Děti a nočník, víte jak na to?

Už jste někdy slyšeli od některých rodičů o úspěchu jejich dětí, které se sotva naučily sedět a už chodí na nočník? Já tedy ne. Věk, kdy dítě pozná, že je třeba používat nočník nebo záchod, je u každého jiný…Říká se, že holčičky chodí na nočník dříve než kluci.
Už žádné přebalování a vyhazování peněz za plínky. O tom sní snad každá maminka, ale jak naučit dítko chodit na nočník?

Na začátku maminka okouká denní rytmus dítěte. Koncem prvního roku vykonává dítě svoji potřebu celkem pravidelně a tak maminka pozná, zda chce dítě kakat nebo čůrat.
Pokud se dítěti podaří do nočníku něco udělat, ještě to neznamená, že si je toho vědomo.
Správný čas, kdy dítě začne používat nočník nebo záchod si určí samo. Stejně jako lezení, chození, mluvení. Teprve v druhé polovině druhého roku si dítě uvědomí, že loužičku udělalo ono. Vadí mu mokré kalhoty nebo počůraná plínka.

Při učení základních hygienických nácviků uspějete, jen když bude dítě spolupracovat.
Buďte si jisti, že to nebude jednoduché. Dítě si nejdříve musí uvědomit, k čemu nočník je. Zavíráte se na záchodě? Nechte dveře otevřené, aby na Vás dítě vidělo. Děti jsou zvědavé a budou to také chtít vyzkoušet. Děti se přece učí tím, že zkouší to, co vidí. Nočník můžete dát k sobě na záchod.
Když jdete kupovat nočník, nechte aby si ho dítě vybralo samo. Pokud se mu bude líbit, lépe a rychleji se s ním seznámí.

S nácvikem bez plen je nejlepší začít v létě, pokud máte zahradu, může běhat bez plíny klidně celý den. Nenuťte dítě sedět na nočníku, pokud to samo nechce. také není dobré se dítěte stále ptát, jestli „se mu nechce“ .
V noci dítě nebuďte, nemá to cenu. I když se vyčůrá, samo si to neuvědomí. Děti mají tak hluboký spánek, že plný močový měchýř je nevzbudí. Teprve kolem třetího roku dokáží s jistotou ovládat močový měchýř.

Pozor na signály!
Pokud začnete s nočníkem moc brzo, můžete dítě odradit. Dokonce se vědecky dokázalo, že děti, které začaly na nočník chodit moc brzy, nebo je rodiče na nočník nutily, mohou mít ve školním věku problémy s pomočováním.
Nejlepší je začít až když dítě začne samo signalizovat, že už plínku nepotřebuje. Mezi prvním a druhým rokem už dítě ví, že se chodí na záchod. Ale v zápalu hry to ještě nestíhá. Pokud dá najevo, že plínka je mokrá nebo plná, je to dobrý začátek jak začít s nočníkem.
Nebuďte přísní ani dítě nehubujte, pokud to na nočník nestihne. Žádný učený z nebe nespadl, bude to chtít trochu času a trpělivosti. Je dobré nechat dítě vyčůrat také před spaním a hned po probuzení.

Konečně bez plen
Děti potřebují při odvykání od plen dostatek pozornosti a podpory. Pro dospělého je to běžná věc, ale dítě se to teprve učí, je to pro něho něco nového. Vymyslete něco co by dítě zaujalo, buďte trpělivý.
Za každý úspěch dítě pochvalte, ale nepřehánějte to. Přizpůsobte oblečení tomu, aby se mohlo dítě samo svléknout a jít na nočník. Pokud chce, aby jste byla u něho, vyhovte mu, můžete si třeba povídat.
Nezlobte se, pokud to nestihne, ze začátku budete mít asi dost prádla, ale nějak se začít musí.

