Co je to zdraví? Je to víc než jen nepřítomnost nemoci. „Zdraví,“ jak říká Světová zdravotnická organizace (WHO), „je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody.“ Toto vyjádření postihuje všechny tři oblasti, v nichž je děťátko při kojení optimálně podporováno: tělo, duši i sociální chování.
Dnes už na duši a tělo zdaleka nepohlížíme jako na něco, co je od sebe odděleno. I naše hovorová řeč jednoznačně vyjadřuje, do jaké míry se duše podílí na tělesném stavu: někdo nám „leží v žaludku“, strach nám „svírá hrdlo“, je nám „těžko u srdce“ atd. Stejně tak je duševní život, psyché, ovlivňován sociálním životem a vztahy mezi lidmi. Náš duševní stav je trvale spojen s lidmi, které máme rádi a s nimiž přicházíme do kontaktu.
Děťátko se tedy kojením nesytí pouze na tělesné úrovni a není chráněno jen z čistě imunologického hlediska. Když saje mléko z matčina prsu, vytváří se mezi ním a matkou jedinečný vzájemný vztah, který ho duševně natolik uspokojuje, že v něm vytváří hlubokou základní životní důvěru. Psychologové zabývající se vztahy mezi lidmi jsou přesvědčeni, že tento pocit naprostého bezpečí a jistoty v počáteční fázi života je rozhodující pro rozvoj zdravého pocitu vlastní hodnoty. Podívejme se nyní podrobně, nakolik ovlivňuje kojení jak tělesný, tak psychosociální vývoj dítěte.
Tělesnému vývoji dítěte
kojení prospívá, protože všechny orgány jsou trvale zásobovány snadno dostupnými živinami. Na tom záleží, neboť kojenecký věk je obdobím nejintenzivnějšího růstu v životě. Obsah tuku v mateřském mléce se v průběhu měsíců automaticky stále zvyšuje, takže při krmení uspokojí během kratší doby zvýšenou potřebu energie u větších kojenců. V lehce stravitelných bílkovinách mateřského mléka se mění také vysoký podíl esenciálních aminokyselin podle potřeb rostoucího dítěte. Podrobná tabulka na str. 156 ukazuje složení mateřského mléka na začátku období kojení. Určitou roli hraje i jedinečná „příprava“, v níž je mateřský organismus mistrem: Množství živin se totiž mění i během každého jednotlivého kojení. V prvních minutách sání je nejvyšší podíl tekutiny; obsah tuku postupně stoupá a ke konci krmení kulminuje – děťátko tedy nejprve utiší žízeň, potom hlad a nakonec dostane malou porci „šlehačky“ jako zákusek.
Potřebám dítěte se kromě toho dynamicky přizpůsobuje složení živin v mateřském mléce i obsah důležitých imunitních faktorů. Pokud matka nebo dítě onemocní, ihned v něm prudce stoupne podíl odpovídajících obranných látek. Mateřské mléko také posiluje brzlík (thymus), v němž během dětství dozrávají T-lymfocyty v buňky, které mají specifi cký úkol v imunitním systému dítěte. Brzlík kromě toho produkuje speciální hormony, které řídí uzrávání imunitních buněk v lymfatických uzlinách. Jejich nedostatek pravděpodobně vede k poruchám obranyschopnosti. Čím delší je doba, po kterou je brzlík prostřednictvím mateřského mléka v těchto důležitých funkcích posilován, tím výhodnější je to z dlouhodobého hlediska pro imunitní systém dítěte.
Psychický a sociální vývoj
je při kojení podporován nenahraditelnou vřelostí lásky – matka při něm dítěti dává kus sebe samé. Tato tělesná sounáležitost – zážitek jednoty – děťátko v této důležité rané fázi života duševně a emocionálně posiluje. Známý neurobiolog Gerald Hüther z Univerzity Georga Augusta v Göttingenu k tomu ve své knize Kinder brauchen Wurzeln píše: „První silný strach a stresovou reakci prožívá každý člověk při svém narození. Po dramatické změně prostředí, v němž dosud žil, musí zoufale hledat způsob, jak znovu nalézt ztracenou vnitřní rovnováhu. Ta nejdůležitější zkušenost, kterou může a musí každý novorozenec během prvních dnů a týdnů v novém světě učinit a která rozhodujícím způsobem ovlivňuje směr jeho dalšího vývoje, se zakotvuje v jeho mozku ve formě pocitu: Je to pocit, že je schopen přemoci svůj strach. A aby tento pocit mohl vzniknout, musí mít novorozenec možnost svůj strach vyjádřit a je odkázán na to, že jeho křik někdo slyší, že se mu někdo (za normálních okolností matka) bude věnovat, bude ho kolébat, vezme ho do náruče, bude na něho mluvit, hřát ho a konejšit.
