Vývoj dítěte 3 – 4 roky

Rubrika: Vývoj a výchova předškoláka

Kolem třetího roku se z vašeho malého vzteklounka postupně stává roztomilý čertík, který moc dobře ví, co dělat nesmí, ale přesto to udělá a ještě se na vás u toho bude culit. Co všechno už takový čertík umí?


Dítě si vás umí omotat kolem prstu svým přirozeným úsměvem. Pokud se zlobíte, dítě se vám upřímně omluví. Období vzdoru odchází, dítě už neprožívá velké záchvaty vzteku. Dokonce se někdy dokáže zlobit na oko a cíleně zkouší, jestli tím něčeho dosáhne.

Některé děti se při usínání bojí tmy, ale postačí jim oblíbená hračka, rozsvícená lampička, nebo že s nimi usnete, i když potom zase odejdete. Pokud se dítě v noci vzbudí, mělo by zase samo usnout. Velké strašpytly pobídněte, aby na toho bubáka pod postelí zavolali – pokud se bubák neozve, žádný tam není.
Děti přestávají nosit plenu na noc. Přes den ji nenosí vůbec.

Dítě dokáže udržet rovnováhu – samo jde po obrubníku, delší dobu stojí na špičkách nebo na jedné noze.
Dovádí na hřišti – umí se klouzat, houpat a leze po prolézačkách.
S ostatními dětmi si hraje na vaření, na nakupování, nebo na maminku a tatínka.
Jezdí na kole bez šlapadel, nebo se  učí šlapat na kole s přídavnými kolečky.
Někdy se mu povede chytit větší míč, když to čeká. Umí ho hodit správným směrem, stejně tak umí dobře kopnout.
Maluje tužkou nebo štětcem ve správném držení, ne v pěsti, pastelku chce ořezat samo, někdy se to povede.
Nakreslí rovnou čáru a kolečko, obtáhne některé tvary, např. trojúhelník nebo písmenka.

Dítě je trpělivější, chápavější, lépe si nechá vysvětlit, jak má něco udělat, nebo naopak proč by některé věci dělat nemělo. Také se může projevit tvrdohlavost – když dítě voláte, neozve se nebo nepřijde, ale slyšelo vás.
Začíná chápat časové pojmy – včera, dnes, zítra.
V tomto věku dítě používá 500 až 1000 slov. Jeho slovní zásobu hodně ovlivní čtení knížek, komentování obrázků, pojmenovávání věcí i používání synonym.
Rádo s vámi opakuje říkanky nebo zpívá, obzvláště oblíbené jsou říkanky spojené s pohybem, některé umí celé nazpaměť. Také rádo poslouchá pohádku několikrát za sebou a potom si ji s vámi vypráví.
Dokáže napočítat do pěti, některé do deseti. Rozpozná barvy, pozná i složitější barvu, jako je oranžová nebo šedá.
Zná své celé jméno, bydliště a jména svých příbuzných.

Dítě se zasměje vtipu v pohádce nebo vtipné situaci. Jindy chce vtipem zabodovat a tak vás šťouchne prstem nebo se bude předvádět.
Pokud má dítě mladšího sourozence, může na něj žárlit nebo naopak rádo pomáhá. Staršího sourozence často zlobí, ale těžce bere, když si to starší sourozenec nenechá líbit.
Umí poprosit, poděkovat a pozdravit, ne vždy to dělá samo od sebe, před cizími lidmi se může stydět.
Děti mají rády překvapení a dárky, rády je dostávají i darují, někdy žárlí, že také nedostali právě tuhle hračku, jindy se dokáží podělit. Také se těší na společenské události, kdy se sejde hodně dětí, nebo kdy s příbuznými připravuje výzdobu či hraje hry.
Často si dítě hraje s vymyšleným kamarádem nebo zvířátkem.

Některé děti už chodí do školky, mohou mít svou oblíbenou učitelku.
Doma si u některých činností mohou více oblíbit tatínka nebo babičku, ale stále potřebují vědět, kde mají maminku.

Děti se začínají zajímat o pohlavní rozdíly.

Jistě máte v zásobě spoustu úsměvných historek, o které se s námi můžete podělit v komentáři pod článkem.

Napsal/a: Klára J.

Toto taky stojí za přečtení!

Zpříjemněte dětem koupání. Tady je 5 tipů!

Přístup k vodě se u dětí liší podobně jako náhled společnosti na koprovou omáčku. Zatímco jedny nemůžete dostat z vany, druhé

Čtu dál →

Jak vybrat přebalovací tašku na kočárek

Čekáte miminko a hledáte tašku na kočárek? Co všechno byste měli v takovém případě zvážit a proč maminkám nestačí

Čtu dál →

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Anonymní

    Podle mě jsou děti každé jiné. Hlavně s tím vzdorováním.. Podle vlastní zkušenosti a podle zkušeností známých vidím, že právě kolem třetího roku jsou děti vzdorovitější než kdy jindy. Naše malá se umí pěkně vzteknout a vydrží jí to dost dlouho :))). Holt nám nesmí rupnout nervy a malé čertíky musíme nějak ukočírovat. Na každé dítě platí něco jiného. A že dostávají rády dárky.. o tom mi ani nemluvte. Každý měsíc říkám, jak už žádné hračky kupovat nebudu a nakonec jí stejně nějakou malou radost udělám, obyčejně tím, co mi nejvíc leze na nervy. Znáte hledání těch nejmenších hraček po celém bytě? No, tak víte, o čem mluvím :o) všem přeju pevné nervy a nejen to, užijte si to, dokud máte děti malé :o)

  • Lussy

    Tyhle články o vývoji se mi moc líbí. Sice nemám ráda porovnávání, ale stejně to člověku nedá a porovnává 🙂
    Dceři jsou 3 roky a 2 měsíce, za měsíc půjde do školky. Když to tak pročítám, je průměrná, ale v některých věcech dost napřed 🙂
    Momentálně máme za sebou (snad!) další období snad ani ne vzdoru, jako první puberty. Naše dcera mlátila dveřma, absolutně neposlouchala, vyváděla jak pominutá a slyšeli jsme od ní odpovědi typu: Nech mě bejt, běž pryč, no to teda neudělám, já tady nebudu atd. Celá já ve 13 letech.
    S usínáním nebo strachem v noci problém nemá, jen z čeho jsme na mrtvici je to, že od narození, když se vzbudí, tak řve. Jako miminko otevřela oči a hned plakala, teď se třeba ráno v pět vzbudí a málokdy se prostě sebere a přijde normálně za námi do ložnice. Ona začne vřeštit jak na lesy:maminkóóó nebo tatíííínkůůůů a vzbudí malého,který spí s námi v ložnici.
    Ale plíny nemá už dlouho, ještě ve 2,5 letech je měla preventivně, pak se jí narodil bráška, tak jsme to nechtěli hrotit, ale asi po 2 měsících jí sama zahodila, že jí nechce.
    Jinak se z ní stává malá herečka, hlavně prarodičům podlezjá – ty moje malá milovaná babičko, ty seš taková hodná holka viď? A pak na ní vybalí co by chtěla.
    S rovnováhou a blbnutím na hřišti máme trochu problém, ale hodně se zlepšuje, hlavně teď o prázdinách koukáme, kam najednou naše dítě je schopno vylézt.
    Maluje docela hezky,barvy pozná i šedou, růžovou a oranžovou, ale na tříleté prohlídce řekla na zelenou, že to je modrá, žlutá nebo červená…
    Jak se jmenuje a kde bydlí umí už dlouho, zná i jména vesnic nebo měst, kde bydlí různí příbuzní a kamarádi.
    S chápáním časových pojmů opravdu kolem těch třech let udělala velký posun, už delší dobu chápala že něco bylo a něco bude. Co se už stalo a chtěla o tom vyprávět, tak to bylo prostě ráno,i když už to bylo třeba před týdnem. Všechno co bude, včetně Vánoc je zejtra. Teď se hodně zlepšuje a rozlišuje, ráno, odpoledne, večer. Ví, že jsou dny v týdnu, že když něco bude v pátek, že to bude docela brzo. Že vánoce budou, až za dlouho, až bude sníh a bráška bude mít narozeniny.
    Pořád chce všechno měřit a počítat. Umí napočítat do šesti a vezme třeba krejčovský metr, přinese mi ho a řekne: podívej se kolik je hodin nebo podívej se kolik je ti let:-). Prostě vidí čísla a to jí stačí. Pozná osmičku (to je sněhulák), dvojku (to je labuť) a umí napsat jedničku. chce vědět, v kolik hodin dávají večerníček, v kolik přijede táta z práce, v kolik přijede babička.
    Slovní zásobu má širokou, řekla bych, že zná většinu slov (ještě čekám na ty která se naučí ve školce 🙂 )
    Dárky miluje – na procházce mi trhá kytky a dává kameny, třese mi ruukou a přeje: Dobře nejlepší,hodně zdraví a tady pusu :-). Nebo doma balí do tašky různý hračky a obdarovává nás. Když manžel přijde z práce, hned se ptá, jestli jí přivezl překvapení 🙂
    Svých vymyšlených kamarádů má spoustu nebo ona sama je pokaždé někdo jiný, jenže mi to často neoznámí a pak se rozčiluje, že jí říkám Liško Ryšavá a ona mi uraženě řekne, že je rytíř, popelář nebo paní učitelka.
    Miluje některý pasáže z pohádek a filmů a umí je nazpaměť a pak je umí použít i v reálném životě. Momentálně u nás frčí Páni kluci a repliky: Ukaž ruce! To ti nedaruju! Ale jó, ale né.
    A k pohlavním rozdílům- ty řeší asi od dvou let. Kluci mají pindíky, holky pipinky. Vysvětlila jsem jí, že má poštěváček, protože mi tvrdila, že má taky pinďu,ale malýho. Když to oznámila asi před rokem mojí mámě, ta málem omdlela. Ta mi totiž nebyla schopná ani říct, že budu menstruovat, natož tohle :-).
    Nebo jí strašně zajímalo když mi vyndavala paní doktorka brášku z bříška jestli mě to bolelo a jestli mi hodně tekla krev. A taky kudy se dostal ven.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist