Začínáme s disciplínou

Rubrika: Vývoj a výchova batolete

140332_grandma_and_grandsonAž do jednoho roku dítěte se o disciplíně u dítěte takříkajíc nedalo mluvit. Šlo totiž především o to, aby byly uspokojeny základní potřeby dítěte a aby dítě získalo sebedůvěru a začalo svým rodičům důvěřovat. Různé „vylomeniny“, které dítě provádělo, nebylo možné seriózně potrestat; bylo tedy nemožné od něj žádat, aby kontrolovalo své jednání, zatím toho totiž není schopné. Je ovšem moudré příliš dětské rozmary nepodporovat tím, že dítěti budete soustavně nabízet víc, než po vás žádá…

Po dosažení jednoho roku se ovšem situace mění. Průzkumné pole dítěte se rozšířilo díky jeho zvědavosti. Chůze dítěti umožňuje prozkoumávat větší prostor a ono se ho vydává zkoumat s velkým nadšením. Během tohoto období bude dítě potřebovat hodně prostoru a svobody, vždyť se má tolik co učit! Příliš velká omezení nebo zákazy ohrožují jeho sebedůvěru a mohou zarazit jeho zvědavost.
Přesto je právě v období kolem jednoho roku nutné do výchovy zavádět první pravidla a zákazy. Rodiče si všimnou toho, že je potřeba čím dál častěji používat slůvko „ne“. Dítě se chce všeho dotýkat, ale často něco zničí nebo rozbije a někdy se stane, že někoho uhodí nebo kousne. Dítě špatně snáší, když se proti jeho přáním stavíte, a neporozumí zpočátku, jaký smysl mají první zákazy. Říká to maminka jen tak, nebo tím myslí něco vážnějšího? Platí to, co říká maminka, jen pro tuto chvíli, nebo to bude platit ještě později?
Všechny otázky, které si v této souvislosti dítě klade, jsou pro jeho budoucí výchovu zásadní. Nedivte se, pokud na ně bude hledat odpovědi tím, co byste vy označili jako provokování. Ve skutečnosti vás tím dítě povětšinou jen zkouší. I když je schopné dívat se na vás a udělat klidně to, co jste mu před chvílí zakázali, nemyslete si o něm, že předstírá, že neslyšelo nebo že vás chce dráždit. Je to o mnoho jednodušší – prostě se tím jen učí.

    TIPY:

  • Jak byste se tedy měli k dítěti v tomto věku chovat, když je manévrovací pole tak úzké? Řekněme, že je nutné dítěti poskytnout tzv. střeženou svobodu. A tady je několik rad, jak to můžete udělat:
  • Prostory, ve kterých dítě vyrůstá, upravte tak, aby byly naprosto bezpečné jak pro dítě, tak pro věci, na kterých vám záleží.
  • Omezte pravidla a zákazy na malý počet, jinak strávíte veškerý čas tím, že budete dítě nutit, aby je zachovávalo, nebo na ně budete křičet. Také je dobré respektovat zákazy spolu s dítětem. Na druhou stranu dítě naučte, že své „ne“ myslíte vážně a že to není pouhé slovo, při němž může dítě dělat, že ho neslyší. Ukažte dítěti už nyní, že se musí podřizovat vaší vůli a trpělivosti.
  • Pokud si všimnete, že dítě dělá něco, co jste mu zakázali, zkuste ho spíše nasměrovat na jinou činnost, než abyste na ně vyvíjeli nátlak. V tomto věku to jde ještě poměrně snadno. Věty typu „Podívej, co je támhle za oknem!“ jsou spolehlivě účinné a poskytnou vám trochu času, abyste si rozmysleli, co dítěti můžete skutečně ukázat.
  • Dítě zákazy přijímá lépe, pokud mu je krátce, ale jasně několikrát vysvětlíte. A stejně tak uvítá, když jsou kompenzovány něčím jiným, co dělat smí.
    Můžete například povědět: „Ne, kreslit doma na zdi se nesmí. To se nedělá. Ale jestli chceš na něco kreslit, můžeš malovat na velkou tabuli, která je na stěně ve tvém pokoji.“
    Nebo v jiném případě: „Pejska nemůžeš uhodit! Bolí ho to a mohl by tě kousnout. Ale můžeš ho jemně pohladit. Dej mi ručičku, ukážu ti jak.“
  • Největším přáním dítěte v tomto věku je dělat rodičům radost, ne je zlobit. Pro dítě je totiž úžasné rodiče poslouchat, pokud se to dá sloučit s jeho potřebou objevovat nové a neznámé věci. Je také potřeba, abyste dítě odměnili a dali najevo svou spokojenost s tím, když se chová správně.

Ukázka z knihy Vaše dítě ve věku od 1 do 3 let vydal Portál, 2003

Napsal/a: Anne Bacus

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Houbeles musicus

Taky máte léto a prázdniny spojené kromě koupání a táborů s výpravami na houby? Pro všechny houbaře s hravou

Čtu dál →

Recenze: Konec zlobení

Na pulty knihkupectví se dostává novinka z pera autorky Zuzany Pospíšilové s názvem Konec zlobení. Kniha, bohatě doplněná zajímavými

Čtu dál →

Recenze. Tvoříme hry pro děti a s dětmi

Hrajete rádi hry? Dnešní nabídka her je v obchodech obrovská. Můžete koupit opravdu cokoliv a některé hry nabízejí i

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (4 vyjádření)

  • Já nevím, na to naše dítě nefunguje nic:-( Je poněkud svéhlavá. Třeba s tím pejskem. Několikrát denně ji učíme, jak se má k Ťapce chovat. Někdy jí udělá malá, ale pak ji chytí za chlupy, nebo bouchne:-( Blbé je, že fenka je už hodně stará a už po ní dvakrát vyjela. Musíme ty dva držet pořád od sebe:-(
    A není to jen se psem. I to zmiňované čmárání po zdi. Někdy je chápavá a reaguje, jindy jako buldozer jede po svým a to pak končí křikem a bácancem na zadek. Zvlášť když chce skočit ze schodů a podobně:-(

    Nepomůže ani pochvala. V okamžiku kdy ji za něco pochválím, provede nějaký naschvál, jakoby zkoušela, jestli jí to projde.

    Učím se trpělivosti, ale stokrát nic umoří i osla:-)))

  • Petra

    louče, díky za chválu, musím ale upozornit, že zrovna tento příspěvek (a naprostá většina ostatních článků taky) je ukázky z knihy povolanějšího autora. Přiznávám, že vybírám hlavně ukázky, které se týkají spíš těch mladších dětí, protože mám doma skoro dvouletou holčičku.
    Zkusím někdy přidat i něco o starších, snad něco najdu.
    Držím palce, ať začínající pubertální projevy zvládneš.

  • Milá Petro, tvoje články čtu velmi ráda, jsou velmi poučné, mám dvě dcery (10 a 4 roky). Pro tu mladší tady nacházím velkou spoustu rad a nápadů, ale neporadil byste mi někdo jak na tu starší? Začíná mít občas už to své takzvaně pubertální období a povím vám, že si dost často nevím rady. Nemáte někdo dobrou radu, jak zvládat i toto dost náročné období? Máte někdo už nějaké starší dítko a podělíte se se mnou o své zkušenosti?

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    No, tak toto je pro mě nyní víc než aktuální…
    Vypadá to jednoduše, ovšem jsem zvědavá, jak nám to bude fungovat v praxi.
    A jsem taky zvědavá, jestli fakt, že máme dvojčata, bude pro nás výhodou, nebo naopak.
    ;o)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist