Už jste někdy slyšeli od některých rodičů o úspěchu jejich dětí, které se sotva naučily sedět a už chodí na nočník? Já tedy ne. Věk, kdy dítě pozná, že je třeba používat nočník nebo záchod, je u každého jiný…
Už žádné přebalování a vyhazování peněz za plínky. O tom sní snad každá maminka, ale jak naučit dítko chodit na nočník?
Na začátku maminka okouká denní rytmus dítěte. Koncem prvního roku vykonává dítě svoji potřebu celkem pravidelně a tak maminka pozná, zda chce dítě kakat nebo čůrat.
Pokud se dítěti podaří do nočníku něco udělat, ještě to neznamená, že si je toho vědomo.
Správný čas, kdy dítě začne používat nočník nebo záchod si určí samo. Stejně jako lezení, chození, mluvení. Teprve v druhé polovině druhého roku si dítě uvědomí, že loužičku udělalo ono. Vadí mu mokré kalhoty nebo počůraná plínka.
Při učení základních hygienických nácviků uspějete, jen když bude dítě spolupracovat.
Buďte si jisti, že to nebude jednoduché. Dítě si nejdříve musí uvědomit, k čemu nočník je. Zavíráte se na záchodě? Nechte dveře otevřené, aby na Vás dítě vidělo. Děti jsou zvědavé a budou to také chtít vyzkoušet. Děti se přece učí tím, že zkouší to, co vidí. Nočník můžete dát k sobě na záchod.
Když jdete kupovat nočník, nechte aby si ho dítě vybralo samo. Pokud se mu bude líbit, lépe a rychleji se s ním seznámí.
S nácvikem bez plen je nejlepší začít v létě, pokud máte zahradu, může běhat bez plíny klidně celý den. Nenuťte dítě sedět na nočníku, pokud to samo nechce. také není dobré se dítěte stále ptát, jestli „se mu nechce“ .
V noci dítě nebuďte, nemá to cenu. I když se vyčůrá, samo si to neuvědomí. Děti mají tak hluboký spánek, že plný močový měchýř je nevzbudí. Teprve kolem třetího roku dokáží s jistotou ovládat močový měchýř.
Pozor na signály!
Pokud začnete s nočníkem moc brzo, můžete dítě odradit. Dokonce se vědecky dokázalo, že děti, které začaly na nočník chodit moc brzy, nebo je rodiče na nočník nutily, mohou mít ve školním věku problémy s pomočováním.
Nejlepší je začít až když dítě začne samo signalizovat, že už plínku nepotřebuje. Mezi prvním a druhým rokem už dítě ví, že se chodí na záchod. Ale v zápalu hry to ještě nestíhá. Pokud dá najevo, že plínka je mokrá nebo plná, je to dobrý začátek jak začít s nočníkem.
Nebuďte přísní ani dítě nehubujte, pokud to na nočník nestihne. Žádný učený z nebe nespadl, bude to chtít trochu času a trpělivosti. Je dobré nechat dítě vyčůrat také před spaním a hned po probuzení.
Konečně bez plen
Děti potřebují při odvykání od plen dostatek pozornosti a podpory. Pro dospělého je to běžná věc, ale dítě se to teprve učí, je to pro něho něco nového. Vymyslete něco co by dítě zaujalo, buďte trpělivý.
Za každý úspěch dítě pochvalte, ale nepřehánějte to. Přizpůsobte oblečení tomu, aby se mohlo dítě samo svléknout a jít na nočník. Pokud chce, aby jste byla u něho, vyhovte mu, můžete si třeba povídat.
Nezlobte se, pokud to nestihne, ze začátku budete mít asi dost prádla, ale nějak se začít musí.
Já tímto procházím už po druhé. Dcera neměla problém být bez pleny už v roce a půl přes den, ale na noc měla plínku do tří let. Syn má 22 měsíců, ve dne je bez plínky už půl roku a zvládá i odpolední spaní. Sem tam máme suchou plínku i ráno. Také to ze začátku nebylo jednoduché, prala jsem každý den, vytírala jsem každý den, koberec v pokojíčku jsem čistila už třikrát, ale zvládli jsme to. Dokonce i při cestování už plínku nemáme.
