoru svědčí o něčem jiném, než žízni nebo hladu, takže nevidím nic špatného na snaze takové „kojení“ odbourat.
Co mi v článku (zase na základě mojí zkušenosti) nesedlo, byl návrh nabídnout místo kojení jiné tekutiny nebo dokonce piškot či křupku. Pokud jsem přesvědčená, že se dítě budí ze zvyku, tak mi přijde zbytečné nabízet jakoukoli náhražku. Na druhou stranu Markéta tohle řešení nabízí jen pro začátek a doporučuje postupně ubírat. Přesto bych se piškotům a křupkám vyhnula už kvůli zoubkům.
Neodpustím si ještě poznámku ohledně zmiňovaného rizika alkoholismu, které je z článku na první pohled pro mnohé zřejmě „nejujetější“. Skutečně tuto problematiku Jiřina Prekopová v některé ze svých knih zmiňuje (možná je to v několika). Markéta to napsala dost ve zkratce, tak si tu teorii dovolím trošku víc rozvést tady. Určitě nikdo netvrdí, že z dítěte, které budete po jeho 6 měsících kojit v noci, vyroste alkoholik. To je fakt totální nesmysl. Jde o situaci, kdy na pláč miminka reagujeme takřka okamžitým vyhrnutím trička a kojením (nebo stejně tak podáním pití z láhve), což (ruku na srdce) provozuje spousta maminek právě v noci. Přitom ale pláč může být signálem jakékoli nelibosti nejen hladu nebo žízně a nemusí to být ani potřeba suché plenky. Někdy je miminku třeba „jen“ smutno, nebo se nudí, chce se pomazlit, bojí se… Pokud při každém projevu nelibosti a nepohodlí následuje tedy kojení nebo krmení, dáváme dítěti signál, že to je dobrý způsob, jak řešit problémy. Budeme-li takto postupovat dlouhodobě, tuto zkušenost si zafixuje a může (! netvrdím, že musí, ale je to dost možné) se podle ní chovat i v pozdějším věku. Důsledkem nemusí být nutně alkoholismus, J. Prekopová v knížce zmiňovala tuším i přejídání, bulimii – prostě takové to „sáhnout po něčem na zub“ ve stresových situacích.
Tolik na vysvětlenou – mně osobně to přišlo dost zajímavé a věřím tomu, že i toto může k rozvoji alkoholismu, bulimie apod. přispět svým dílem.
Musím se také zastat autorky. Ty věci, o kterých píše, rozhodně nejsou úplné blbosti. Maminka, která řeší situaci, jak dítě odnaučit nočnímu kojení určitě ví o co jde a tak je ráda za každé info. My doma zrovna toto řešíme, tak zkouším vše možné dle těchto rad – a nemám je z tohoto článku a celkem to zabírá. Chce to jen pevné nervy! Celkem se nám to daří. Mám ještě jednu radu. Pokud to jen trošku jde, dejte dítě spát do vedlejší místnosti. Ze spánku ho může rušit vaše převalování či chrápání.Klidně přivřete dveře, co to půjde – jen aby jste slyšeli pláč. A hlavně se nenechte od dítěte „vydírat“, moc dobře to s náma umí;-) Hodina a půl vztekání v noci s dcerou udělala divy. Ví, že nikdo nepříjde, tak toho za chvilku nechá:-) Samozřejmě ji nenechám se mlátit hlavnou o postýlku. Vše v mezích…
Markéto,
omluvám se, tohle byla první a poslední diskuze o kojení, do které jsem se zapojila.
Je to pro mě HODNĚ citlivé téma, měla jsem být zticha. Ještě jednou se omlouvám.
Holky, stopněte to kamenování – pravděpodobně žádná z vás neměla dítě, které by vyžadovalo kojení 12x za noc. Žádná z vás neměla z toho vysoký tlak tak, že už nemohla ani ve chvilkách, kdy mimi spinká, zavřít oči a usnout. Žádná z vás se neocitla na kraji svých sil – kdo si vzpomene na dobu před pár měsíci, kdy jsem to tady řešila, že je mi tak zle, že už to musím řešit a lékaři mi žádné léky dát nechtějí, dokud kojím.
Malého jsem přestala kojit v noci ze dne na den v jeho 10 měsících. Předtím se budil opravdu co půl hodiny až co hodinu, delší interval neměl. Od chvíle, kdy mu táta řekl, že mlíčko už nebude, spí téměř celou noc bez probuzení, s vyjímkou, kdy mu leze zoubek. Ale i tehdy mu stačí dát napít čaje -sám si vezme jen dva tři loky, pohladím ho a většinou spinká dál.
Jasně, některé věci v článku jsou ujeté, ale myšlenka jako taková má být podporou pro maminky, jako jsem já, že není špatné přestat dítě kojit, když už jste úplně na dně.
Dovolím si několik připomínek.
Jak správně uvedla Padmé (děkuji), článek byl míněn jako rada především maminkám, které jsou z nočního kojení zoufalé.
Že noční kojení může za jistých podmínek založit na nespavost, za tím si stojím. Není to totiž jen „názor vycucaný z prstu“, nýbrž informace od odborníků z různých zdrojů.
Ve článku není napsáno, že úderem 6 měsíců máte dítě v noci odstavit. Pouze jsem napsala, že „tabulkově“ se vyvíjející děti toho většinou bývají schopné a je na posouzení každé maminky, kdy s odvykáním začnou.
Také jsem psala, že není dobré odstavovat při změnách. Mnoho maminek ovšem v 6 měsících začíná zavádět příkrmy, což je proces trvající cca 1-2 měsíce. Pro tyto maminky připadá v úvahu odstavování v noci až kolem osmi měsíců věku dítěte.
Piškoty a křupky – ve článku je napsáno „případně“, tj. pokud dítě večer příliš nevečeřelo a vám se zdá, že má hlad, můžete mu to tuto noc zkusit nabídnout a příště dát vydatnější večeři. Navíc je tam jednotné číslo, které má jasně vyjadřovat, že vaše nabídka má být omezená, nikoliv, že dítě máte uprostřed noci zmíněným přecpat.
Piškoty, pokud v nich někdo vidí problém, existují i bezlepkové.
Není psáno, že 6 měsíční dítě máte krmit piškotem. Některé maminky začínají s příkrmy už ve 4 měsících, takže se jim vše posouvá, tudíž piškoty (bezlepkové) u nich nejsou „takový“ problém.
Ohledně sexuální nechuti – vycházím nejen ze zmíněné knihy, ale i z toho, co vidím ve svém okolí. Máte-li s manželem / partnerem v tomto směru pohodové soužití, buďte rádi, ale vězte, že ne v každé rodině to je běžné. Stačí se podívat např. na tyto stránky – hned několik maminek se ptalo, co dělat, že se jim po porodu nevrátila chuť na sex a s partnerem je intimní soužití problém.
Kdo se zajímal o problematiku kojení, měl by vědět, že nejvíce mléka se tvoří v noci. Navíc prsy se nalévají mlékem většinou podle potřeb dítěte. Tudíž, když v noci dítě nenakojíte, prsy zůstanou nalité. A některým maminkám se mohou udělat zatvrdliny. Aby tomu předešly, mléko odstříkají. A když už ho odstříkávají, proč ho vylívat do umyvadla? Vyvařené lahvičky a zamražování je jen nápad, návrh. Většinou maminky neodstříkají litry a litry mléka, spíš jen menší množství. Které se ovšem může hodit. Vím o jedné mamince, která si pro jistotu odstříkávala mléko do zásoby, a pak se jí to náramně hodilo, když ji museli hospitalizovat v nemocnici a její mrně umělé mléko odmítalo.
Pokud se vám článek nelíbí, dá se to vyjádřit i kultivovanou formou (že, Lussy).
Souhlasím s Peťkou i Lien.Ani jsem článek nepřečetla celý-jen první tři odstavce.Jestli to mělo být odborně napsané nepovedlo se,jestli jen od nějaké maminky-tak to špatně pojala.Bohužel.
Si připadám, že poté, co jsem napsala pod článek by mně tu mohly nektere z Vas kamenovat.
My jsme si doma o tomto clanku popovidali a skoncilo to tak, ze me dnesni noc manzel premlouval at Davidka zkusim nechat bez mlicka 🙂
Ja vstala, nakojila a spokojene jsme vsichni dve hodinky spinkali 🙂
Jinak kukuricne krupky ani piskoty nejime, takze kdyby na to prislo, museli bychom maleho asi kropit vodou 🙂
No nic, no. Kazdopadne kazda z nas si v clanku vybrala rady pouzitelne a rady tak rikajici „na nic“.
Myslím si, že tohle téma „noční kojení“ je hodně individuální, odvíjí se od toho, jaká je maminka a jaký má přístup ke kojení, záleží samozřejmě na tom, jaké je dítko, kdy se narodilo (v termínu či před ním) a jaký je jeho celkový zdravotní stav.
Co platí pro jednoho, neplatí pro druhého.
Co vyhovuje jednomu, druhého může obtěžovat.
Určitě se nedají stanovit žádná pravidla, která by platila v obecné rovině pro všechny, každý si tohle může rozhodnout sám resp. každá maminka nechť si to „diriguje“ sama.
Nicméně každá maminka se může dostat do situace, kdy prostě v noci kojit nezvládne, třeba ze zdravotních důvodů (mám na mysli: když má maminka své zdravotní potíže či omezení), noční spánek se pak pro ni stává jediným odpočinkem a zároveň nutností.
Jsou i jiné složité rodinné situace (jsou maminky, které nemají rodiče, nemají sourozence, nemají manžela a tyto okolnosti situaci ztěžují a jaksi „komplikují“ – mám na mysli psychicky).
Výše uvedený příspěvek hovoří o tom případu, kdy se z kojení stane „otročina“, což se zjevně zdejších čtenářek netýká, a také je zde uvedeno, že se jedná o případy, kdy je dítě tak trochu „tyran“ – být vzhůru co hodinu nebo co dvě hodiny (tedy 6x za noc není žádný med).
Je to téma k zamyšlení…
Je to názor, není to dogma…
Ježiši,
tak to je síla.
Takový kraviny s prominutím jsem tu dlouho nečetla.
Tenhle článek se sem snad omylem zatoulal, ne?
Nějak mi k VD vůbec nesedí.
Ani to nebudu dopodrobna komentovat, ale fakt mě nadzvedl ze židle…
:-)))) tak to by mě zajímalo jak bych 6měs. miminko krmila v noci piškotem :-))))))))))
hrozná blbost.
Kojila jsem v noci do 18měs a nelituju toho. Odnaučit od nočního kojení nebo respektive naučit dítko spát celou noc bez buzení na pití je možné až ve věku kdy je schopno pochopit proč mu kojení/krmení z lahve odmítám v noci dát.
A to, že se dítko naučí pít v noci a bude vyžadovat i nadále čaj po několik let-atd alkoholismus apod. blbosti- je hloupost – malý se teď vůbec nebudí na žádné pití a spí celou noc v klidu-cca 11 hodin v kuse-má 4roky.
Ad sexuální život a podrážděná partnerka ? :-)))))))) tak to už jsme opravdu ve sci-fi… na tohle si přece najde čas každý kdo jen trošku chce a nezáleží na tom kolikrát se dítě v noci budí.
Jo, jo odstříkávat v noci, abych mohla na flám, až malou strčím babičce, super nápad a taky určitě u toho odstříkávání CELONOČNĚ spím.
Asi tak. Vím, že mám na toto téma možná trošku jiný názor, ale nic nikomu nevnucuji.
Moje děti taky nikdo spánku neučil, stejně jak píšou holky, přišlo to samo. Malá nyní spí krásně celou noc, nebudí se vůbec.
Rada..nekojte 6ti měsíční miminko v noci a mléko odstříkejte a zamražte….taky dobré! 🙁
Já bych souhlasila s Lien – až bude chtít spát samo celou noc, tak bude spát.
