Montessori minisérie 1/5: 7 klíčových frází učitelů Montessori

Rubrika: Předškolní vzdělávání, Vývoj a výchova předškoláka

… a proč byste je měli také používat. 

Je těžké shrnout Montessori v pár slovech – je to filosofie o výchově a vzdělávání dětí, která jde hodně do hloubky. Je to způsob pohledu na svět. A nejjednodušší cesta, jak pochopit princip Montessori, je poslouchat jazyk, kterým Montessori učitelé mluví. Slova vybírají velmi opatrně tak, aby děti povzbudili k samostatnosti, motivaci a kritickému myšlení. Jazyk je užíván s respektem k dítěti.

7 běžně užívaných frází, které pravděpodobně uslyšíte v jakékoli třídě Montessori, a jak je začlenit do vašeho života doma.

1. “Viděl/a jsem, že pracuješ velmi tvrdě.“

Důraz na proces spíše než na produkt je hlavním principem Montessori. Učitelé se snaží vyhnout se výrazům „dobrá práce“ nebo „to je krásné„. Místo toho komentují to, jak se dítě dlouhou dobu koncentrovalo nebo jak pečlivě psalo a jejich práce je tak krásně čitelná. Budete-li oceňovat tvrdou práci svého dítěte místo výsledků, pomůže mu to vštípit si styl uvažování, kdy dítě věří, že se dokáže zlepšit vlastní snahou.

Místo abyste svému dítěti říkali,„Jsi hodný kluk,“ řekněte mu „Všimla jsem si, jak jsi byl milý ke svému bráškovi a půjčil jsi mu svůj náklaďák.“  Tím mu ukazujete, že si všímáte jeho chování, anižte byste hodnotili dítě samotné. Místo, abyste dceři řekli „Ty jsi skvělá malířka,“ zkuste, „Všimla jsem si, že jsi na svém obrázku pracovala tak dlouho, dokud jsi s ním nebyla úplně spokojená.“

2. “Co si o své práci/svém díle myslíš?“

V Montessori je dítě svým hlavním učitelem. Učitelé jsou tam jako jeho průvodci, kteří mu dávají lekce a pomáhají mu, ale dítě samo objevuje věci pro sebe díky pečlivě připravenému prostředí a materiálům.

Sebeanalýza je velkou součástí objevování.

Když se vás dítě zeptá: „Líbí se ti můj obrázek?“ zkuste se ho zeptat na jeho názor, než abyste rovnou řekli, že je to krásné. Položte mu otázku, co si o tom myslí? Jak si vybíralo barvy a která část ho bavila nejvíc? Pomozte mu, aby ocenilo svou práci samo, místo aby hledalo uznání druhých.

3. “Kde bys to mohl/a najít?“

Nezávislost je další klíčovou hodnotou v každé Montessori třídě nebo domově. Cílem učitelů je pomoci dětem dělat věci samostatně. A ačkoli je někdy jednodušší dětem prostě na jejich otázku odpovědět. Je snazší říct jim, kde něco je nebo jak něco udělat. Ale učitelé často odpoví na otázku jinou otázkou. Jako například: „Kde bys to mohl hledat?“ nebo „Jakého kamaráda můžeš požádat o pomoc?

Když váš syn ztratí botu a vy vidíte, že čouhá zpod postele, zkuste pokládat dítěti navádějící otázky než abyste mu rovnou řekli, kde bota je.

Kde sis zouval boty? Podíval ses do pokoje?“ Na začátku to zabere trošku času, ale ta snaha se vám vrátí, až začne přebírat víc iniciativy a bude od vás potřebovat míň věcí.

4. “S kterou částí bys ode mě chtěl/a pomoct?“

Ve třídě Montessori mají děti zodpovědnost za mnoho věcí, včetně péče o své prostředí. Děti jsou často na svou zodpovědnost hrdé, tráví čas tím, že aranžují květiny do vázy a dávají ji na stůl. Zalévají zahradu a rádi myjí okna nebo stoly.

Někdy je ale taková práce příliš velká nebo náročná. V takovýchto případech se učitelé dětí ptají, jak jim mohou pomoci. Nechtějí se na ně vrhnout a zachránit je. Tím by vyslali zprávu, že dítě není toho úkolu schopné samo. Zároveň ale nechtějí dítě nechat přemožené.

