Hry s barvami

Rubrika: Vývoj a výchova batolete, Vývoj a výchova předškoláka

Nezaplněná plocha čtvrtky, asfaltové hřiště, jílovitá cesta či deska tabule jsou pro dítě němou výzvou k výtvarnému zaplnění. Dítě má spontánní radost ze zanechávání vlastních „stop“. Hra s barvami vyžaduje zastavení, koncentraci, setrvání v klidové poloze. V dětské malbě se odráží nejen pozorovací umění, ale také hluboká citová sounáležitost s okolním světem.


Obrázky vypovídají mnohé o psychickém stavu dítěte. Jsou proto často využívány k diagnostice poruch chování. Spontánní dětská kresba nebývá přesnou reprodukcí skutečnosti, ale mozaikou emocí, výrazem potlačovaných pocitů, nezařazených dojmů, projevem vnitřní nálady, radostí i obav. Do malování bychom neměli dítě nikdy nutit. Vše nechme plynout přirozeně jako hru. Pokusme se vždy plně respektovat věk dítěte, jemuž odpovídají zvláštnosti výtvarného projevu. Nešetřeme chválou za jakékoliv projevy snahy. Vyvarujme se jakéhokoliv podceňování nebo dokonce zesměšňování. Aby si dítě zachovalo ve výtvarném vyjadřování přirozenost, měli bychom mu co nejméně předkreslovat. Dítě, které by si zvyklo obracet se neustále na nás s prosbou o předkreslení nějakého motivu, by postupně mohlo ztratit důvěru ve vlastní schopnosti. Nezasahujme proto do jeho kresby, neopravujme „špatně namalovanou maminku“, třebaže se nám náš portrét klubíčka s pavoučíma nohama příliš nezamlouvá. Způsob zobrazení není nedostatečný nebo „nepovedený“, je odpovídající vývojovému stupni dítěte. Nepředbíhejme dobu, neučme děti zobrazovacím tvarovým schématům typu: hlava jako kolečko, nos jako písmeno L, pusa jako rovná nebo zvlněná čárka atd. Tyto zaběhané stereotypy doslova kazí nezatížený pohled dítěte na svět. Jakmile je dítě jednou naučíme, bude se jich těžko zbavovat. Nechme dítě samo nalézat osobité způsoby zobrazování, nepodsouvejme mu zavedené „berličky“, které omezují jeho přirozený talent…

…Uvážlivě vybíráme, čím dítě bude malovat či kreslit. Fixy, jež jsou u dětí tak oblíbené, nejsou pro malování vůbec vhodné. Jednak hrozí nebezpečí, že je malé dítě bude olizovat, a navíc příliš svazují dětskou fantazii. Nemohou se roztírat, rozpíjet, nelze s nimi dobře vyplňovat větší plochy. Vhodné jsou prstové, vodové, temperové barvy, ale také suché křídy, pastely, voskovky i obyčejné pastelky.

Když půjdete na vycházku, vezměte s sebou někdy suché křídy, aby si s nimi dítě mohlo malovat na asfaltu. Možná si dítě samo najde „malovátka“ u cesty na vycházce (kousky cihel, měkkých kamenů). Po dešti bývá oblíbenou zábavou malování na asfalt klacíkem namočeným v louži. Nevytrhávejme dítě z těchto vzácných chvil spontánního malování. Smiřme se s klidným úsměvem s tím, že ruce, rukávy a možná i kolena našeho malého malíře nezůstanou čisté. Hřejivou odměnou nám bude pohled na zaujaté malování „našeho malíře“, pro nějž je louže báječnou „paletou“.

Svět barev je pro dítě fascinující. Obyčejná barevná kaňka dokáže dokonale rozběhat dětskou fantazii. Dítě vymýšlí, jaké by kaňka mohla představovat obsahy, obtiskuje ji, domalovává, zasazuje ji do barevné kompozice. V barevném vidění světa převládá emocionální stránka nad rozumem. Nahodilé skvrny působí na dětskou fantazii neobyčejně silným dojmem, vyvolávají neobvyklé pocity a dojmy. Proniknutí do světa barev vede děti k výtvarnému vystižení atmosféry, nálad lidí, ale i vnitřních prožitků…

Jedná se o ukázku z knihy Hry pro maminky s dětmi
vydal Portál, 2004

Napsal/a: Jana Hanšpachová

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Pěkný článek.
    Našeho synka od malinka okouzlovalo vše, čím by mohl tvořit nějaké čmaryky a motance. Když jsme mu poté věnovali první blok a první pastelky, byl unešen a všude si to bral sebou. V létě ho nadchli křídy a asi jsme byli nejčastějšími zákazníky v jednom malém obchůdku, kde paní měla křídy poměrně levné. Dnes kreslí moc rád a nějaký čas už dostávají obrázky svou podobu-sluničko,obličej,auto a dokonce i bravurně nakreslil mobil :o) co si namaluje, sám si vystříhne a poté nalepí. K loňskému Ježíšku si tak i „napsal“ svůj 1.dopis Ježíškovi a to mu na vánoce bylo 3,5roku. Prostě si z reklamních letáků a časopisů vystříhal, co by chtěl od Ježíška a nalepil a kolem obrázků ještě nakreslil pár kytiček, autíček atd….pak jsme to dali za okno Ježíškovi. Tuhle mě sám říkal, že by chtěl už kreslit venku na cestu, jen nepochopil to, že musíme počkat, až sleze sníh..třeba z něj jednou bude nový Picasso :o)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist