Smutek u prázdného hnízda

Rubrika: Výchovné tipy

252025_my_modelU některých rodičů smutek přetrvává a přeroste až ke ztrátě smyslu života a pocitu prázdnoty. Matky, jejichž děti odešly z domova, někdy takový pocit mají. Je to možná také tím, že naše společnost si příliš necení práce žen, které většinu svého času, energie a mládí věnovaly péči o děti. Proto se po skončení tohoto úkolu necítí zrovna nejlépe. „Prázdné hnízdo“ v nás však depresi vyvolávat nemusí. V následujícím textu je několik citátů žen o této zkušenosti…

„Jestli jsem po odchodu posledního dítěte z domova prožívala deprese? Vůbec ne. Dokonce mám z toho pocit provinění! Myslela jsem si, že budu ztracená, ale cítila jsem jen obrovskou úlevu. Jako matka jsem pilně pracovala a nyní si prožívá zasloužený odpočinek.“

„Prvních pár dní mi Jana chyběla, ale to pominulo a teď si vychutnávám prostor a čas, který mám pro sebe. Byla jsem ráda, když byla s námi, ale teď jsem taky spokojená. Vždycky mě potěší, když k nám přijde na návštěvu, a stále si o ni dělám starosti. Obecně řečeno – jsem ale ráda, že mohu pokračovat ve svém životě.“

„Vím, že bych měla být smutná, takže nerada připouštím, že se mi líbí svoboda, kterou prožívám. Vždycky děti moc ráda vidím a jsem s nimi v kontaktu; ne že bych je neměla ráda, ale klid a ticho jsou po všech těch letech hluku a konfliktů nesmírně blahodárné.“

Jak se cítí otcové

I když jsme se dosud soustředili na to, jak reagují na odchod dětí z domova matky, nesmíme zapomenout na otce. Pro otce může být ještě těžší vyrovnat se se ztrátou. Matky obvykle tráví více času s dětmi než otcové, a proto jsou často na tuto poslední fází lépe připraveny; koneckonců vždyť přece dítě provázely řadou etap – od dětství přes pubertu k dospívání – a každá etapa znamenala malý krok dítěte k samostatnosti a nezávislosti. Otcové tento proces nesledují tak pozorně a často jim drobné kroky uniknout. A toto může být poslední, velký krok, který se přehlédnout nedá.
I otcové mohou mít problémy s tím, že naše společnost příliš neschvaluje otevřené citové projevy. Chlapcům se často již od útlého mládí říká, aby neplakali a nedávali najevo slabost. Proto muži často vyrůstají s přesvědčením, že musí být silní. Smutek je však přirozená reakce na ztrátu, pokud své city nemůžeme vyjádřit, je pro nás ztráta o to bolestivější.
Tato potřeba vzbuzovat zdání síly také může způsobit, že otcové neumí dát svým dětem najevo něžné city, které k nim chovají. Tak se může stát, že děti odejdou z domova, aniž by věděly, jak je jejich otcové milují, a otcové mohou mít pocit, že své děti nikdy pořádně nepoznali.

Cvičení

Toto cvičení je pro otce: zastavte se na okamžik a zamyslete se, nakolik jste svým dětem sdělili své skutečné city vůči nim. Možná jste se ostýchali jim dát najevo svou lásku nebo jste hráli roli pedanta. Je-li tomu tak, přemýšlejte o tom, jaké city jste jim nevyjádřili. Pokud se vám zdá trapné hovořit o něžných citech vůči svým dětem, co kdybyste třeba napsali dopis?

Kde jsme udělali chybu?

Není nám příjemné, když se ohlédneme a uvědomíme si, že jsme nebyli tak dobrými rodiči, jak bychom si bývali přáli. Možná cítíte, že jste se dopustili mnoho chyb a že pokud byste znovu dostali šanci, přistupovali byste k mnoha věcem jinak. Pokud opravdu máte tyto pocity, můžete se utěšit myšlenkou, že jste podle svých tehdejších možností udělali to nejlepší, co jste mohli.
Samozřejmě kdybyste viděli do budoucnosti nebo věděli něco, co jste tehdy nevěděli, pravděpodobně byste odvedli lepší práci. Možná by teď neškodilo znovu si přečíst 1.kapitolu a připomenout si některé mylné představy související s úlohou rodičů.

Vaše vztahy s dospělými dětmi možná nejsou tak dobré, jak byste si přáli. Pokud je to tak, nevracejte se stále do minulosti a k tomu, co byste bývali mohli udělat. Přemýšlejte o přítomnosti a tom, co byste mohli udělat pro zlepšení současné situace. Vysvětlete dětem, jak se na věci díváte nyní a jaký byste s nimi chtěli mít vztah. Řekněte jim, co jste se při jejich výchově naučili, aby ve vás mohli vidět člověka, který se podle svých možností snažil udělat to nejlepší.
Neexistuje žádná záruka, že se vám podaří rozvinout uspokojivé vztahy s vašimi dospělými dětmi. Možná se vám nebude líbit jejich způsob života, možná se vy nebudete líbit jim. Možná si vezmou někoho, kdo se vám nebude líbit nebo komu se nebudete líbit vy. Výklad o tom, jak být asertivním tchánem či snachou, by pravděpodobně vyžadoval další knihu. Možná se děti odstěhovaly hodně daleko, takže se s nimi vídáte jen občas.

Příběh pokračuje

I když vaše děti odejdou z domova teprve za několik let, je výhodné se na to připravovat již nyní. Možná budete chtít změnit zaměstnání nebo budete plánovat jiný životní styl. Jednou z kladných stránek odchodu dětí z domova, obzvláště pro ženy, je více volného času pro sebe. Pro mnohé muže bude život pokračovat do značné míry stejně jako dosud až do okamžiku odchodu do důchodu. Mnohé matky dnes pracují alespoň na částečný úvazek. Odchod dětí z domova je příležitostí rozhodnout se, zda chcete rozvíjet svou kariéru a nakolik je to proveditelné. Nebo si možná budete chtít najít zajímavější práci.
Teď je tedy vhodná chvíle k zamyšlení nad vlastním životním stylem. Chcete dál žít stejně? Je něco, co jste vždycky chtěli zkusit? Teď k tomu máte příležitost!

Cvičení

Představte si, že se představujte někomu, s kým jste se právě setkali. Chcete-li, můžete toto cvičení uskutečnit s přítelem či přítelkyní, aby tato zkušenost byla co nejrealističtější. Pokud to není prakticky proveditelné, nahrajte si svůj projev na kazetu nebo si své myšlenky zapište. Nejprve se druhému představte takoví, jací jste nyní. Věnujte tomu určitý čas a povídejte o svých hodnotách, cílech a názorech. Popište svůj životní styl, co vám jde a v čem byste se rádi zlepšili atd.
Potom se představte takoví, jací jste byli před deseti lety. Mluvte či pište v první osobě a v přítomném čase, jako kdybyste skutečně byli v dané situaci.
Nakonec se představte tak, jak pravděpodobně budete žít za deset let (nebo za jinou dobu podle toho, za jak dlouho vaše děti dosáhnou dospělosti). Znovu hovořte v první osobě.

Po provedení cvičení se zamyslete nad těmito otázkami:
– Ve které situaci pro vás bylo nejobtížnější se popsat a proč?
– Je rozdíl v tom, jak byste chtěli žít, až děti vyrostou, a tím, jaké to pravděpodobně bude podle vašich reálných představ?
– Jaké to má důsledky pro vaši budoucnost?

Jedná se o ukázku z knihy Jak přežít dospívání svých dětí (autorka: Dainowová)
vydal Portál, 2000

Napsal/a: redakce (Jarmila)

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist