Downův syndrom – První dny jsou nejtěžší

Většina rodičů, kteří se dozvědí, že jejich právě narozené dítě má Downův syndrom, zažije hrůzu a šok. Bez ohledu na to, do jaké míry se v následujících letech naučí situaci svého potomka zvládat, je pro většinu z nich počáteční fáze nesmírně obtížná.
Svou reakci popisují slovy typu „zdrcení“, „otřes“ a „zhroucení“. Někteří mají pocit, že přijdou o rozum, pro jiné tím končí svět. Téměř všichni prožívají zmatek a sklíčenost.

Nevhodná doba pro špatné zprávy
Downův syndrom lze jako jedno z mála onemocnění provázených mentální retardací diagnostikovat již krátce po narození. Rodiče dětí s jinými příčinami intelektuální nedostatečnosti jsou většinou ušetřeni obtížného období po porodu, jemuž se nevyhnou rodiče dětí s Downovým syndromem. Mají totiž příležitost poznat své dítě dřív, než si uvědomí, že se nevyvíjí tak, jak by mělo, což bývá obvykle v pozdějším kojeneckém nebo batolecím věku.
Období těsně po narození dítěte provází řada okolností, pro které je právě v této době obzvláště obtížné špatným zprávám čelit. Podívejme se na ně blíže.

Těhotenství
Když je žena těhotná, říkáme, že „očekává“ příchod potomka. Během těhotenství oba rodiče většinou očekávají narození normálního dítěte. Průzkumy svědčí o tom, že rodiče často mívají o dítěti, které se má narodit, nereálně idealizované představy. Když se na konci devátého měsíce těhotenství dítě narodí, budete potřebovat určitý čas, než si na novou situaci zvyknete.

Porod
Porodem rozumíme extrémně fyzicky i emocionálně těžkou fázi přivedení dítěte na svět. Kombinace bolesti, nedostatku spánku a nervového vypětí vás hodně vyčerpá a budete pravděpodobně potřebovat několik dní na zotavenou. Po určitou dobu budete zřejmě v horší kondici a bude pro vás značně nesnadné přijmout zprávu, že vaše dítě je jiné.

Zotavení po porodu
Porod býval donedávna vnímán jako určitá podoba trestu. Dokonce i v současné době bývají ženy někdy izolovány v nemocničních pokojích, odloučeny od rodin, přátel a bez možnosti rozptýlení. V takových podmínkách je velmi obtížné vidět budoucnost růžově a vypořádat se s překážkami. S ženami, které rodí v porodnicích, se v mnoha ohledech jedná, jako by byly nemocné. Podrobují se vyšetřením, berou léky, jídlo dostávají do pokoje a návštěvy mívají často omezené. To všechno proto, aby se matka zotavila; nikoho v takovém případě nemůže překvapit, že se takto „opečovávaná“ žena začne cítit nemocná a bezradná.

Šestinedělí
Aby byla situace ještě horší, dochází v ženském těle po porodu dítěte k náhlé změně hormonálního prostředí. Vysoké hladiny určitých hormonů, které se v těhotenství vyplavovaly, náhle klesnou, což způsobí změnu nálady. Poporodní deprese pravděpodobně může do určité míry postihnout každou ženu. Vyrovnat se v této době se zklamáním je proto ještě obtížnější.

Své dítě ještě neznáte
Pravděpodobně nejtěžším faktorem pro rodiče, kteří zjistí, že jejich právě narozené dítě má Downův syndrom, je skutečnost, že doposud své dítě neznají. Jedna maminka nám řekla:
„Když se narodila, byla jako cizinec. Jediné, co jsem o ní věděla, bylo, že má Downův syndrom, a to bylo také všechno, na co jsem byla schopná myslet. Teď, když je starší, vnímám ji jinak. Je to moje dcera, Jane, se svými jedinečnými vlastnostmi. Jen některé z nich souvisí s Downovým syndromem.“

Jedná se o ukázku z knihy Downův syndrom (autor: Selikowitz)
vydal PORTÁL, 2005