Nerušený spánek

Nejdůležitější zásada zní: Nepřistupovat na žádné změny! Pro starší dítě to znamená, že jakmile leží v posteli a je přikryto, nesmí si už sedat, neřku-li vstávat, klást otázky a vyžadovat další pití.Jednoznačně, ovšem láskyplně (oba postoje se nijak nevylučují, spíše naopak splývají, protože láska znamená také klást hranice) zabrání matka tomu, aby se dítě rozptylovalo. Důsledně se také postará, aby dítě usnulo, prospalo celou noc a s jistotou se spolehlo na to, že zítra uvidí opět u své postele stát mámu, která má radost z toho, jak se dobře vyspalo.
Tímto způsobem rodiče zabrání, aby se dítěti do mozku vryly časté fáze bdění. Jinak se mu povede jako nočním hlídačům, kteří mají většinou po celý život problémy s nerušeným spánkem. Svou péčí tedy rodiče dítěti umožní, aby si vytvořilo návyk na vydatný a hluboký spánek. Zároveň je tak postaráno o žádoucí rozvoj čilosti za dne.
U malého dítěte, které ještě neumí samo vylézt z postýlky, se samozřejmě mnohem snadněji daří nepřistupovat mu na žádná z jeho dalších přání. Musíte ovšem důsledně trvat na tom, aby leželo a spalo.
Mnoho mladých rodičů má však sklon změknout, jakmile chce dítě napít. „Co bych to byla za matku, kdybych svému dítěti odmítala prs?“ „Jako otec přece nepřipustím, aby se mé dítě celou noc trápilo žízní.“ A jedna mladá matka, která svou dceru kojila v noci až do čtyř let, se mě dotazovala: „Nepotřebuje dítě orální uspokojení, aby se mohlo cítit v bezpečí?“ Do poradny však nepřišla kvůli kojení, ale kvůli problémům s odpoutáním. Děvče se matky stále drželo za sukně a odmítalo kontakt s ostatními dětmi, zvlášť v mateřské škole. Pracně jsem této matce musela vysvětlovat, jakou souvislost mají orální („os, oris“ pochází z latiny a znamená „ústa“) potřeby s potřebami bezpečí. Ústa jsou pro malé dítě v prvních dvou letech skutečně nejcitlivějším orgánem, jenž zprostředkovává vazbu s matkou, která dítě ochraňuje a živí. To však není jediný zdroj bezpečí. Ostatní zdroje bezpečí najdeme mimo jiné v citlivém pochopení skutečných potřeb dítěte, které se nevyčerpávají pouze vazbou, ale také odpoutáním. Bezpečí nevzniká neustálým dodáváním mléka příliš povolnou matkou, ale spolehlivou orientací podle jednoznačně vymezených hranic, které psychicky zralá matka vymezuje s láskou a důvěryhodností.
Je-li nadměrně psychologizovanou výchovou dítěte redukován symbol orality na příjem potravy, nastává pohroma. Oběťmi této výchovy jsou lidé propadlí alkoholu, obžerství a bulimii. K závislosti dochází podle velice jednoduchého vzorce: Když si dítě zvykne spláchnout nejmenší nespokojenost nějakým nápojem, vytvoří se mu toto spojení pro celý život. Povolná matka bude později počítat láhve s vínem nebo hledat radu v protidrogové poradně, bude-li se její závislá dcera vyrovnávat se svými potížemi touto cestou.
Abyste takové pohromě včas předešli, podíváme se blíže na nebezpečí spojování spánku a pití. Existují totiž ještě další škodlivé účinky tohoto spojování, které se mohou projevit nejen duševními poruchami, ale i fyzickými problémy.

Jedná se o ukázku z knihy Když dítě nechce spát (autor: Jiřina Prekopová)
vydal Portál, 2008