Pokud má dítě plínky ještě ve třech letech, nemějte z toho špatné svědomí, každé dítě má své tempo vývoje. Náš malý kamarád se narodil ve stejný den, jako můj syn, na nočník ještě nechodí vůbec, zato už mluví, což se tomu našemu prďolovi vůbec nechce. Každé dítě je jedinečné, něco umí dříve než jiné děti, něco později. Můžete také vyzkoušet tréninkové kalhotky, ty mohou dětem období, kdy se učí na nočník, zpříjemnit a usnadnit. Vypadají a fungují jako normální plenky, ale dají se jednoduše natáhnout a stáhnout. Při počůrání ale dítě pocítí vlhkost. U nás zabraly slipečky. Když syn viděl starší sestřičku, že si každý den obléká kalhotky, chtěl je taky. Dostal nové slipečky a pak asi dva dny chodil a chlubil se s nimi.
Víte o tom, že je ročníková typologie batolat?
Já to taky nevěděla. Tak si to přečtěte a třeba zjistíte kam máte zařadit tu Vaší ratolest.
NOČNÍKOVÁ TYPOLOGIE BATOLAT
Váhavec
Musím? Nemusím? To váhavec nikdy přesně neví. Určitě znáte toto – Mami, já musím! A pak, určitě se Vám to už stalo – „nejde to“.
Anarchista
Udělá to kdekoliv; na bazéně, před obchodem, doma, na písku, na hřišti. Neupozorňuje, nevaruje, stáhne si kalhoty a začne. Potom si v klidu hraje dál. Anarchista nemá vůbec pocit nepatřičnosti a na dotaz odpoví jen pokrčením rameny nebo jen „musel jsem“
Pozorovatel
Stále všechno pozoruje. Chodí s Vámi na záchod, zjišťuje, co v té záchodové míse je. Na nočníku má hlavičku mezi nohama, aby mu něco neuniklo.
Komentátor
Jdete na záchod a slyšíte – budeš kakat nebo čůrat? Ptá se tak každého, kdo jde na záchod. Třeba i návštěvy, nebo na veřejných záchodcích. Sám komentuje, co udělal do nočníku on sám. Komentuje také to, co v nočníku nebo na záchodě vidí.
Odpůrce
Nejraději by na nočník vůbec nechodil. Když ho upozorníte, že by se měl jít vyčůrat, uteče se schovat. Nechce si nechat sundat kalhoty. Když se Vám konečně podaří posadit ho na nočník, pak s úlevou prohlásí: „konečně jsem se vyčůral“.
Požitkář
Dokáže si vysedávání na nočníku užívat. Nevadí mu ani červený otisk na zadečku. Zpívají si, prohlíží si knížku, rozmontují nějakou hračku. Požitkáři jsou většinou mužského rodu.
Rozumbrada
Svůj nočník, ať už prázdný nebo plný, přenáší po celém bytě sem a tam. To, že opravdu „musí“, hlásí celému okolí. Čím více publika, tím lépe. Na nočník chodí rád a často. Musí vyzkoušet záchod v každé restauraci nebo na každé návštěvě .
Hračička
O jeho aktivitě rodiče raději mlčí a nikdy neopouštějí byt bez vlhčených ubrousků. K upřesnění: hraje si se vším a všude. Není však dobré dítěti jeho výkaly zošklivovat. Vždyť jsou jeho součástí a vidí v nich zajímavý produkt. Také to ale neznamená, že ho necháme, aby si s tím hrál. Dítě si časem uvědomí a ujasní, že se do nočníku nesahá.
Tak co, našly jste tam toho svého rozumbradu? Víte k čemu ho přiřadit? Bude to odpůrce, požitkář nebo rozumbrada?
Napsal/a: nuninka
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (50 vyjádření)
Musím přidat i svou zkušenost s nočníkem…Naší holčičce teď budou dva roky a je to teprve měsíc,co sama usedla na nočník…,ale abych to vzala od začátku…Jako ambiciozní matka:-) jsem pořídila nočník hned na půl roce,co malá začla sedět.Začala jsem ji posazovat vždy po spaní.I přes to,že je to naprosto bezproblémové dítě,které se ani při bolesti nerozbrečí,tak při téhle činnosti docházelo k histerickým záchvatům breku.Po pár takových situacích jsem to vzdala a nočník na čas odložila.Když Miška začla chodit,zkoušela jsem to znovu,ale v tu chvíli,už nemusela brečet,ale rovnou se zvedla a odešla,žádné hračky,knížky,povídání,zpívání….,prostě si sedla,v tu chvíli vstala a šla pryč.Byla jsem z toho docela nešťastná,ale říkala si,že to nemá cenu lámat přes koleno.Na 21-ti měsících začla běhat po zahradě bez plín a hrozně se jí ihned zalíbilo chodit čůrat ke stromu,všem nám to ukazovala a byla důležitá,ale na nočník stále ne.A pak jednoho dne,z ničeho nic, si pro něj sama došla a od toho dne je bez plín,samozřejmě zatím jen přes den.Pořád si říkám,že jsem si s tím vůbec neměla lámat hlavu,a vůbec se nezabývat chytrými poznámkami příbuzných,že my už v tomhle věku:-(….,protože to opravdu přišlo ze dne na den a to bez jakýchkoliv nervů,hraček,knížek atd,prostě a jednoduše – DOSPĚLA!
Takže všem přeju hodně zdaru a opravdu nechte děti dozrát,přijdou na to samy.
No, četla jsem, že v Americe je běžné, že děti mají plenky kolem tří let….Ale pět let je skutečně až moc…
V jedné chytré knížce, ale myslím, velmi dobré, od paní Jungwirthové se píše, že v roce dítě ještě nemá vyvinuté všechny ty reflexy a nemůže vědomě ovládat svěrače.Prý, čím později se začne s nácvikem (v rozumné časové míře, ne v pěti letech), tak se dříve o to dítě naučí, než když se nutí hodně brzo. tak nevím, ale malýmu byly teďka dva roky a začaly jsme s nácvikem. Zatím to jde vcelku dobře, je vidět, že si to uvědomuje a plně. Žádné hračky teda nedávám, chci, aby věděl, co přesně dělá a proč na nočníku sedí. Tak snad to nebude trvat dlouho a budeme bez plín taky:-)
Nočník- slovo o trpělivosti o velké trpělivosti! Já to začala zkoušet s mou dcerou v 8.měs.,protože jsem měla pravou ruku na 6.týdnů v krunýři,takže mi dělal velký problém dát jí plínu,pomalu jsem u toho líbala zem,takže šupky dupky na nočník,hromady hraček,knížek a můžu říct,že se nám částečně dařilo,ale musela jsem jí u toho zabavit:)a mít trpělivost.V roce a půl si plínu zdělávala sama i v noci,takže slídu do postýlky a začali jsme to řešit tím,že jsem co dvě hodiny v noci vstávala a šup na nočník,musím zaklepat,že mi nikdy neprocitla natolik,aby mi neusnula zpět,a vždy se vyčůrala. Bez plín na noc a bez mého vstávání je od dvou let. Začínám už i ted 8.měs.synovi ukazovat nočník a dávat ho na něj,ale nevypadá to dobře,no jo tipyckej pohodlnej chlap,ale uvidíme,snad to nebude tak hrozné. A co se týká toho pětiletého? Taky si myslím,že by plíny mít nemusel,vždyt musí být zapařený,čím starší tím agresivnější moč přece. Ihned bych mu plínu vzala,i kdybych měla celej den jen prát počůrané oblečení a převlíkat postýlku,tak bych ho to naučila,ale mamince se asi nechce. Zajímalo by mě jestli chodí do školky chlapeček a jak tam to řeší?
