Prvňáčkův první týden

Rubrika: Výchova školáka

Asi každou maminku, každého tatínka zajímá, co se vlastně děje za zdmi školních tříd? A o to víc jsou napnutí rodiče prvňáčků. Jenže malý nezbeda přiběhne ze školky, aktovka letí do kouta a na otázku – Co bylo ve škole? – se dozvíme – Malovali jsme. Četli jsme si. Hráli jsme si. A nejsme o nic chytřejší než před chvílí…

Nechám vás tedy nahlédnout do svých starších zápisků, které jsem psala jako praktikantka v první třídě… Je to už hodně let ;-), ale věřím, že se obsahově právě tyto první dny moc nemění.

Pondělí

V pondělí proběhlo slavnostní zahájení školního roku v místním kulturním domě, kde se představil nový pan ředitel. Poté jsme si s paní učitelkou vybraly děti, které patřily do 1.A a odešli i s rodiči do své třídy. Po sdělení nejdůležitějších organizačních záležitostí si rodiče děti odvedli domů.

Úterý

Vyučování bylo jen od 8 do 10 hodin. Za tu dobu jsme dětem ukázaly školu, družinu, jídelnu, hřiště a tělocvičnu – v té byli už na zahájení školy v pondělí. Po prohlídce jsme hráli pár seznamovacích her, aby si děti zapamatovaly jména spolužáků a trošku se spolu seznámily. Byla to hra, kdy seděli na koberci v kruhu a paní učitelka jim házela míček – každý řekl své jméno. Až se prostřídaly všechny děti, házelo se jiným způsobem – ten, kdo házel, řekl jméno toho, komu hází. Ve třídě jsme potom vyzkoušely,  jak děti zvládají prostorovou orientaci, co je nahoře, dole, vpravo, vlevo. Na závěr jsme si společně zazpívali a zatančili písničku Kuřátka, která nás ostatně provázela po zbytek celého týdne – vždy za odměnu. Také jsme začaly děti učit básničku  na pozdrav:

Dobré ráno, dobrý den, tak už tady zase jsem.
Chci se učit pěkně psát, rychle číst a počítat.
Práce se mi bude dařit, protože se budu snažit.

Středa

Opět bylo vyučování do 10 hodin. Zatím jsme ještě nepracovali v hodinách, ale činnosti se střídaly často – děti vymalovávaly krtečka – použily jsme ho s paní učitelkou jako první výzdobu třídy, kterou si děti samy udělaly, zkoušeli jsme určovat tvary a jejich barvu a velikost. V pracovních sešitech děti pastelkami vybarvovaly oblečení pro holku a kluka – jak se obléknou do školy. Zopakovaly jsme s nimi seznamovací hru, ale děti už si ostatní pamatovaly. Paní učitelka jim začala číst knížku na pokračování – Birlibána. Za odměnu jsme si na závěr opět zazpívali a zatančili Kuřátka.

Čtvrtek

Vyučování se protáhlo místo do 10, už do 11 hodin, aby si děti zvykaly. Jednotlivé činnosti jsme se už snažily protahovat téměř na celou vyučovací hodinu – paní učitelka zařadila prvouku, matematiku a předčítání. V prvouce jsme si s dětmi povídaly o tom, jak prožily první školní den, jak chodí do školy, kdo je vodí a vyzvedává, jak vypadá jejich den.

V matematice jsme pracovali u tabule – děti určovaly počet – do 5, někteří to zvládli i do 10, kde je víc a kde míň, opět co je vpravo, vlevo, nahoře, dole, také co je větší, menší.

Na odpočinek mezi prací jsme si zahráli hru na hádání pohádkových bytostí. Já jsem si myslela určitou bytost a děti otázkami zjišťovaly, kdo jsem. A nakonec jsme si četli kousek z Birlibána a zazpívali Kuřátka.

Pátek

Vyučování bylo do 11 hodin. V rámci matematiky děti vybarvovaly v pracovních sešitech stejný počet, v psaní začaly s uvolňovacími cviky – cvičení Kuřátko zobe, za domácí úkol měly motat klubíčka. Pomocí hry jsme procvičovali paměť a postřeh – já jsem řekla 5 slov, děti si je měly zapamatovat. Potom jsme řekla slova znovu, ale už jen 4 a jedno jsem vynechala – děti říkaly, které. Ve výtvarné výchově děli kreslily svou rodinu. Opět jsme si přečetli kousek z knížky a zazpívali si několik známých písniček.

Tak. To ten týden uběhl, co? Jako voda v potoce.

Za pár dní nastoupí moje budoucí prvňačka do školy a jsem zvědavá, co se od ní první týden dozvím? Třeba si o tom v září přečtete zde, na VD…

Napsal/a: Pavlína

Toto taky stojí za přečtení!

Jak si s dětmi užít jarní prázdniny?

Jarní prázdniny jsou již v plném proudu a právě toto období je ideálním časem, během nějž by si měli udělat volno také

Čtu dál →

10 tipů, jak dodržet novoroční předsevzetí

Nalezení rovnováhy při plánování novoročních předsevzetí je důležité. Je potřeba si dát dost velké cíle na to, aby se

Čtu dál →
jak být skvělá máma

5 tipů, jak být skvělou mámou

My mámy máme takovou zvláštní schopnost. Ať děláme, co děláme, máme aspoň jednou za čas pocit, že toho není

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (8 vyjádření)

  • Babofko ano, buď si je rodiče vyzvednou, nebo jdou do družiny. V pondělí ti napíšu, co nám na ten příští týden naplánovali, třeba už je za deset let všechno jinak 😉 Ale tam, kde jsem učila před mateřskou, jsme tak zkrácené pro prvňáčky měli taky.

    Že chodí např. v Británii děti tak brzo do školy mi příjde drsné, z mého hlediska i předčasné, ale je fakt, že tam ten první rok je hodně hravý (údajně, nezažila jsem, mám jen od kamarádek, co tam žijí).

    S tou pozorností bych to viděla asi tak, že pohádka nebo film je něco, co si dítě zvolí (většinou), je to zábava, na kterou dobrovolně přistupuje. A hlavně, jak já s oblibou říkám – je to barevné a hýbe se to 😀
    Ve škole jsou to činnosti, které jsou sice podávány hravou přijatelnou formou (nebo měly by být…), ale dítě je do nich motivováno (drsně řečeno vmanipulováno) a nerozhoduje si o nich samo v dané chvíli. Proto neudrží pozornost tak dlouho.

    Ale v tom bych problém neviděla. To už si uč. musí vychytat sama.
    Spíš je to pro děti prostě něco nového, nový režim, nové děti, p.uč., nová budova, prostě nová životní etapa. Tak to chce hezky zlehoučka 😉 Aby se nám prckové nevyděsili hned ze začátku.

  • Petro, díky. Uklidnila jsi mě.
    Pavlí – a prosím tě, co se děje potom v těch školách, kde probíhá výuka do 10-11 hod? Děti jsou od 10 hod v družině? Nebo si je rodiče v 10 vyzvednou? Nějak si to neumím úplně představit…

    A s tím časem – jasně že 45 minut vyučovací hodiny je pro prvňáky až dost na soustředění, ale přeci jen předpokládám, že v rámci předškolní výchovy v MŠ už nějaká ta příprava na delší úsek soustředění probíhá, ne? Myslím, že je strašně důležitá osoba učitelka, protože na ní je, aby dokázala udržet pozornost dětí. Beru to tak, že i kino nebo divadlo taky trvá déle než Večerníček a nemálo dětí pod 6 let svoji pozornost udrží. Jasně, je to zábava. Ale už Komenský razil „škola hrou“… 😉
    Navíc v Anglii se chodí do školy už asi od 3 nebo 4 let a ti na tom s udržením pozornosti lépe nebudou než naši prvňáčci. A určitě je nějak udržet taky musí… 🙂
    Představuju si to jako Hurvínek válku? 🙂

  • No na to informování jsem velice zvědavá. Já jsem se ze školky dozvěděla fakt máloco – i když poslední rok už aspoň práskla, že se už něco učí na besídku… Zatím jsem se spíš musela vyptávat.

    Možná to bude záležet i na p.uč., jak ji zaujme.

