PVD: Separační úzkost u dětí a co s ní?

Separační úzkost by se dala charakterizovat také jako strach dítěte z cizích osob či prostředí. Pouto k matce je u něj tak silné, že odmítá trávit čas s někým jiným. A třeba i ve školce…

Klára Markuciová se zabývá již více než 15 let výchovou a vzděláváním předškolních dětí podle principů učení Montessori. Přes 10 let je ředitelkou mezinárodní školky a jesliček Nestlingue v Praze na Chodově, která se těmito principy řídí. Dotaz k tématu separační úzkosti tedy mířil právě k ní…

Separační úzkost mého 4-letého syna

DOTAZ OD MAMINKY:

„Mám skoro čtyřletého syna, který chodí cca měsíc do školky… Jak mu mohu pomoct překonat separační úzkost? A měla by se vůbec překonávat? Není lepší respektovat jeho přání, nechat ho doma a po nějaké době mu školku znovu nabídnout?“

REAKCE:

Separační úzkost je stav, který je zcela přirozený a je třeba ho respektovat. Jedná se o pocit spojený s existenčním strachem, a proto se jen těžko překonává rozumem.

Je třeba věnovat pozornost zejména sobě a Vašemu synovi a celou zkušenost projít vědomě. Jedná se o stejný moment, jaký jste společně již jednou zažili při porodu.

Je důležité si uvědomit, že je zcela v pořádku, že cítíte bolest a že se pro Vašeho chlapečka situace jeví jako úzká a bezvýchodná (stejně tak jako se mu mohla jevit v porodních cestách).

Je však plně v moci maminky uvědomit si, že proces je třeba projít, a i přesto že se momentálně nejeví příjemně ani pro jednoho z Vás, jeho výsledkem je zrození dvou krásných, zdravých, samostatných a celistvých lidí. Tak jako se miminko nemůže zastavit v porodních cestách, neboť by to způsobilo smrt jemu i jeho mamince, tak i tato fáze oddělování se a propojování se se svojí vlastní silou je třeba, aby prošla až do konce a umožnila Vám oběma stát na světe každý na svých nohou, jako samostatné a citově plnohodnotné bytosti.

V čase, kdy jsou dítěti 4 roky, je zcela přirozené a zdravé, že se učí být v novém prostředí bez maminky. V místě, kde se může dále rozvíjet a poznávat sám sebe na světe.

Proto bych Vás ráda podpořila, abyste dál s Vaším chlapečkem pokračovali v započatém navštěvování školky.

– Vyzvedávejte ho nějaký čas po obědě a poté věnujte velkou pozornost vzájemné výměně.
– Povídejte si, mazlete se, dělejte si masáže, pracujte na společném díle, tzn. vyzvěte Vašeho chlapečka, ať Vám pomůže mýt nádobí, skládat prádlo, odnést odpadky či vy si s ním sestavte například lego atd.

Oba dva procházíte novou životní fází, která by Vám oběma měla přinést větší možnost sdílení lásky, radosti a síly každého z Vás výměnou za závislost, kterou se separační úzkost snaží tvářit.

Váš chlapeček se opírá o Vaší sílu, proto je důležité věnovat pozornost i sama sobě a ujasnit si, co si vlastně přejete. Co vnímáte, že je v současné situaci zdravé a přínosné.

Pokud jste si jistá, že je přínosem navštěvovat Vámi vybranou školku, neboť doma se již dále nemůže rozvíjet, tento pocit v sobě stabilizujte. Buďte pevná sama v sobě. Váš chlapeček se o tuto sílu ve Vás opře a brzy všechna bolest přejde (tak jako přešla i po porodu) a promění se v radost.


Pokud Vás článek zaujal, určitě se podívejte do poradenského blogu, kde paní Klára odpovídá na konkrétní dotazy rodičů, týkající se výchovy a chování dětí: www.klara-markuciova.cz.

Děti z Nestlingue dosáhly nejlepších výsledků ze všech pražských soukromých školek hodnocených společnosti CALLA MEDICA, která prováděla diagnostiku dětí zaměřenou na rozvoj osobnosti, sociální a znalostní dovednosti.


Článek byl zařazen do projektu Předškolákem s VD, v němž můžete prožívat s dětmi ve věku 2,5 – 6 let jejich radosti a zážitky, sledovat aktivity, které pro ně vymýšlíme a prohlížet si obrázky všeho, co vytvořili ve speciální fotogalerii.

Partneři projektu Předškolákem s VD