Zkuste nadhled
Já moc dobře vím jak je někdy dost těžké si nadhled udržet, zvláště když spěcháte třeba na autobus a Vaše dvouleté dítko si usmyslí, že si ty boty prostě obuje samo.
Vaše dobrá předsevzetí dostávají zabrat každý den. Jenomže děti jsou ve věku, kdy chtějí vše vyzkoušet a udělat samy. Dobrá zpráva je, že to období přejde samo a Vy budete mít čas nasbírat sílu na to další. Špatná zpráva je, že to potrvá déle než týden. Určitě si budete říkat „po kom to dítě je?“ Nebojte je po Vás. Schválně se zeptejte svých rodičů, jací jste byli v jejich věku Vy. Určitě se budete divit, co všechno jste dělali.
Děti vidí, co všechno děláte Vy a chtějí to dělat taky. Chtějí se sami obléci, chtějí sami jíst. Připravte se na to, že více bude mimo talíř, než v bříšku. Nějak se to ale naučit přece musí. Obouvání, česání, čištění zoubků a mnoho dalších věcí budou chtít prostě vyzkoušet. Budou neustále něco zkoumat a zkoušet (pozor na nebezpečné věci v kuchyni!) Snažte se zájem dítěte obrátit na co nejméně nebezpečné věci.
Mezi druhým a třetím rokem se toho děti naučí spoustu, zjistí, že některé věci zvládají samy. Jakmile už dítě umí mluvit, pak také často uslyšíme „ne, já sám“.
Dítě se snaží najít prostřednictvím svých reakcí, které se nám můžou zdát často nesmyslné, správnou míru při prosazování své vůle, což se ne vždy obejde bez konfliktů.
Děti se dost často snaží dosáhnout svého. Jestliže zvolíme špatnou taktiku, dočkáme se obvykle hysterické scény třeba na veřejnosti. Jenomže jak poznat co je v dané chvíli to nejlepší? Každé dítě je jiné a na každého platí něco jiného. Asi nikdo nemá rád, když musí potrestat dítě na veřejnosti. Pohoršené pohledy lidí, kteří vůbec neví o co jde, úsměvy jiných maminek, které jsou plně na Vaší straně a které jakoby říkaly „jo to znám“.
Asi nejčastějším příkladem je scéna v obchodě, kdy čekáte u pokladny. Kolem Vás jsou regály s bonbony a dítko se snaží zmocnit alespoň něčeho. Ať uděláte cokoli, vždy to bude špatně. Nevím, proč ještě neudělali pokladnu pro maminky s dětmi, kde by nebyly vystaveny sladkosti.
Možná Vás potěší, že takové scény dítěti prospívají. U dítěte se vytváří jeho osobnost a také se osamostatňuje. Což je pro vývoj dítěte dost důležité.
Také se může stát, že v tomto období plném pokroků se může dítě v něčem zhoršit, třeba se může začít počůrávat. Ale nejde o nic hrozného. Připravte se na to, že cokoliv uděláte Vy nebo kdokoliv jiný u Vás doma, bude chtít malý objevitel vyzkoušet také. Také bude chtít všechno a hned, není ochoten přijmout kompromis. Čekání na cokoliv je v tomto věku přímo nesnášející.
Určitě také znáte to, že se snaží něco udělat ale nejde mu to. Pomoct si nenechá, ale vzteká se. Nechte ho, nabídněte mu svoji pomoc, ale nenuťte ho k něčemu, co nechce.
Vytvořte doma prostor, kde se bude moct volně pohybovat a neuslyší stále „stůj, nechoď tam, nechej to, pozor je to nebezpečné“. Dítě chce mít taky malý koutek pro sebe. Pokud se vzteká a pláče, obejměte ho, uvidíte, že to pomůže. Důležité je, aby věděl, že jste tady pro něho. A i když svým chováním provokuje, nepotřebuje tresty a hubování, ale pomoc a pochopení. Vždyť on si nemyslí, že dělá něco zlého. Malé dítě nechápe ještě spoustu věcí. Ono se jenom učí samostatnosti. Pro nás věci samozřejmé jsou pro něho nové. A jak jinak než zkoušením se to má naučit?
Někdy je lepší jít nakoupit bez dítěte, znám maminky, které to tak dělají, protože nemají jinou možnost. Snažte se vyjít dítěti vstříc. Chce se oblékat samo? Nechte ho, nachystejte mu věci dříve, stejně si nechá nakonec pomoci. Vzteká se? Nekřičte, stejně Vás v tu chvíli nevnímá. Mluvte potichu, pokud Vás bude chtít slyšet, bude se muset utišit.
Naše děti jsou zlatíčka. I když zlobí a vztekají se. Já bych ty své neměnila. A že se venku ušpiní? No a co, pračka to vypere. Hlavně, že jsou zdravé a naše.