Tedy v pěti letech s plínou, to je fakt už extrémní děs! To se na mě nezlobte….jak to řešíte třeba ve školce? Já mám tři děti, ani jedno jsem nikdy nenutila násilím – vždy formou hry okolo roku a půl …ano jedno umělo dříve mluvit, druhé dřív chodit, třetí dříve na nočník (souhlasím, každé dítě je jiné)…ale ve dvou letech už plínu měli jen na noc a to se ráno budili „nasucho“, takže po druhém roce se odbourala i ta noční….ano nehody se stávaly i u nás, to je snad normální i v pozdějším věku, ale v pěti letech přes den mít plínu? To by se měla maminka zamyslet, že něco v pořádku určitě není. Bára.
Já souhlasím, že dítě by si mělo určit, kdy je správná doba na nočník samo. Mému synovi je 5 let a plenku zatím potřebujeme i přes den, zato ale už od roku a pul mluvi uplne perfektne i basničky. D ničeho ho nenutím, až nebude plenku chtít, řekne si sám.
Podle mne asi žádná „univerzální“ rada jak na to neexistuje, každé dítě je jiné. Dcera věděla o co jde asi kolem roku a půl, nočník jsme doma měli od roku, ale nikdy jsem nenutila, sama přišla na co je… Bohužel noc je pro nás někdy problémem ještě teď – spí jako špalek a prostě do mozku nedojde správa, že moč.měchýř je plný 🙁
Zato kluk je problém, hlavně s kakáním. Podle mne má na toto vliv častý pobyt v nemocnicích, a to právě v době učení bez plínek. Aby nemuseli pořád převlékat jeho i postýlku, musela jsem koupit plenky. Čůrání jde bez problémů, občas ještě s nehodou (většinou málo stáhne kaťata :-)), zato kakat nebude a nebude i když ho bříško pekelně bolí. Snad to brzy překonáme…
Držím všem palce a přeji hezké léto 🙂
Jo a k držení nad nočníkem – dokud se samo!!! dítě neposadí (tzn. nevertikulizuje), jakákoliv vzpřímená poloha mu ničí zádové svaly i s páteří. Kromě knížky Něžná náruč rodičů mi toto bylo velmi důrazně řečeno neurologem.
Ahoj všem 🙂
díky za krásné příspěvky, dosti jsem se pobavila, hlavně u rozdělení nočníkářů. Našemu synovi budou za měsíc 2 roky. Nenutila jsem ho na záchod, ani na nočník. Začala jsem ho posazovat od roka, když nechtěl, čekala jsem. Na roce a půl už jsem začala s trénováním na nočník (protože když se počůral na zem, tak už věděl, že něco udělal). Za tu dobu půl roku už jsme byli i pár dnů úplně bez plínek, dokonce i neměl plíny počůrané přes noc. A teď nevydrží na záchodě, ani na nočníku, to se radši počůrá na zem… nevím, co dělat. Zvlášť když už byl téměř bez plínek… Pokud poradíte, budu moc ráda! Jana
Souhlasím se všema, že je nočník individuální věc.
Pavlík má rok a půl a na nočník si sedne a někdy snad pro naši radost má tam aspoň pár kapek.
Ví, kde nočník je, nyní si ho i donese na místečko do pokojíku, kde čůrá.
Nedávno byl nočník v koupelně, Pavlík si ho vzal sám-sundala jsem mu plínku a vyčůral se-šikula.
Hned po dvou dnech, co byl doma nočníček, se vyčůral i vykadil.
Sedíme většinou u něho a povzbuzujeme jej.
Ať udělá „kako“ „aaa“ „eee“ – nevadí mu ani jedno.
Nedávno měl období, kdy stál s nataženýma nožkama a sednout si ani náhodou, řev až hrůza.Prostě nenutit.
Malý od kamarádky je o něco málo starší, už ho nechá bez plínky přes den.My k tomu dojdem časem.
Všem přeju hodně štěstí, Anaj
NOčník :-)), také ho ted řešíme..mám tři děti, starší dcery jsem nikdy na nočník nenutila, kolem roka a půl, už uměly chodit na nočník, prostě na to přišly samy…na noc, měly plenku déle,ale i to zvládly.. ted máme 20 měsíčního chlapečka, tomu se na nočník nechce, když ho vidí, tak s ním bouchne o zed nebo ho schová, prostě nepůjde, na záchodě se bojí (máme to dětské prkýnko), když jdu na WC chodí od malička semnou, no a když se ho zeptám, budeš čurat?… tak uteče nebo kříčí NÉÉÉÉ :-)), že čůrá ví, i mi to sám řekne.. to je ale všechno, zatím mi to nijak moc nevadí, do školy ty plenky snad mít nebude :-))… spíš mi vadí, kdy se někdo diví, že má ještě pleny!!!Co na říct, každé dítě je jiné, proto to nijak nehrotím.Venku ted už snad bude sluníčko a malý bude venku bez plínky a možná se to i naučí…. :-))
michaela 9610
Protože právě řešíme toto téma, jsem každému za jeho názor vděčná a přidám své dosavadní zkušenosti. Dcera má 22 měsíců a nočník úplně vynechala a chodí na záchod, nechápu jaký rozdíl v tom dítě vidí, na nočník jsem ji nemohla dostat a na záchodek viděla chodit mne, jak tu správně někdo radil, záměrně jsem se přestala v místnosti zavírat a začalo ji to zajímat..využila jsem situaci a rychle pořídila prkénko, ale nic nebylo vyhráno, cca 5x denně malou potřebu vykonala na WC a 5x denně jsme převlékaly kalhoty a tepláčky a já tepovala koberec. Největší problém byl dceru donutit si uvědomovat, že ji tlačí plný močový měchýř, aby mi řekla, že se jí chce na záchodek….víceméně jsem se neptala, odchytla ji a posadila sama a ona potřebu vykonala, ale pak následovaly další neúspěchy a další loužičky po celém bytě, koberec, sedačka, křeslo, má postel….začala jsem stejně jak už tu popisovala jiná maminka propadat panice, ztrácela jsem nervy a říkala si, co dělám špatně, proč to pochopilo miliardy jiných dětí a zrovna to mé ne a stejně jsem se uklidňovala, že to nevadí, že ta moje už krásně mluví, zpívá celou řadu písniček a dále jsem pilně přepírala denně několikatery tepláčky. V bytě nebylo kouska místa, kde by nebyla někdy loužička. Nakonec myslím pomohlo nehubování ale naopak smutek, či hraný nezájem z mé strany, dcera po loužičce velmi plakala, řekla bych studem přede mnou, nestihla mi říct, ale když už to udělala, styděla se za to a pak také u nás pomohlo názorné předvádění a vyprávění že já to také musela mé mamince hlásit a stále jsem kladla důraz na hlásit mamince, až se tak konečně stalo, nemohu odhadnout po jaké době, ale zdaleka nemáme vyhráno, když jsme doma, přes den je bez pleny, ale v poledne spí s plenkou, v noci také a když jdeme ven z obavy, že si venku neřekne, má plenku také, dnes poprvé jsme šly poblíž domu do samoobsluhy bez pleny, tam se počůrala, ale chvíli předtím mi to hlásila, já byla u pokladny a nezvládla jsem nechat peněženku a nákup ležet a jít hledat kanál…takže to byla spíše moje chyba, je to má první zkušenost a musím se více cvičit…v každém případě nechápu, jak dceři vysvětlím,že v noci nesmí čůrat, když to vlastně od narození doposud klidně do pleny dělala…koneckonců, já v noci chodím také na WC, tak jak mám vysvětlit 2-3letému dítěti, že svoji potřebu musí udělat naposledy před spaním a pak až ráno?!? Mimochodem dcera přes den vypije určitě 1,5 l i více tekutin.
Karamelce děkuji za příspěvky, mluví mi z duše a cítím, že je zkušená a o dětech mnoho ví, tipla bych si, že může být i dětská lékařka v utajení…:-))Bára
Mobile Sliding Menu