Já tímto procházím už po druhé. Dcera neměla problém být bez pleny už v roce a půl přes den, ale na noc měla plínku do tří let. Syn má 22 měsíců, ve dne je bez plínky už půl roku a zvládá i odpolední spaní. Sem tam máme suchou plínku i ráno. Také to ze začátku nebylo jednoduché, prala jsem každý den, vytírala jsem každý den, koberec v pokojíčku jsem čistila už třikrát, ale zvládli jsme to. Dokonce i při cestování už plínku nemáme.

Pokud má dítě plínky ještě ve třech letech, nemějte z toho špatné svědomí, každé dítě má své tempo vývoje. Náš malý kamarád se narodil ve stejný den, jako můj syn, na nočník ještě nechodí vůbec, zato už mluví, což se tomu našemu prďolovi vůbec nechce. Každé dítě je jedinečné, něco umí dříve než jiné děti, něco později. Můžete také vyzkoušet tréninkové kalhotky, ty mohou dětem období, kdy se učí na nočník, zpříjemnit a usnadnit. Vypadají a fungují jako normální plenky, ale dají se jednoduše natáhnout a stáhnout. Při počůrání ale dítě pocítí vlhkost. U nás zabraly slipečky. Když syn viděl starší sestřičku, že si každý den obléká kalhotky, chtěl je taky. Dostal nové slipečky a pak asi dva dny chodil a chlubil se s nimi.

Víte o tom, že je ročníková typologie batolat?
Já to taky nevěděla. Tak si to přečtěte a třeba zjistíte kam máte zařadit tu Vaší ratolest.

NOČNÍKOVÁ TYPOLOGIE BATOLAT
Váhavec
Musím? Nemusím? To váhavec nikdy přesně neví. Určitě znáte toto – Mami, já musím! A pak, určitě se Vám to už stalo – „nejde to“.

Anarchista
Udělá to kdekoliv; na bazéně, před obchodem, doma, na písku, na hřišti. Neupozorňuje, nevaruje, stáhne si kalhoty a začne. Potom si v klidu hraje dál. Anarchista nemá vůbec pocit nepatřičnosti a na dotaz odpoví jen pokrčením rameny nebo jen „musel jsem“

Pozorovatel
Stále všechno pozoruje. Chodí s Vámi na záchod, zjišťuje, co v té záchodové míse je. Na nočníku má hlavičku mezi nohama, aby mu něco neuniklo.

Komentátor
Jdete na záchod a slyšíte – budeš kakat nebo čůrat? Ptá se tak každého, kdo jde na záchod. Třeba i návštěvy, nebo na veřejných záchodcích. Sám komentuje, co udělal do nočníku on sám. Komentuje také to, co v nočníku nebo na záchodě vidí.

Odpůrce
Nejraději by na nočník vůbec nechodil. Když ho upozorníte, že by se měl jít vyčůrat, uteče se schovat. Nechce si nechat sundat kalhoty. Když se Vám konečně podaří posadit ho na nočník, pak s úlevou prohlásí: „konečně jsem se vyčůral“.

Požitkář
Dokáže si vysedávání na nočníku užívat. Nevadí mu ani červený otisk na zadečku. Zpívají si, prohlíží si knížku, rozmontují nějakou hračku. Požitkáři jsou většinou mužského rodu.

Rozumbrada
Svůj nočník, ať už prázdný nebo plný, přenáší po celém bytě sem a tam. To, že opravdu „musí“, hlásí celému okolí. Čím více publika, tím lépe. Na nočník chodí rád a často. Musí vyzkoušet záchod v každé restauraci nebo na každé návštěvě .

Hračička
O jeho aktivitě rodiče raději mlčí a nikdy neopouštějí byt bez vlhčených ubrousků. K upřesnění: hraje si se vším a všude. Není však dobré dítěti jeho výkaly zošklivovat. Vždyť jsou jeho součástí a vidí v nich zajímavý produkt. Také to ale neznamená, že ho necháme, aby si s tím hrál. Dítě si časem uvědomí a ujasní, že se do nočníku nesahá.

Tak co, našly jste tam toho svého rozumbradu? Víte k čemu ho přiřadit? Bude to odpůrce, požitkář nebo rozumbrada?