  • Petra Vymětalová

    …a ještě jedna věc mě napadla, když jsem tento článek četla… když šla před dvěma lety do školy Anička, tak jsem taky každý den vyzvídala a chtěla vědět snad o každé minutě, jak jsem byla zvědavá 🙂 asi třetí den mi cestou ze školy řekla: „Víš co, mami? Domluvíme se, že se mě nebudeš vyptávat a já vám to pak doma řeknu s taťkou dohromady, protože mě to nebaví furt vykládat.“ -:-D
    No a dopadlo to tak, že máme dokonalou informátorku. Aniž bych se ptala, tak pálí jednu informaci za druhou, nakonec jsme měli doma skoro informační ústřednu – i ostatní maminky kolikrát volali, co je za úkol, co si mají vzít apod. Když byla Anička ve škole první den po týdenní nemoci, tak se jí pak cestou ze školy pusa nezastavila. Bylo to jak kulomet, až jsem jí říkala, ať se aspoň nadechuje 😉
    Majda je oproti ní mlčenlivější, tak jsem zvědavá, jak to bude probíhat letos…

  • Babofko, já myslím, že to tak podobně opravdu probíhá 🙂 Pro děti není jednoduché najednou udržet pozornost při řízené činnosti, musí si postupně zvykat na vyučovací hodiny, byť se za těch 45 minut prostřídá třeba i 10 činností, čili to není plné soustředění po celou hodinu.

    Bohužel (z hlediska tohoto článku) jsem první třídu zatím neučila (obávám se, že mě to čeká příští rok), nemůžu ti víc erudovaně odpovědět. Ale rozhodně celé září je takové pomalé, děti se musí víc naučit postarat se o sebe, o své věci, pomůcky, trefit do šatny, na WC, prostě víc zvládnout sebeobsluhu a kázeň ve třídě. Při tom mají ve čtení živou abecedu (tam se hodně rozvíjí fonematický sluch), ve psaní jedou uvolňovací cviky (grafomotorika), matematika je zaměřená na jednoduché příklady – co je menší, větší, geom. tvary, číst číslice. V prvouce je to různé, podle plánů školy. Teď v tom ŠVP to může mít každá škola jinak upravené.

    Já o sobě zatím tvrdím, že mě právě první třída děsí, protože člověk nedělá nic jiného než utírá rozlitou tuš a posílá děti umýt ručičky 😉 (ale nebojte, myslím to nadneseně, pro děti je ta první třída velmi těžká, fakt musí zvládnout kompletní sebeobsluhu a k tomu ještě to zatracené čtení, psaní, počítání 😉 )

    Třeba se tu najde učitelka první třídy, která mě doplní 🙂 (Nebo maminka, která to má ještě v paměti z minulého roku.)

  • Petra Vymětalová

    babofko, dovolím si reagovat místo Pavlínky – třeba u nás se hned druhý den učí normálně do dvanácti (teda přesněji 11.40 tuším). Vypadá to jako hraní, ale děti se tak už nenápadně i učí a hlavně se seznamují s prostředím i mezi sebou. Ono se to bude dost lišit podle škol i podle učitelek 😉

  • Pavlí, díky za článek. Se zájmem jsem si ho přečetla, za rok to u nás bude aktuální… Jen mě trochu překvapilo, že se celý týden děti takhle „poflakujou“? Už si nevzpomínám na svůj první týden ve škole krom prvního dne a slavnostního zahájení, ale nějak si myslím, že jsme se pozvolna začínali skutečně učit. Ale možná taky ne 🙂
    Fakt to takhle probíhá všude?

  • Peťka

    Díky za náhled do zápisníčku praktikantky. 🙂
    Ono to bude asi ve všech třídách podobné. Naše paní učitelka pojala nejen první den či týden, ale dokonce celý rok pod heslem – hlavně vše v klidu a pohodě. 🙂
    Oproti první třídě starší dcery, která měla naopak paní učitelku bez špetky humoru, neustále vážnou, přísnou, kde na zábavu a hru už tak nějak čas nebyl.
    Každému dítěti sedne jiný přístup a to je právě problém, pokud je jen jedna učitelka, ale dvacet různých žáčků.
    Přísnost a pevný řád od první třídy se na tomto kolektivu podepsal tak, že až do ukončení ZŠ, byla vždy na škole tato třída za premianty. Každý učitel do této třídy docházel rád. V něčem to je plusem, na druhou stranu dítě labilnější povahy, by takový přístup jen těžko rozdýchalo.
    Už proto jsem byla ráda u mladší dcery za hodně vnímavou a hodnou paní učitelku. Jak se to bude vyvíjet dál, to se teprve uvidí, možné té „hodnosti“ bude nyní zase až moc. 🙂
    I tak je zajímavé, že některé dítě opravdu přijde domů, odloží tašku a rodič z něho nevymáčkne vůbec nic. A druhé dokáže povídat i hodiny. :-)My teda máme druhou variantu a máme tedy dokonalý přehled, co a jak bylo. 🙂
    Dobré je, že v dnešní době má rodič možnost kdykoliv se na výuku přijít podívat osobně.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist