Co možná ještě nevíte o mateřském mléce

Položili jste si někdy otázky:
Jak vzniká mateřské mléko? Jaké má schopnosti?Co způsobuje, že mléko vytéká z prsu? Proč v těhotenství bradavka tmavne? Abychom mohli odpovědět, je nutné se trošku seznámit s anatomií mléčné žlázy…

Začátek vývoje mléčné žlázy je asi v 6. týdnu nitroděložního života. Mléčnou žlázu si můžeme představit, jako strom s větvemi a listy, které jsou od sebe odděleny vazivovými přepážkami. Dále zde najdeme asi stovku aveolů, kde se tvoří mléko. Ty se spojují do vývodů a ústí na bradavce.

K tomu, aby se mohlo mléko tvořit a vytékat, potřebujeme zejména dva důležité hormony. Prvním je oxytocin, bez kterého by mléko nemohlo téci. Tento hormon potřebuje matka po celou dobu kojení. Spouštěcím faktorem je v prvé řadě sání dítěte. Tím, že dítě saje, do krve matky se uvolňuje oxytocin, který má za následek stahy, díky nímž se mléko může uvolňovat. To, že se do těla začal uvolňovat tento hormon, pocítí většinou matka i jako stahy dělohy, při každém kojení, kdy se děloha vrací do původního stavu před porodem.
Druhým hormonem je prolaktin. Nejsilnějším podnětem pro jeho vyloučení je opět sání dítěte, zvláště v první půlhodině po porodu. Prolaktin ovlivňuje tvorbu mléka v lalůčcích ml. žlázy.

Zde si můžeme popsat situaci, kdy se matce tvoří dostatečné množství mléka, avšak se nevylučuje. Dítě saje, ale neúčelně, mléko sáním nezíská. Důvodem může být blokace oxytocinu, která způsobí, že se mléko neuvolňuje. K tomu může dojít např. bolestí matky při kojení, stresem. Pokud tomu tak je, mléko se tedy logicky přestane tvořit a problém je na světě.

Jistě si kojící maminky všimly, že k uvolnění mléka z prsu stačí kolikrát už pouhá vzpomínka na dítě. Nebo plačící miminko. I zde je to otázka oxytocinu, který způsobil uvolnění mléka.

Složení MM se během kojení mění. Není myslím nutné rozepisovat jednotlivé složky, zaměřím se spíše na zajímavosti.

MM má pro novorozence obrovský význam, mj. i z imunologického hlediska.
Po porodu, kdy je již ukončen přísun obranných látek pupečníkovou krví, jsou obranné látky MM velmi významné.
Zmínila bych např. probiotika. Kojením tak dítě dostává matčiny již osvědčené bakterie, což je pozitivní i vzhledem k častým novorozeneckým kolikám.

Zajímavý je fakt, že tělo matky je schopno prakticky okamžitě reagovat na potřebu některých protilátek ze strany dítěte. Pokud dítě onemocní, je matka schopna „vyslat“ potřebné protilátky dítěti v MM již za pár hodin. Matka tuto informaci získává kontaktem dítěte a bradavky.
I z tohoto důvodu je přínosné kojení do 2 let dítěte i déle.

Příroda vše zařídila do nejmenšího detailu.
Věděli jste např. že pokud by žena kojila výlučně z jednoho prsu starší dítě a z druhého novorozence, bude složení MM v každém prsu jiné?

Napadlo vás někdy, proč během těhotenství bradavka s dvorcem tmavne? Je to stejné, jako ve zvířecí říši. Aby mládě neztratilo samici. Samozřejmě toto není pro ženu a dítě významné, avšak u zvířat jde o velmi důležitý fakt. Dítě tmavý bod, tedy tmavá bradavka, zaujme. Při pokusu bylo ihned po porodu položeno dítě na břicho matky. Po značném úsilí se mu podařilo dostat až k bradavce a úspěšně se přisát.

I když bylo v této oblasti již mnohé probádáno, stále najdeme množství nezodpovězených otázek. Na jednom se ale jistě shodneme. Mléčná žláza vytváří takové mléko, které není možné uměle nahradit.