Já chci taky mobil!

I mladší školáci touží dnes po mobilním telefonu. Jak se dá jejich touze vyhovět a zároveň nezruinovat rodinný rozpočet? Jak starým dětem má smysl mobil pořídit? A potřebují jej opravdu?…

S nástupem do školy začnou děti postupně ovlivňovat jejich spolužáci. A ve druhém či třetím ročníku se třída rozdělí na dvě různě velké skupiny – na ty, kteří mají a kteří nemají mobil.

Děti, které zatím mobil nemají, jsou na své rodiče schopny vyvinout neuvěřitelný tlak, jenž je v podstatě manipulací – argumenty typu „ostatní se mi smějou“ přecházejí až k výrokům „to je váš problém, že na to nemáte peníze“. A děti často neláká jen tak obyčejný mobil – touží po drahých přístrojích, které mají spoustu v podstatě zbytečných nebo pro děti nepotřebných funkcí.

Dětem mladšího školního věku pořizují rodiče mobil hlavně proto, že mají dítě „na příjmu“. U dětí do deseti let převládá ze strany rodičů mobilní komunikace typu „jsi v pořádku?“, „máš hotové úkoly?“ apod. Když jsou oba rodiče zaměstnaní, mobil určitě usnadňuje vzájemnou komunikaci s dítětem, proto se mnozí této koupi nebrání.

Jak vybrat ten správný telefon?

Telefon, který pořizujeme malému dítěti (8 – 11 let), by měl být v první řadě odolný. Nevyplácí se kupovat křehké přístroje, jež se po prvním nárazu rozsypou. Telefon by také měl vydržet delší dobu (dva až tři dny) bez nabíjení, aby se dítě, které si na výlet nevzalo nabíječku, nedostalo do problémů. I když by se nám zdálo výhodné koupit telefon v bazaru, raději zvolme seriózní obchod – telefony v bazaru mají často dlouhou historii, mohou být kradené nebo na nich někdo mohl provádět různé partyzánské úpravy.

Děti ale v první řadě zajímá, jak telefon vypadá, jaké má funkce, prostě zda je IN. Od svých dcer jsem si několikrát vyslechla: „S takovým pádlem já nemůžu mezi lidi.“ Sice platí, že čím atraktivnější telefon, tím vyšší cena, ale naštěstí máme možnost kompromisu. Doporučuji uzavřít s dítětem dohodu, spočívající ve stanovení maximální ceny, kterou jsme ochotni zaplatit, případně se domluvit na jeho finanční spoluúčasti. Děti mladšího školního věku sice nemají možnost si nějak přivydělat, často ale dostanou peníze od babiček a jiných příbuzných a mají většinou své kapesné. Počítejme s tím, že dítě nebude schopno zaplatit nějakou podstatnou sumu, jeho finanční spoluúčast nám ale možná zaručí, že si bude telefonu více vážit.

Možností, jaký model vybrat, je i při omezeném finančním limitu celkem dost – pro děti je lákavý telefon s barevným displejem, který jim připadá atraktivní. Nevýhodou barevného displeje je rychlé vybíjení baterie, nicméně pokud je to jediný konkrétní parametr, který by podle nich měl telefon mít, asi bychom jim měli jejich touhu splnit.

Samozřejmostí u telefonu pro děti je podpora SMS zpráv, MMS zprávy jsou finančně náročná záležitost, takže s nimi bych příliš nespěchala. Telefon by také měl umožňovat zablokování některých kontaktů. A protože vybíráme telefon pro děti, necháme jim volnou ruku ve výběru barevných krytů, šňůrky i pouzdra.

Napsal/a: Mgr. Marie Těthalová