Jen najde-li dítě někoho, kdo mu umožní, aby opět cítilo a vnímalo co nejvíce z toho, co už zná ze svého dosavadního života v mateřském lůně a co ho spojuje s jistotou a bezpečím, jež v něm pociťovalo, může svůj strach překonat a znovu nalézt vnitřní emocionální rovnováhu. Čím častěji se mu to podaří, tím hlouběji v jeho mozku zakotví zkušenost, že vlastním úsilím je schopno svůj strach s pomocí jiné osoby (matky) překonat. Roste jak jeho sebedůvěra, tak důvěra, že jeho matka mu může zajistit bezpečí a jistotu. Tak se u dítěte vytváří těsné emocionální pouto…
Takovéto zdárně vytvořené pouto – vědci hovoří o „jistotě vztahu“ – je dnes považováno za základ pro plné rozvinutí potenciálu dítěte. Jak říká Gerald Hüther*, „každé dítě potřebuje pocit jistoty a bezpečí, aby nové situace a zážitky nemuselo hodnotit jako hrozbu, nýbrž jako výzvu. Obojí existuje pouze v intenzivním vztahu k druhým lidem a právě rané psychosociální zkušenosti učiněné v těchto vztazích a zakotvené v dětském mozku určují další vývoj dítěte a nadále řídí jeho cítění, myšlení a jednání.“
Pocity bezpečí a jistoty jsou na hormonální úrovni spojeny s určitými látkami, spouštěcími hormony, například betaendorfiny a oxytocinem. O nich se ví , že trvale upevňují vztah mezi matkou a dítětem. Specifickým kontaktem při kojení – například dotykem rtů s velmi citlivými prsními bradavkami – také vždy výrazně stoupne jejich hodnota v krvi. Silné pouto vytvořené v útlém dětství má velký význam pro pozdější sociální přizpůsobivost. Výsledky různých studií konstatovaly, že kojené děti jsou ve věku devíti let lépe neurologicky vyvinuté a předčasně narozené kojené děti mají ve věku osmi let vyšší inteligenční kvocient ve srovnání s dětmi, které v kojeneckém věku dostávaly umělou výživu.
——————————————————————————–
Aby děťátko rostlo a sílilo
Sacharidy jsou v mateřském mléce obsaženy jako mléčný cukr (laktóza), z toho desetina – což je jedinečné – ve formě více než 130 různých oligosacharidů. Tyto speciální jednoduché cukry slouží částečně k vývoji mozku, ale z větší části k vybudování komplexního obranného systému proti infekcím. Posilují totiž zdravou bakteriální střevní fl óru, která brání proniknutí infekčních bakterií. Tímto způsobem jsou chráněny i močové cesty.
Tuky jsou v mateřském mléce jemně roztroušeny v podobě nepatrných kuliček se složitou stavbou a jádrem z triglyceridů a jsou doplněny enzymem pro snadnější trávení tuků (lipáza). Nezvykle vysoký je obsah nenasycených mastných kyselin s velmi dlouhým řetězcem, které jsou obzvláště cenné zejména pro vývoj mozku. Zde tkví jedno z možných vysvětlení skutečnosti, že kojené děti se v inteligenčních testech umisťují daleko vepředu.
Bílkoviny (proteiny) mají v mateřském mléce obzvláště vysokou biologickou hodnotu, to znamená, že jsou složeny z mnoha esenciálních aminokyselin v lehce stravitelné formě. Značná část proteinů však vůbec není strávena – tyto bílkovinné látky neslouží ke stavbě buněk, nýbrž k obranyschopnosti. K nim patří imunoglobulin a další protilátky, laktoferrin pro příjem železa (díky němu může dítě přijmout železo z více než 50 % na rozdíl od pouhých 10 % u umělé výživy) a pro obranu proti bakteriím a virům, lysozymy, které bakterie jednoduše rozpustí, a dále růstové faktory a hormony pro zrání střevní sliznice a různé obranné buňky.
Leukocyty neboli bílé krvinky jsou obsaženy v mateřském mléce v obzvlášť velkém množství po porodu: v jednom mililitru se v této době nacházejí až tři miliony těchto obranných buněk. Většina z nich (neutrofi ly a makrofágy) ničí bakterie tak, že je jednoduše pohltí. Jiná část těchto buněk (lymfocyty T) plní paměťovou funkci pro vytváření specifi ckých protilátek proti choroboplodným zárodkům v okolí matky a dítěte.