Když ještě nemluví, tak co byste dělali na logopedii?

Slyšeli jste už tuhle větu?

Já bohužel ano. A ne jednou. Opakovaně se mi stalo, že za mnou přišli rodiče s dítětem starším tří let, které nemluvilo nebo mluvilo velmi málo. Svůj příchod doprovázeli větou. „Dětský lékař nám říkal, že se rozmluví a co bychom na logopedii dělali, když ještě nemluví.“

Podívejme se na to očima jiného oboru. Co bychom dělali u zubaře, když nemáme kaz? Zřejmě bychom tam přišli na preventivní prohlídku, zda se vše vyvíjí v pořádku.

Na logopedii pravidelné preventivní prohlídky v tom duchu, jak je známe u dětského lékaře nebo zubaře, bohužel nemáme. Nicméně každý logoped je připraven v jakémkoli věku provést diagnostiku stavu a vývoje řeči a pomoci dítěti nastartovat řečový vývoj a rodičům poskytnout podporu.

Proč se tedy návštěva logopeda odkládá?

Myslím, že na vině je především vnímání logopedie jako velmi úzkého oboru, který se soustřeďuje především na úpravu výslovnosti. Logopedie jako obor, byla zpočátku opravdu zaměřena nejvíce na úpravu výslovnosti. Tato bohužel velmi úzká specializace se vžila natolik, že když má dítě jiný problém, než chybnou výslovnost sykavek nebo R a Ř, tak se o logopedické péči neuvažuje.

A to je špatně.

Doporučení na logopedii rodiče obdrží obvykle v době pětileté prohlídky u dětského lékaře, z důvodu chybné výslovnosti. I to je však mnohdy pozdě. Pokud má pětileté dítě chybnou výslovnost více než čtyř hlásek, před nástupem do školy se je pravděpodobně nestihne naučit. Chybná výslovnost ho potom omezuje v nácviku psaní a čtení.

Logopedie je však obor mnohem širší.

Logopedie od doby svého vzniku udělala obrovský krok kupředu, respektive spíše do stran. Zaplnila mnoho mezer a nabídla svou pomoc a poznatky na poli tzv. mezioborové spolupráce.

A tak se logoped objeví i tam, kde byste ho možná ani nečekali.

Jak pomáhá logopedie dětem do 3 let?

V této době se řeč vyvíjí. Budují se pevné základy, zlepšuje se motorika mluvidel, rozvíjí se sluchové a zrakové vnímání. Dítě se učí „rozhýbat své tělo“. V této době je logopedická péče soustředěna zejména na péči o klienty, kteří mají od narození potíže v níže uvedených oblastech.

Příjem potravy – některé děti se rodí s vrozenými syndromy, jako je např. Downův syndrom, Pierre Robinův syndrom, děti s dětskou mozkovou obrnou a další. Děti mají opožděný psychomotorický vývoj a od samého počátku se objevují i potíže s příjmem potravy z důvodu chybné práce svalstva mluvidel. Logopedi poskytují těmto dětem účinnou pomoc a rodičům odborné poradenství.

Sluchové postižení – u dětí, kterým je krátce po narození diagnostikována sluchová vada, logopedi ukazují rodičům krok za krokem jak pečovat a podporovat řeč a sluchové vnímání dítěte. Učí je jak rozvíjet první pokusy o mluvní projev, jak podporovat znakový jazyk, v neposlední řadě také stimulovat zbytky sluchového vnímání, které dítě může využít k řeči. Zároveň pečují o děti před i po operaci kochleárního implantátu. S dětmi se sluchovým postižením pracují logopedi dlouhodobě, mnohdy do vyšších ročníků školní docházky.

Rozštěpové vady – dítě s rozštěpovou vadou se dostává do péče mnoha odborníků, jelikož má nejen narušena mluvidla, ale také vývoj zubů, příjem potravy, dýchání. Logoped krátce po operaci rozštěpu učí rodiče masírovat jizvu, rozvíjet pohyblivost mluvidel, zlepšovat kvalitu výslovnosti i dechový stereotyp. Cílem je rozvinout kvalitu řeči na co nejlepší úroveň. S těmito dětmi pracují mnohdy většinou ještě v době školní docházky.

Některé vady se však projevují v mírnější podobě a později.

Výše zmíněné diagnózy jsou zřetelné od samotného narození, nebo jsou odhaleny v průběhu prvních měsíců. Jsou však mírnější vady, které nejsou okem rozpoznatelné, nicméně upozorní na ně právě opožďující se vývoj řeči.

Proč tedy návštěvu logopeda neodkládat?

V případě, že dítě po dovršení dvou a půl let ve vývoji řeči výrazně nepostupuje, je potřeba začít hledat důvod, proč tomu tak je. Někdy může jít pouze o prosté opoždění, které se ještě samo srovná. Abychom mohli být v klidu je potřeba zhodnotit, zda vývoj sluchového vnímání, zrakového vnímání, motoriky i myšlení není narušen. Pak můžeme předpokládat, že se vývoj řeči brzy srovná.

Diagnostika malých dětí probíhá hravou formou. Důležitou součástí je rozhovor s rodiči, mapování anamnézy, okolností okolo porodu, rodovou zátěž, stejně tak sledování vývoje dítěte v čase. Důležitá je reakce dítěte na terapii, na cílenou stimulaci řečového vývoje.

Na pozadí opožděného vývoje se může skrývat dosud nerozpoznaná porucha sluchu, mírnější mentální opoždění, porucha autistického spektra nebo vývojová dysfázie. Všechny tyto diagnózy vyžadují včasné zahájení terapie, která vývoj řeči dítěte podpoří správným směrem.

Mgr. Martina Kolmanová (klinická logopedka)

Jsem klinická logopedka s bohatou praxí a svou práci vnímám jako poslání. Ukazuji rodičům cestu, jak projít vývojem řeči dítěte tak, aby se vyhnuly zbytečnému klopýtnutí.

Na svém blogu Logopedie s úsměvem se zabývám zejména prevencí vzniku poruch řeči a za tímto účelem jsem také napsala dva e-booky: Jak na první lžičku? a Jak podpořit vývoj řeči dítěte od 0-3 let. V současné době se věnuji přípravě instruktážních videí určených pro domácí nácvik správné výslovnosti a také tvorbě pracovních sešitů pro nácvik jednotlivých hlásek.

Napsal/a: Martina Kolmanová