Já sice nekojila, ale i přesto – Domča se taky budil jako mimko, asi dvakrát za noc. Byly mu 4 měsíce když prostě už jednu noc se nevzbudil. Sám. Žádné odnaučování apod. Zato já byla na nohou, pořád jsem koukala na monitor, jestli dýchá:-)
Já teda nevím, ale můj názor je, že se to dítě naučí samo od sebe (nebo jak to lépe napsat). Dcera to samé jako Domča, jen o dva měsíce později. Zase žádné odnaučování nebylo….
Na noc jsem je nepřecpávala, dostaly mléko jako jindy, později pak samozřejmě kaši. Takže v míře jídla to nebylo.
No, a to s tím alkoholismem – Peťko souhlasím. Tohle je fakt přehnané a dost m to udivuje, že to napsala právě paní Prekopová….To mě dost mrzí, mám od ní nějaké knížky, moc zajímavé, takže tohle je doufám jen její osobní výzkum, ničím nepodložený či vytržený z kontextu…
No a ještě se mi nezdá to s těma piškotama v noci….Že dám vodu, čaj, prostě tekutinu beru, to ano, ale přece nebudu nabízet piškoty nebo křupky….To rovnou můžu dát mlíko na nasycení…
No, tak to vidím já.
Tak, asi budu jediná, ale s článkem nesouhlasím hned v několika bodech.
Ještě jsem se koukala nahoru na datum, zda je to aktuální článek, protože toto mi přijde jako z roku XY.
Nad výrokem….může u některých jedinců v dospělosti vyústit v alkoholismus…kroutím hlavou.
Pokud to je ukázka z uvedené knihy, pěkně děkuji.
Malé bude 13 měsíců, myslím, že až bude chtít spát celou noc sama, tak to poznám, zatím to tak není. Nevyspalá se necítím, v porovnání se známou, která provozuje výše zmíněné odvykání už několik měsíců, jsem stokrát odpočatější já i malá, než ona se svojí věčně nemocnou, ubrečenou holčičkou. Přesto si trvá na svém, že malou UČÍ spát samotnou. Taky se mi snažila namluvit, že to bylo hrozné jen pár dní, teď už pohoda, ale skutečnost je jiná. Jen teď tvrdí, že k ní nevstává proto, že by neuměla sama spát (jelikož to už jí přece naučila), ale proto, že malou bolí břicho, zuby, hlava, nemá dudlík, má žízen, rýmu, kašel………. Zkrátka vstává pořád, já jen vystrčím prso a spím dál. Ale každému, co jeho jest.
Markétko, děkuji Ti za příspěvek, moc pěkně napsané a užitečné zároveň.
Nás už se toto téma sice netýká, ale také jsme si tím prošli a velmi dobře si pamatuji na tu „noční šichtu“ a následné nevyspání, únavu a podrážděnost…
Přeji všem maminkám hodně trpělivosti a v noci spící dítka.
Diky za clanek!
Jako by reagoval na nasi dnesni noc…
Maly se vzbudil, bylo cca 23:30 a řval a řval… pit moc nechtel (zrejme jsme mu nabidla ten mene plny prs). No a tak jsem reagovala tak, ze jsem se k nemu odvratila zady, rekla, ze mlicko nebude a nazdar bazar (milackovi je 8 mesicu).
Jenze pak na me dolehal tatinek at neblbnu a dam mu, tak jsem se sbrala a sla pryc. Jo, vratila jsem se za necelychz pet minut, nakojila ho z druheho prsu a byl cca 2 hodky klid, pak zase za dve hodky apod.
No, nevim, treba rady v clanku uvedene vyuzijeme. Nechci sice broucka omezovat, ale az zas tatka bude muset vstavat do prace, moc by mu to neprospelo tolikrat za noc byt vzhuru.
Tak my jsme si tím teď procházeli a to je Malině už celý jeden rok!! Nakonec,na radu Mudr. dáváme dvě vydatné večeře a děvenka se nám už budí jen jednou-dvakrát za noc, což považuji za neuvěřitelný úspěch. Samo, že kojíme dál.
Mobile Sliding Menu