Kolikovité bolesti břicha u kojenců jsou jedním z nejčastějších stesků. Těžko nejdeme matku, která by se u svého dítěte nesetkala s potížemi spojenými s bolestmi břicha různé síly. Otázkou je příčina těchto bolestí, jejich intenzita, délka trvání, frekvence. Bolesti břicha provází ve větší či menší míře prakticky každé stonání. Od katarů horních dýchacích cest až po střevní infekce. V některých případech jsou součástí komplexu příznaků, které nazýváme kojenecké koliky (někdy také podle doby, ve které se objevují, nazývané tříměsíční koliky).
Jak a kdy se u dítěte projeví kojenecká kolika?
Kolikou nazýváme náhle vzniklý stav dráždivosti, provázený neutišitelným pláčem, křikem, napnutím bříška, přitahováním nožiček k bříšku, zarudnutím v obličeji a bledostí kolem úst. Objevuje se asi u 1/5 všech kojenců, nezávisle na pohlaví a způsobu výživy. U uměle živených miminek bývá popisován větší výskyt kolik v dopoledních hodinách, zatímco u kojených spíše odpoledne a večer. Za koliku označíme výše popsaný stav, který trvá více než tři hodiny denně a více než tři dny, po několik týdnů, ve věku dítěte kolem tří týdnů až tří měsíců, s maximem potíží v šesti týdnech. Kolika se ohlásí náhle, z plného zdraví. Postihuje děti, které normálně prospívají, které jsou mimo ataky kolik spokojené a klidné. Začátek a konec je náhlý, bez zjevné příčiny. Kolika někdy končí odchodem plynů a stolice, jindy dítě nakonec usne únavou a vyčerpáním.
Proč ke kolikám dochází?
Příčina kolik zůstává často neobjasněna. Jen v malém procentu se zjistí důvod, proč jimi děti trpí. Jednou z příčin může být nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka. Děti, které častěji ublinkávají a které v pozdějším věku mívají sklon ke zvracení při běžných virových infekcích, také ve větší míře trpí na kojenecké koliky. Na vině může být i gastroezofageální reflux (návrat potravy ze žaludku do jícnu). Zvláště tehdy, když se potíže objevují za 1–2 hodiny po jídle a pokračují i po 4. měsíci věku. Mezi další, ale již vzácnější příčiny kolik patří nemoci a vrozené vady zažívacího traktu, uskřinutá kýla, průjmová a jiná onemocnění. Svou roli ve výskytu kolik hraje i bakteriální osídlení střeva. Podávání probiotik dětem s kojeneckými kolikami patří k jednomu z mála efektivních způsobů, jak pozitivně ovlivnit průběh a snížit četnost kolik.
Přílišná úzkost rodičů, nefunkční rodina, poporodní deprese matky, stres v těhotenství – to vše také může být důvod, proč vaše dítě kolikami trpí. Kojenecké koliky zřejmě souvisí i s vývojem dítěte a jeho orgánových struktur, tomu odpovídá i doba maximálního výskytu – kolem šesti týdnů – a obvyklý, byť nepravidelný pokles jejich frekvence po 3. měsíci. Děti s kojeneckým kolikami bývají někdy v pozdějším věku dráždivější. Existují ale četné výjimky.
Možnosti léčby
Těžko se léčí potíže, jejichž původ a mechanismus vzniku neznáme. Příčina je jasná jen u malého procenta kolik (nesnášenlivost bílkoviny kravského mléka, gastroezofageální reflux) – v těchto případech léčíme odstraněním příčiny. U naprosté většiny kolik ale příčinu neznáme.
Pomoci mohou režimová opatření. Nekrmit dítě ve spánku, pokusit se zklidnit ho přebalením, ale ne jídlem, prodlužovat intervaly nočního kojení podle stáří dítěte. Masáže bříška sice neovlivní frekvenci kolik, ale mohou pomoci od břišní bolesti a uvolnit větry. Určitý, byť omezený efekt tedy mají. Co většinou nepomáhá, je vození v autě, v kočárku přes terénní nerovnosti. Příznivě působí chování v úlevové poloze na předloktí, kolébání, chování v klubíčku – především u dráždivých dětí. U dětí často chovaných a nošených v šátcích a baby vacích se popisuje menší výskyt kolik.
U ublinkávajících dětí je vhodná zvýšená poloha v postýlce. Příznivý efekt mají probiotika (probiotické kapky), která ovlivní složení střevní mikrofl óry a tím i střevní funkce.
Pro uměle živené děti jsou proto vhodnou variantou mléka s probiotiky, prebiotiky, upravenou bílkovinou a sníženým obsahem mléčného cukru.
Přípravky proti nadýmání pomohou tehdy, když bolesti břicha způsobila plynatost. Rozpouští ve střevě vzduchové bubliny a nevstřebávají se (Lefax suspenze). Větší objem sladkých čajů může nepříznivě zasahovat do výživy. Čaj proti nadýmání může pít matka. Bezmléčná výživa kojící matky je efektivní pouze v případě prokázané nesnášenlivosti kravské bílkoviny u dítěte.
Doporučení Americké pediatrické akademie rodičům, jejichž dětí trpí kojeneckými kolikami:
1. Když kojíte, vyřaďte mléko a mléčné výrobky, kofein, cibuli, kapustu a další potenciální dráždivé látky ze stravy. Když dáváte umělé mléko, zvolte hypoalergenní formuli. Je-li příčinou dyskomfortu dítěte potravinová senzitivita, měly by se koliky zmírnit do 1–2 dnů.
2. Využijte pomůcek k nošení dětí na těle. Pohyb a tělesný kontakt dítě zklidní, zvláště když jeho nepohoda přetrvává.
3. Houpejte dítě, pusťe vysavač ve vedlejší místnosti nebo buďte s dítětem tam, kde je slyšet pračka nebo sušička.
Zvuk a rytmický pohyb mohou dítěti pomoci usnout. Nikdy nepokládejte dítě na pračku!
4. Položte si dítě bříškem na klín a jemně mu hlaďte záda. Tlak na břicho může pomoci zbavit se bolesti.
5. Pevně zabalte dítě do zavinovačky. Cítí se bezpečněji a je v teple.
7. Cítíte-li se úzkostná, ve stresu, dejte dítě na starost někomu jinému z rodiny a jděte třeba na procházku. Stačí 1–2 hodiny, které vám pomohou stres a úzkost překonat.
Buďte trpělivá a netřeste s dítětem. Pokud byste s dítětem silně třásla ve snaze ho uklidnit, můžete mu způsobit poranění mozku, slepotu, a dokonce i smrt.
8. Zatímco některé kojené děti dudlík aktivně odmítají, jiným může poskytnout rychlou úlevu.
(Caring for Your Baby and Young Child. Complete and
Autoritativ Guide. Shelov, S. P., Hannemann, R. E., 2005)