Například: Když je vaše dítě unavené ale potřebuje uklidit Lego, než půjde do postele, může být dost náročné všechny ty malé dílky sesbírat. Nemusí to být všechno nebo nic. Zkuste „Kterou barvu chceš abych uklidila já?“ nebo „Tak já posbírám všechny žluté dílky a ty můžeš sebrat ty modré.“ To dítěti ukáže, že jste v tom společně.

5. “My v naší třídě…“ (nebo “My doma…“)

Tato malá fráze je používaná k tomu, aby dítěti připomněla, že ve třídě používáme určitá pravidla nebo požadované chování. Frázovat připomínky jako objektivní prohlášení o tom, jak komunita funguje, spíše než vydávat rozkazy,  mnohem pravděpodobněji vyvolá spolupráci ze strany dítěte.

„V naší třídě si sedneme, když jíme“ mnohem méně podněcuje k bojkotu moci než „Sedni si.“

Stejně jako my všichni, i děti chtějí být součástí  komunity. A my jim jednoduše připomeneme, jak komunita funguje.

Pokud máte pravidlo, že doma se chodí pomalu, tak místo „přestaň tu běhat,“ zkuste říct „v našem domě chodíme pomalu“ a uvidíte, jestli dostanete méně argumentů.

6. “Neruš ji/ho, soustředí se.“

Chránit koncentraci dítěte je fundamentální částí filosofie Montessori. V těchto třídách mají děti velké bloky neručeného pracovního času, obvykle tři hodiny. To dovoluje dětem, aby si rozvinuly hlubokou koncentraci, aniž by byly rušeny jen kvůli tomu, že rozvrh říká, že je čas posunout se k něčemu jinému.

Může být lákavé pochválit dítě, které krásně pracuje, ale někdy jen oční kontakt stačí k vyrušení koncentrace.

Až příště půjdete kolem svého dítěte, které soustředěně kreslí nebo staví věž, tak prostě jen projděte. Aniž byste mu řekli, jak skvěle mu to jde. Můžete to zaznamenat jen ve své hlavě a říct mu později, že jste si všimli, jak hluboce se soustředilo na své dílo.

7. “Následuj dítě.“

Tenhle poslední bod je důležitý. Je to něco, co učitelé Montessori říkají sami sobě navzájem anebo rodičům—ne dítěti. Často jeden druhému připomínáme „následuj dítě,“ abychom důvěřovali každému dítěti na jeho/její vlastní vývojové časové ose a že všechno dělá z nějakého důvodu.

To nám připomíná, abychom hledali důvod každého chování. Připomíná nám to, že ne všechny děti budou v roce chodit a ve čtyřech letech číst – ony nečetly instrukce a nestarají se o nějaké milníky, kterých by „měly“ dosáhnout. Následovat dítě znamená, že si připomínáme, že každé dítě je unikátní a má vlastní samostatné potřeby, vášně a dary. A podle toho by mělo být učeno a směrováno.

Pokud nemůžete docílit toho, aby se vaše dítě zajímalo o čtení, sledujte ho, když dělá to, co miluje – pokud ho nejvíc baví dělat hlouposti, potom jeho zájem o čtení vzbudí nějaká srandovní knížka. Ne dětská klasika, kterou jste měli připravenou. Pamatujte, že „následovat dítě“ vám pomůže vidět ho z různých úhlů a pracovat s ním spíš než proti němu.

Jedna z krásných věcí na Montessori je to, že je mnohem víc než jen typ vzdělávání – je to způsob pohledu a bytí s dítětem. Ikdyž vaše dítě nechodí do Montessori školy, můžete snadno tyto myšlenky zavést u vás doma a sledovat, jak nezávislost a koncentrace vašeho dítěte roste.

Stáhněte si náš e-book zdarma a přidejte se k už více než 750 rodinám, které podle něj tvoří. 

* Použité fotografie jsou ze serveru Unsplash. Článek Christiany Clemer byl volně přeložen a upraven.

Pokračování minisérie:

Toto taky stojí za přečtení!

Jak vybrat první šlapací kolo?

Pamatujete si své první kolo? Možná jste ho jako já našli pod stromečkem, možná to byl dárek k narozeninám. A

Čtu dál →

Pravda a lži o kontaktním rodičovství

Možná jste tenhle název už slyšeli a možná ne. Tak jako tak, pokusím se vám ozřejmit, co to doopravdy

Čtu dál →

[Soutěž] Rozčesejme Česko

Účes do školy a do školky během chvilky? Jde to! Díky knize Rozčesejme Česko přestává být česání sci-fi! 3

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist