Plavání kojenců a batolat II.

Rubrika: Péče o miminko, Vývoj a výchova batolete

Plavání kojencůNa téma dětské plavání jsem si povídala se zastánkyní plavání kojenců a batolat a také zakladatelkou Baby clubu Juklík v Praze, PaedDr. Janou Hochovou…

KOŽNÍ A DÝCHACÍ ONEMOCNĚNÍ A HANDICAPOVANÍ

Pro jaké děti je plavání je z důvodu onemocnění zcela nevhodné? Lupénka? Astma? Atopický ekzém?

IMG_9227„Astmatici mají obecně malou kondici, protože pořád žijí v zákazech: neběhej, to nedělej, neskákej… Těmto dětem tedy dělá tento způsob pohybu dobře, u hladiny je hodně vlhký vzduch a to jim vyhovuje.

Děti s kožními onemocnění jsme měli i v těžkém stádiu, nabízíme jim lekce na vyzkoušení nebo možnost stornování kurzu. Doporučujeme vyzkoušet a rozhodnout se podle toho, ale máme málo chloru a zatím všichni odplavali.“

A zhoršil se jejich stav?

„Ne, nezhoršil. Pokud po plavání pokožku rodič zase dobře ošetří, není důvod ke zhoršení stavu. Měli jsme v kurzech i dítě s těžkou lupénkou a ke zhoršení stavu nedošlo.“

Máte zkušenost s jakkoli handicapovanými dětmi na kurzech? Mentálně či fyzicky retardované, neslyšící, nevidomé…

„Nedá se říct, že by takových dětí bylo hodně, ale sem tam se někdo takový najde. My tyto děti obvykle zařazujeme k věkově mladším dětem, podle toho, co zvládají. Přiznám se, že i my se vlastně učíme od těch dětí. Měli jsme skupinku nevidomých dětí a tam se musí hodně opatrně. Je třeba si uvědomit, že děti vodu nevidí, musí se používat jiné postupy, používají se například zvukové hračky. Nemáme specializované kurzy a  pokud je to velká odchylka, otevřeně říkáme, že neumíme, nehrneme se do toho a přenecháváme raději odborníkům, v rámci rehabilitací, atd. Jsou i specializované kluby, které vedou lékaři, ale nás si většinou najdou rodiče, kteří nemají zájem dítě odlišovat a raději ho chtějí zapojit do normálního života. To, že ty dětičky jsou „trošku jiné“, neznamená, že budou chodit jen mezi ty ostatní „jiné“ děti. Ono i pro maminky postižených dětí je důležité setkávat se s dalšími maminkami a ne jen v rámci komunity postižených dětí a popovídat si s nimi i o jiných věcech než o společných problémech.“

EDUKACE A STRACH

Pokud nemají rodiče možnost dojíždět někam do kurzů plavání, můžete jim poradit něco, co mohou praktikovat s dětmi doma ve vaně nebo třeba v bazénu na zahradě?

ck-juklik„Omlouvám se, ale NE! Jednoznačně bych jakoukoli výuku svěřila odborníkům. Ale pokud jde o to hrát si ve vodě, běhat, potápět se, vydechovat do vody, to ano. Ale jinak bych zvolila cestovku, která je zaměřená na pobyty s plaváním dětí, což my nabízíme také v rámci CK Juklík.  Smyslem téhle cestovní kanceláře bylo a je, aby se zapojily i rodiny mimopražské, které tu možnost pravidelné docházky do kurzů v místě svého bydliště většinou nemají, jeli s námi třeba 2x – 3x do roka, my bychom jim řekli a ukázali  penzum toho, co s dětmi mohou dělat, pak zase přijeli, my se podívali, zkorigovali to a zase jim poradili. Aby prostě mohli s dětmi sami pracovat i jinak během roku. Obecně ale model „rodič jako učitel“ často nefunguje úspěšně.“

Lze říci, kdy se dítě, které absolvuje od miminka plavecké kurzy, naučí plavat samo, bez pomůcek? Kdy můžeme zahodit obavu z toho, že se utopí?

PaedDr. Jana Hochová„Obavu musíme mít pořád. Pokud nebudeme hovořit o nějaké plavecké technice jako prsa, znak, kraul, a půjde o to, že se dítě se drží na hladině a někam se doplácá bez pomůcek, tak asi v 5 letech. Kraulové nohy s destičkou zvládne 5- leté dítě uplavat ve vzdálenosti asi 20-30 m. V žádném případě ale není schopno plavat kraul nebo znak rukama i nohama současně, s tím se teprve začíná. Jednoduchý test si rodiče mohou udělat sami, když po dítěti budou chtít, aby kraulový pohyb ukázalo na suchu. Ono ten pohyb udělá velice špatně a říká se, že ve vodě se snižuje mentální úroveň dítěte o rok. Je to způsobeno tím těžkým prostředím, ve kterém se pohybuje a s odporem vody a pohyb skutečně těžší na provedení.“

Jak překonat strach z vody? Někdy se z vodomila stane mávnutím proutku (a z našeho pohledu zcela bez příčiny) dítě, které bojkotuje veškeré skoky do vody a potápění…
„Stává se to a patří to k určitému věkovému období a sebeprosazování se. Důležité je, pokud rodiče chtějí, aby se dítě potápělo, aby se potápěli s ním. Aby si s ním ve vodě hráli a ne ho pouze dirigovali. Nemůžete chtít, aby si dítě užívalo vodu, když si ji rodič také neužívá.

ŠNORCHLOVÁNÍ A VÝBĚR POMŮCEK

Doba dovolených vybízí k vodním hrátkám, potápění, šnorchlování. Jak se stavíte k těmto „podvodním“ aktivitám u dětí?

P1000743Zajímavé je, že s maskou plavou děti dobře, se šnorchlem hůř, protože jim do té trubice nateče voda a oni ji pak nejsou schopni vyfouknout. V bazénu mohou nacvičovat nejprve jen s maskou, pak i postupně se šnorchlem. My pořádáme kurzy potápění pro děti od 6 let.

Nedávno jsem v obchodě zahlédla dětské plavky zabraňující potopení nebo utopení dítěte. Byly ve tvaru plavkového overálku zpevněné jakousi pěnou a nebo s jakoby polystyrénovými buřtíky na hrudníčku a zádech.

„Já jsem vždycky fascinovaná některými rodiči u moře, čím vším dokážou své dítě vybavit. Křidýlka, vestičku, chudáčci vypadají jak panáček Michelin a ani neví, že jsou ve vodě.

Nedoporučovala bych to. Je to obrovský vztlak. Jednou jsem si holt pořídila dítě, tak se o něj u vody starám a neověsím ho vším možným ve snaze zabránit mu v utopení. Vím, že je dítě někdy neřízená střela, ale dle mého rukávky pro klid rodičů stačí.“

Na trhu je nepřeberné množství pomůcek, které můžeme ve vodě využít. Kromě plavacích kruhů a rukávků také vestičky, pěnové pásečky, pěnové destičky, rybičky, žížaly,… Kdybyste měla doporučit rodičům nákup jen jediné z nich, která by to byla?

Plavání kojenců„Záleží na tom, na co to ten rodič chce. Optimální je, když jdou děti s rodiči do vody, dítě  nemá na sobě nic, přeskakují společně vlny, běhají ve vodě, hrají si na krokodýly, bublají jako pejskové do vody… Jinak pro maximální bezpečnost dětí preventivně doporučuji rukávky nebo ježka (pásek do pasu a destičku). A co určitě nepořizovat? Určitě ne nafukovací kruh nebo kruh s křížem, ve kterém dítě sedí. Pokud se totiž převrátí, nemůže z kruhu ani vypadnout, visí hlavou dolů a je v něm zaklíněné. To je strašlivě nebezpečné!“

Jistě máte na srdci něco, co byste závěrem chtěla vzkázat rodičům…

„Ano, chtěla bych apelovat na rodiče, aby při výběru klubu nejprve ověřili, kdo je bude učit, středisko by mělo mít proškolené instruktory. Další je prohlídka zázemí, zda je dítě kde nakojit, kde bezpečně převlíknout, kam položit, když mi dítě ještě nestojí, ale jen sedí.

Dál jak je teplá voda a zda je prostor pro odpočinek, kde dítě může po plavání zůstat, pohrát si, najíst se a nemusí jít hned ven, aby nenastydlo. Pokud toto vše není, tak plavání raději odložím a nezačnu v půl roce, ale třeba v roce. Jak jsem říkala, nikdy není pozdě začít. Je důležité zapojit selský rozum a zvážit, zda plavání pro rodiče a jejich děti má přínos nebo přináší jen stres.“

Děkuji Vám za rozhovor a přeji ještě více spokojených malých plaváčků i jejich rodičů.

Napsal/a: Petra Choltová

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • Peťka

    Petro, pěkný článek! Sama dost lituji, že jsem s malou na plavání nechodila.

  • redakce

    Padmé, děkuji ještě jednou za zkušenost i názor. Určitě vždycky záleží na tom, o jaký handicap se jedná, protože bohužel asi ne vždy je možné prosbě rodičů vyhovět. Rozhodně s Tebou ale souhlasím a je-li to jen trochu možné, jsem jednoznačně pro začlenění „začarovaných“ dětí mezi zdravé, protože je to, myslím, přínosné pro všechny zúčastněné…

    Petra Ch.

  • Padmé

    Petro, moc pěkný článek, děkuji.
    Jsem ráda, že jste se zmínily o handicapovaných dětech, neb s mým synkem takový chlapeček do kurzu chodil a bylo to moc fajn, děti ho přijaly úplně bezvadně a on byl tak šťastný … pořád se usmíval nebo smál, prostě bylo vidět, že je mu mezi dětmi dobře. A tak to má být.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist