Sexuální příručky pro školáky se vyznačují buď tím, že jsou anatomicky technicistní, nebo prezentují sex jako neškodnou oblast naprosté svobody a nekončících romantických požitků. Bohužel jim chybí zemitá realističnost partnerských vztahů. Přinášíme doplnění textu z minulého čísla o konkrétní příklady, které v sexuálních příručkách pro žáky většinou chybí.
Pohlavní choroby v praxi
I když se zmíní pohlavní choroby, tak se nadmíru presentuje HIV na úkor jiných chorob. Navíc chybí to žité, co znamenají pohlavní choroby. Například že AIDS je možno diagnostikovat až čtvrt roku po nakažení. Co to v praxi znamená?
Partner odjel do Thajska. Prý s kamarády potápět a rybařit. Chtěla jsem jet s ním. Prý je to výlučně pánská jízda. Řekla jsem mu, že po návratu s ním budu spát s kondomem, dokud si po čtvrt roce neudělá testy na AIDS. Řádil jak černá ruka. Co jiného mám dělat? Mám strach, že mě nakazí.
nebo
Mám holku, ale vyspal jsem se s jinou. Teď mi řekli známí, že má prý AIDS. Mám to partnerce říci? Když s ní teď začnu spát s kondomem, tak jí to bude divný. Používá hormonální antikoncepci. Nechci o ni přijít! Prosím poraďte!
nebo
Už měsíc spím s novou přítelkyní, která bere hormonální antikoncepci. Teď jsme zjistili, že její předchozí partner má AIDS. Co mám dělat? Jak poznám, zda mám AIDS? Mohu s ní spát alespoň s kondomem? Myslím, že ji nedokážu opustit…
nebo
Nakazila jsem partnera herpesem. Podle doktorů jsem sice už zdravá, ale on má podlomenou imunitu. K doktorům nechce jít, ale v obdobích, kdy se mu to zhoršuje, tak má na mě vztek, chová se ke mně hnusně a chce se se mnou rozejít. Chtěla bych mu nějak pomoci. Nedokážu si bez něho život představit.
Záludnost prodejného sexu
V příručkách jsou děti málo varovány, že přes veškerou liberalitu dnešního prostředí je sexuální kariéra stále neslučitelná s mnoha jinými, zejména s politickou kariérou. To dokládá například nedávný trapas s pornoherečkou na kalendáři KDU-ČSL.
Po filmech ala Pretty Woman se mezi mladými často setkáme s naivním přesvědčením, že by bylo fajn si sexem vydělávat. Tyto holky mají lákavou představu, že si budou držet vybranou klientelu. Jenže stávající praxe, jak mi barvitě líčí klienti, je jiná. V posledních letech prudce narůstá nabídka prodejného sexu, takže podle pravidel mikroekonomie jde jeho cena dolů. Dívky si tedy tolik nevydělají, ale hlavně musí brát vše, co se jim nabídne. Což je často pořádný hnus. Největší problém je však s tímto řemeslem přestat a být následně schopná stabilního partnerského vztahu. Pohlavní triviality Při četbě sexuálních příruček zůstává rozum stát, jaké technické detaily rozebírají, aby jiné základní a běžné problémy přeskakovaly. Například jedna příručka takto informuje o vejcovodech: „malé hadičky, jejichž horní konce jsou trychtýřovitě zvětšené a roztřepené. Tyto trychtýře visí normálně zcela volně v břišní dutině. Mohou se jako kloboučky přiklopit na vaječníky, které leží napravo a nalevo od dělohy.“ Ta samá příručka však ani náznakem neprobírá, co mají holky dělat, když mají bolestivé měsíčky. Mohou žádat omluvenku od učitele, zajít se zeptat lékaře, co pomáhá, aby tyto bolesti byly menší či snesitelné apod.? Chybí běžná doporučení, co se může a nemůže při měsíčkách dělat („Mohu jít plavat?“). Chybí i upozornění, že menstruační cyklus provázejí změny nálad a jak se s nimi vypořádat. Chybí zejména výzva pro muže, aby v tomto období byli tolerantnější než jindy a nebrali si všechny citové reakce ženy osobně. Podobně je třeba upozornit na změnu tělesného pachu, na kterou někdy partneři reagují.
Napsal/a: Jeroným Klimeš
