Náš skrytý vliv na děti

Věřte nevěřte, děti ovlivňujeme opravdu hodně a vy sami jste to měli úplně stejně s vašimi rodiči. Nejen chování, také existují vlivy podprahové, které nevidíte. Neprobíhají na úrovni emocí. Je to jiná vrstva, bohužel je tento vliv tak silný, že může vygradovat. Dítě může začít brát drogy, onemocnět nebo dokonce z loajality k rodiči zemřít.

První část série vlivu na děti vám už dnes ukáže, co můžete dělat jinak a proč.

Před 14 lety jsem začala objevovat tyto vlivy skrze terapeutické techniky a když jsem začala studovat v Institutu rodinných konstelací, tak jsem „valila oči“ a upřímně měla jsem asi rok depresi, když jsem viděla všude kolem sebe, na sobě, na dospělých a hlavně na nevinných dětech, jak na ně působíme. My sami v sobě neseme následky těchto vlivů od rodičů a jejich rodičů. Pokud tedy nemáte děti, představte si během článku jako to dítě sami sebe.

O čem mluvím?

95% našeho nervového systému je podvědomí a nevědomí. To znamená, že to, co si uvědomujeme, je nepatrná část a i kdyby to bylo 10% vědomí, tak je to málo na to, abyste znali skryté vlivy ve zbytku mozku.

Pracuji 13 let s technikami, které odkrývají a mění (transformují) vnitřní struktury, protože po tom roce „depky“, jaká je to hrůza, že kvůli mě může dítě i umřít, mi konečně došlo, že můžeme tyto mechanismy měnit!

Začala jsem svou práci dělat profesionálně. Sama jsem dítě v té době ještě neměla, ale lidé, kteří se mnou studovali a děti měli, ti se chytali za hlavu a plakali, že se s těmito informacemi nepotkali dříve.

Jak funguje vnitřní struktura v nás

Mozek se primárně stará o přežití, je to počítač, co vyhodnocuje, co je nebezpečné a proč a chystá do budoucna strategie, jak se tomu vyhnout. Tohle asi není žádná novinka, co by ale mohlo být pro vás nové nebo dobrou připomínkou je, že 7 generací zpátky si předáváme tyto vnitřní struktury přežití a také všeho, co se kdy stalo.

Když to popíšu na nějakém extrému, aby to bylo dobře pochopitelné, tak praprapraprababička, která byla například znásilněná jako děvečka na statku, tak tuto velkou bolest a toto zranění neměla moc šanci vyléčit, těžko o tom mohla mluvit a dobře se s tou situací vyrovnat. Dnešní její prapraprapravnučka si v dospělosti najde muže, který ji bude mlátit. Jednoduše toto násilí stále „prosákává“ napovrch generacemi, jako když máte někde mastnej flek a stále se objevuje znovu a znovu.

Cože?

Ano, je to tak. Možná je ten flíček už menší, ale je tam. A dnešní praprapra-pravnučka s násílím, které se stalo před X lety nemá vůbec nic společného! Krom toho, že to byla její příbuzná. No tak uznejte. Vypadá to, že to není fér.

Ale zlatíčka. Příroda je spravedlivá a regeneruje a vyrovnává opět hladiny do harmonie. Když někde vyhoří les (naše zmíněné velké zranění), tak trvá několik generací, než to na tom lese nepoznáte, že už je úplně zdravý a obnovený a že kdysi vyhořel.

S naším jedním příkladem je to stejné. Ano je to extrém. To souhlasím. Ale všichni to tak máme.

Každý z vás má ve svých 7 generacích cosi, co vás ovlivňuje jako dnešního potomka, to si buďte jistí.

A pokud máte děti, pokračuje to, a dokonce přibíráte dalších 7 generací toho druhého, s kterým dítě máte. Šup a je to tu 2x na jedno dítě.

Nechci vás tímhle vyděsit, chci vám ukázat, co s tím můžete dělat.

Tak co teď. Samozřejmě vřele doporučuji chodit pravidelně na terapeutická sezení. Vyberte si kvalitního certifikovaného člověka.

Myjete tělo, myjete auto, myjte také podvědomí a nevědomí. Šmouhy (vlivy) se omývají a kvalita vašeho života a zdraví vašich dětí jde mílovými kroky kupředu.

Jestli nemáte důvěru k terapiím nebo na za ně nechcete dát peníze a chcete sami aspoň něco dělat, dám vám tu alespoň nějaké jiné tipy.

1. Začněte prostředím – minulost musí pryč.

2. Máte-li dítě do věku 11 let, (čtěte ale všichni) – funguje to stejně i na miminka, normálně na něj mluvte věty, ono rozumí vaší energii za slovy.

3. S puberťákem (opět můžete číst všichni).

5. Veledůležité pro všechny rodiče.

6. Měňte vaši situaci každý den o kousek.

 

V dalším článku se zaměříme na období prenatálu a věku do tří let, jak to ovlivnilo vaše děti nebo vás samotné. Děkuji za vaši pozornost.