Dítě se dožaduje větší samostatnosti slovy „já sám/já sama“, která někdy dokážou lézt pěkně na nervy. Využijte jeho touhy a veďte ho k tomu, aby se dokázalo postarat o vlastní tělo, například aby se umělo samo umýt. Mnoho rodičů si myslí, že je na to příliš brzy, že to dítě nezvládne nebo že se umyje nedostatečně. Jiní rodiče se zase neradi vzdávají této povinnosti, která jim přináší příjemné společné chvíle…
Ve skutečnosti se nejedná o to, abyste dítě nechali samotné v koupelně a šli dělat něco jiného už jen proto, že je tu stále přítomné nebezpečí utopení (dítě může uklouznout a utopit se i ve velmi malém množství vody až do věku čtyř nebo pěti let) – v koupelně musí být někdo s dítětem po celou dobu koupání.
Máme ovšem na mysli to, že je možné vést dítě k tomu, aby o své tělo pečovalo samo. Jakmile to je možné, musí dítě získat pocit zodpovědnosti za to, co se ho intimně dotýká a co se týká jeho vlastního těla. Dítě jednou bude samo jíst, mýt se, chodit na toaletu, utírat se, svlékat se a oblékat se apod. Proč tedy nevyužít tohoto období, kdy o všem říká „já sám/ já sama“, a nepovzbudit ho, aby se v tomto směru naučilo o sebe postarat?
I zde platí, že „propaseme-li ten pravý čas, pak pozdě bycha honit“. Pokud maminka i nadále trvá na tom, že za dítě všechno udělá, dítě se o sebe postarat nenaučí. Jestliže si ovšem nyní dáte trochu práce, vyplatí se to později. I když tento způsob vyžaduje zpočátku od rodičů větší úsilí a víc času, pomůže vám vyhnout se mnohým konfliktům a povede dítě k větší samostatnosti a to je jeden z hlavních cílů výchovy.
Pokud tuto příležitost promarníte, hrozí nebezpečí, že se prodlouží období tělesné závislosti dítěte na matce a že se dítě neosamostatní, což může mít škodlivý vliv na jeho budoucí psychickou rovnováhu.
- Jak dítě naučit samostatnosti v hygieně
- Upozorňujte dítě na způsob, jakým ho myjete vy sami – podle zvyklostí rukou, žínkou nebo houbou, mýdlem nebo sprchovým gelem apod.
- Ukažte dítěti ta místa, na která by při mytí nemělo zapomínat – za ušima, mezi prsty u nohou, na zadečku apod.
- Aby dítě umývání bavilo, nabídněte mu například žínku ve tvaru oblíbené postavičky, houbu připomínající medvídka, mýdlo vonící po banánech apod.
- Do vany dejte protiskluzovou podložku.
- A pak už dítě jednoduše nechte, aby se mylo samo! Co na tom, jestliže se nemyje přesně podle zvyklostí a neřídí se doslova vašimi pokyny! Pokud si v teplé vodě hraje alespoň čtvrt hodiny, nemusíte mít obavu, že by z ní vylezlo špinavé. Důležité je, aby se dítě dobře opláchlo; toho docílí snadno tím, že se několikrát ponoří do vody nebo osprchuje.
- Pokud chcete mít úplnou jistotu, že se v hygieně dítěte nic nezanedbá, můžete ji mít pod dohledem například jednou týdně, při mytí vlásků. V jiné dny si dítě díky vašim radám dokáže poradit samo!
vydal Portál, 2003
Napsal/a: Anne Bacus
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Syn se chodí koupat většinou s tatínkem a tak to byl i on,kdo ho naučil jak se řádně umýt a jak to má být postupně.Teda nechci tím říct,že se mnou se nikdy nekoupal, to ne..ale jak je občas pozoruju, s taťkou si ve vaně užije víc legrace u toho mytí.Já ho spíš víc „peskovala“ když cáknul na zeď nebo na zem…No a tatínkoiv je to jak vidím docela jedno a tak se není čemu divit, že tam s ním chodí raději.Ovšem koupelna je pak jak rybník :o) Ale i tak jsem vděčná manželovi za to, že aspoň při koupání si se synem užije legrace,když je jinak v práci.Koupili jsme různě barevné pěny a střídáme je.Koupání jsme tak pojali v tom smyslu „škola hrou“.