Vyhýbat se a provokovat – obojí je bludný kruh

Rubrika: Výchovné tipy

1255048_mirjam_at_the_window_2Jana si dosud vzpomíná na věty, které jí v dětství opakovaně říkali. Matka: „Správná holka neodmlouvá.“ Otec: „Ty buď zticha, když mluví dospělí.“ Když malá Jana hrdě ukázala tetě obrázek, který namalovala, ta jí na to řekla: „Ale děvče, vždyť tu máš hvězdy větší než měsíc. Udělej to radši znova.“ Jana brzy vnitřně přijala, že: kdykoli udělám něco sama od sebe, musím počítat s tím, že se na mě budou zlobit. Když se budu držet vzadu, nikdo mi nebude nadávat.

Tak to pokračovalo ve škole. Nikdy nebudila závist svých spolužaček, protože se nenápadně oblékala a žádaní chlapci si jí nevšímali. Zato učitelé ji chválili jako vzornou žačku. Ostatní dostávali tresty, ona nikdy. Každé vynadání a každý trest, kterým se vyhnula, ji utvrzovaly v jejím navyklém chování. Časem však Jana přišla na to, že má i stinné stránky. Ostatní děvčata chodila s chlapci, ona nikdy. Jiné procestovaly se stanem a přítelem půlku Evropy, ona se toho sama nikdy neodvážila. A nikdo už se jí ani neptal, jestli by nechtěla jet také.

Marek byl nejmladší ze tří bratrů. Oba starší byli velcí raubíři. Brali mu hračky a zvrhávali jídlo. Vynervovaní rodiče si zvykli kravál nevnímat. Když za nimi malý Marek s pláčem přiběhl, říkali mu: „Jen se uč prosazovat.“ A tak se učil prosazovat. Házel autíčka starších bratrů do pudinku a večer křičel tak dlouho, až dosáhl povolení dívat se na stejné filmy jako oni.

Když nastoupil do školy, byl tam jedním z tělesně nejmenších. Aby se tedy nestal tím, koho odstrčili na vedlejší kolej, naučil se velkohubostí vyrovnávat svůj malý vzrůst. Časem si však všiml, že některým kamarádům s diplomatičtějším chováním se daří lépe. Děvčata, před kterými se pokoušel „ukázat“, nad jeho výroky ohrnovala nos. Někdo schůzku s ním přijal, protože Marek nesnášel odpor. Ale každý druhý si to raději rozmyslel a na schůzku s ním nešel.

Ostýchavostí i drzým čelem můžeme dosáhnout úspěchů. Jinak by se tak nikdo nechoval. Ostýchaví lidé se vyhýbají zlobení všeho druhu a raději nepozorovaně proplouvají mezi úskalími každodenního života. Drzé čelo se zase přenáší přes námitky méně rozhodných současníků. Dosahuje cílů bez dlouhých diskusí. Odvrácená strana: budí málo sympatií. Kdo se s ním nemusí bezpodmínečně setkat, raději se mu vyhne. Jiní, kteří jsou oblíbenější, zatím sbírají body.

Jestli se někdo chová ostýchavě, nebo vyzývavě, to je zčásti dáno geneticky. Severoamerický vědec Jerome Kagan ve svých studiích dokázal, že děti, které se již v prvních měsících života chovají vůči cizím osobám úzkostněji než ostatní, z velké části i v dospělosti reagují ostýchavě a zdrženlivě. Carl Schwartz z Harvardovy univerzity nedávno výzkumy mozkové činnosti prokázal biologický zdroj.

Pozval ty dospělé, které kdysi za jejich dětství testoval Jerome Kagan. Centrum strachu v mozku – amygdala, oblast velikosti mandlového jádra – reagovalo na cizí tváře silněji, když to byl mozek dospělého, který byl už v dětství nápadný svou ostýchavostí.

Vychovatelé mívají sklon k posilování těchto vloh. Úzkostné dítě je stále úzkostnější, jestliže je trestáno za vzácné chvíle vzpurnosti. Vzdorovité dítě naopak stupňuje svůj vzdor, když rodiče tvrdě zasahují. Naštěstí už přibývá rodičů, kteří jsou rozumní a své děti naopak povzbuzují. Přibližně třetina zkoumaných dětí se v dospělosti chovala jinak než v dětství. Ostýchavé děti získaly na sebejistotě, zatímco agresivní se naučily kontrolovat svou impulzivnost.

Vrozený temperament tedy není nezměnitelný osud. Janu a Marka v dětství neustále utvrzovali v jejich chování. Tím vznikl začarovaný kruh posilování – Jana byla stále ostýchavější a Marek stále agresivnější. Ani jeden z nich neměl zkušenost s tím, že by mohl mít úspěchy i s jiným chováním, a navíc získávat sympatie, které zatím nemá. Často stačí pár dobrých zkušeností s novým stylem chování, aby se spustil řetězec pozitivních změn.

Jedná se o ukázku z knihy Umění sympatie.
Vydalo nakladatelství Portál, 2010.

Napsal/a: Frank Naumann

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Petra Vymětalová

    Myslím, že není těžké jen z takového bludného kruhu vykročit, ale taky ten bludný kruh přerušit zvenčí, odkud je přece jen mnohem snáz rozpoznatelný.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist