Zpívání je pro miminka důležitější, než si myslíme. Nejenže zklidňuje a odstraňuje napětí a stres, cvičí koncentraci i rozlišovací schopnost dítěte, ale také stimuluje mozek k rychlejšímu vývoji. Kvalitní nahrávky sice mohou prokázat dobrou službu, ale maminčin zpěv nenahradí.
Víte, že mozek neslyšících dětí se vyvíjí pomaleji, protože postrádají sluchovou stimulaci? Je potřeba jim dostatečnou stimulaci zajistit jinak. Auditivní vjemy jsou nesmírně důležité, kromě mentálního vývoje ovlivňují i emocionalitu a duševní stabilitu dítěte. Dětští psychologové velmi dobře vědí, proč doporučují maminkám, aby svým ratolestem zpívaly, nejen po narození, ale i před ním.
Překvapivě maminky nezpívají nejvíce ukolébavky, alespoň podle mé malé ankety. Mnoha maminkám se neosvědčily, protože miminko spíše probouzely, než uspávaly. Třicetiletá Lucka uvádí: „U nás to ukolébavky prohrály na celé čáře. Starší dcera usínala zásadně při kojení a neodvažovala jsem se ji rušit zpěvem. Mladší syn ukolébavky miloval – ale do té míry, že se okamžitě začal dožadovat zvednutí z postýlky a osobně se aktivity zúčastnit.“ U další maminky, Hanky, selhával při zpívání spíše mateřský faktor: „Ema po mně zpívání vyžaduje, miluje ho. Ukolébavku jsem zkoušela, když byla ještě malá. Zpívala jsem a ona si začala po svém pobrukovat se mnou. Bohužel jsem musela zpívání přerušit, protože jsem z toho dostala záchvat smíchu. Opravdu se tomu nešlo nesmát.“
Přesto mi jistě každá maminka dá za pravdu, že i když mateřský zpěv možná neuspí, jistě miminko zklidní a navodí mu příjemné pocity. Ostatně jeho vliv na tlumení dětského stresu je i vědecky prokázaný. Aktuální míru stresu je možno snadno rozpoznat prostřednictvím hladiny stresového hormonu kortizolu. Ten je obsažen mimo jiné ve slinách. Podle uznávaného neurologa Františka Koukolíka „stačí poměrně krátké mateřské zpívání a množství vylučovaného kortizolu prudce poklesne. Pokles trvá ještě 25 minut po skončeném zpívání, mateřská řeč takový vliv zdaleka nemá.“
Není to otázka slov, takže příliš nezáleží na tom, jakou písničku zvolíte, má-li uklidňující zabarvení a podáte ji konejšivým, „maminkovským“ způsobem – pomalu, mazlivě, vyšším hlasem. Tedy tak, jak intui-tivně své dítko konejšíte. A vlastně to ani nemusí být žádná konkrétní písnička. Zkuste to, protože je prokázané, že zpěv uklidňuje spolehlivěji než obyčejné povídání. Mimoto je jedním z mála způsobů, jak nenásilně přivést už velmi malé dítě k soustředěnému naslouchání a relaxovanému udržení pozornosti. Což je dovednost, se kterou později bojuje každý čerstvý školák. Zpočátku samozřejmě vydrží jen chvilinku.
Vyrobí zpěv z miminka génia?
Přestože zrakové podněty jsou pravděpodobně nejdůležitější a nesmíme zanedbat ani hmat a chuť, podněty vnímané prostřednictvím sluchu hrají v intelektuálním vývoji obrovskou roli. Jejich vliv na rozvoj řeči je evidentní. Je prokázané, že kojenci, kteří měli pouze omezenou možnost naslouchat mluvě ostatních, se v řeči znatelně opožďovali. A děti, které tuto možnost neměly (známé jsou například případy tzv. „vlčích dětí“), svůj handicap již nikdy v životě nedohnaly. Hudba a zpívání jsou důležitou součástí auditivní stimulace a v raném věku mají velký význam i pro rozvoj hudebního sluchu.
Také si myslíte, že hudební sluch je záležitost vrozená a dědičná a nelze ji příliš ovlivnit? Psychologické výzkumy již mnoho let dokazují opak. Rozlišování tónů a rozeznávání jejich podobnosti či rozdílnosti (tak bychom mohli zjednodušeně definovat hudební sluch) je otázka naučení. Na rozdíl od barev, které naše oko rozlišuje zcela přirozeně a bez zvláštního tréninku. A podobně jako při osvojování jazyka, čím dříve se začne a čím více má dítě naposloucháno, tím lepšího výsledku může dosáhnout.
Napsal/a: Kateřina Lipinská
