Mami, proč nemáme peníze?

Rubrika: Výchovné tipy

Je rozdíl mezi dětmi, které vyrůstají v rodinách bohatých nebo naopak sociálně slabých? V jakém věku začnou vnímat hodnotu peněz? Jsou ty, co je mají, šťastnější?

Právě takto může vypadat dialog v sociálně slabší rodině.

„Já chci to samé kolo, co má Tomáš.“
„Tomášovo kolo je drahé a my si ho nemůžeme dovolit. Tvé kolo je také moc dobré.“
„A proč si ho nemůžeme dovolit?“ „Protože nemáme tolik peněz jako Tomášovi rodiče.“
„A proč nemáme tolik peněz?“

Co si počít? Odbýt dítě řečmi o tom, že jeho kolo je dostačující a dál se o tom nebudeme bavit, není to pravé řešení. Psychologové se shodují, že učit děti znát hodnotu peněz můžeme odmalička. Jasné je, že čtyřleté holčičce těžko vysvětlíme, že panenka za sedm stovek je ukrutně drahá. Jí se právě ta panenka líbí a, nedejbože, když má stejnou panenku Alenka od sousedů. „Tak proč ji nemám já, mami?“ slyšíme každý večer. Ovšem, už i hodně malým dětem můžeme naznačit, co pojem ukrutně drahá znamená.

Dětská psychložka Tamara Cenková upozorňuje, že děti začínají vnímat hodnotu peněz těsně v předškolním věku a v první třídě. „Do té doby neznají čísla, takže neví, co znamená sedm set korun, které máma za panenku musí dát. Proto je dobré, už malým dětem vysvětlovat, co to jsou peníze, nejlépe v přepočtu na práci,“ vysvětluje.

V praxi to znamená následující. „Rodič může dceři říct, že maminka musí pracovat šest hodin, aby jí panenku mohla koupit. Když jde rodič s dítětem kolem stavby a vidí tam dělníka, může říct: podívej, ten pán musí pracovat pět dnů, aby svému synovi mohl koupit to krásné kolo, které se ti tak líbilo. Tak lze i hodně malé děti učit, že si věci mohou koupit jen tehdy, pokud budou pracovat. A také si postupně uvědomují, že to, co jim rodiče dávají, nepřichází samo od sebe,“ říká Tamara Cenková.

Bohatý a spokojený?

Spisovatel Oscar Wilde řekl: „Mladým se zdá, že peníze jsou to nejdůležitější v životě. Když zestárnou, vědí to jistě.“ Věta to je na první pohled poněkud cynická, leč mnozí lidé by se pod ni podepsali. Na téma, zda peníze vyvolávají v lidech pocity štěstí, již dokonce proběhlo několik vědeckých výzkumů. Výsledky? Přes všechna tvrzení typu: „Prachy jsou krásná věc, ale štěstí si za ně nekoupíš“, se vědci shodují, že čím bohatší byli vrstevníci ve sledované skupině osob, tím byli spokojenější.

Američtí sociologové Glenn Firebaugh a Laura Tachová sledovali třicet let stovky lidí ve věku mezi dvaceti a čtyřiašedesáti lety. Došli k tomu, že lidé s nízkými příjmy byli více podráždění, ustaraní a nejistí. A bohatí lidé, jejichž majetek se v průběhu výzkumu nezvětšoval nebo klesal, se postupně cítili méně šťastni.

Oblečení po bráchovi

Platí to i u dětí? „Jisté je, že v životě dnešních dětí hrají peníze a věci, které za ně lze koupit, významnou roli, větší než v dětství jejich rodičů,“ říká psycholožka Cenková. Rodiče dnešních školáků vyrůstali v době, kdy většina rodin na tom byla finančně stejně. Většina z nich prožila dětství v panelácích nebo rodinných domcích na venkově. Nosili podobné oblečení po starších sourozencích a hráli si s naprosto stejnými hračkami, jaké tehdejší socialistické obchody nabízely. O prázdninách jezdili na tábory nebo k prarodičům na venkov, občas do Jugoslávie či do Bulharska. „Rodiče dnešních dětí měli za socialismu všechno stejné, přesněji řečeno, stejné nic. Teď mají děti pocit, že všeho je dostatek, vše je snadno dostupné a ze všech stran na ně útočí nabídka věcí,“ upozorňuje Tamara Cenková.

Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, 5/2008, vydává Portál

Napsal/a: Scarlett Wilková

Toto taky stojí za přečtení!

Pořízení tažného zařízení je snadné a cenově výhodné

Disponovat vozem bez tažného zařízení není žádný hendikep, jak by se mohlo zdát. Pokud potřebujete využívat přívěsný vozík, karavan, nosič

Čtu dál →

Cyklistické dárky pro malé i větší cyklisty

Máte doma nadšeného cyklistu a nevíte, co mu pod stromečkem udělá největší radost? Podobným problémem se rok, co rok

Čtu dál →

Návod na výrobu vánočního zvonečku

Vánoce se pomalu ale jistě blíží a proto je vhodné ve volných chvílích začít s přípravou vánočních ozdob. Největší radost

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)

  • A jejda, já chtěla napsat, že ty džíny stojí 1 200,- Kč a ne 600. To by byly levný džíny. :-)))

  • Lístku, to je totéž, jako s autorskými právy třeba na CD nebo DVD nosiče… drtivou většinu částky „sežere“ distributor… bohužel 🙁

  • Minulý měsíc jsme s dětmi byli ve sdružení Tereza na programu Dvě strany jedné látky. Moc pěkně postavený program, pojednávající o nejen o bavlně jako rostlině, ale i dopadech jejího pěstování na okolí, o tom, jak pracují továrny na textil a tak. I já jsem se dozvěděla mnoho nového. Jedním z úkolů bylo odhadnout, když značkové džíny stojí např. 600,- Kč, kolik z toho dostane švadlena, kolik jde na dopravu, kolik na reklamu atd.
    A je to tak, že na reklamu, de facto tedy na značku, jde POLOVINA jejich ceny. Švadlena dostane 12,- Kč.
    třeaba by se to dětem dalo vysvětlit i takhle, že je zbytečné platit ty peníze navíc.

  • frančice

    Také neustále vysvětluji, že značka není vše. Zatím se u nás značkové oblečení neřeší. Fakt je, že chodím do sekáče, kde někdy najdu úplné „skvosty“ a potom jsem doma náležitě pochválena, že tohle kluci ve třídě mají taky a ta mikina je mami hrozně in. Chápeš mami? Na dceru dostávám věci od kamarádky, která nejdříve zavolá, že dělala úklid, já si vyberu, domluvíme cenu a ona zbytek odnese do bazaru. A dcera je prozatím také spokojena. Nakupuji tam věci i pro sebe a kolegyně si potom myslí, kolik musela dotyčná věc stát, když na ní není vůbec poznat, že je ze sekáče. V normálních obchodech kupuji boty,sportovní potřeby a podobně, ale věci na sebe málokdy.

  • Zuzi 🙂 No jo, v tomhle věku si to děti začínají uvědomovat 🙂
    Je fakt, že já se jim odmalička snažím vysvětlit, že nezáleží na značce, ta že důležitá není, vysvětlit, že na některé věci prostě peníze nemáme a nejspíš mít nebudeme a proč… A zatím se to daří bez jediného protestu.
    Ale máme štěstí, že kluci občas dostanou od tety nějaké značkové tričko (Ať už nové k narozeninám nebo po synovci – jako nové ), batoh, bundu… tomu mladšímu 10-ti letému je to celkem „šumák“ 🙂 , ale starší taky „frajeří“ 🙂
    Na jednu stranu je jistě důležitá kvalita, na druhou to kluci zatím berou v klidu – hlavně aby bylo oblečení hezké a podobné, jaké nosí vrstevníci… 🙂

  • Holky,řešila jste některá tento problém a jak?Nemám te´d na mysli menší děti,ale ty přicházející do puberty,které už srovnává.Přiznám se,že jsme sociální střed,dcera nikdy nemluvila třeba o značkovém oblečení,ale asi už to začne,protože dostala kvalitní batoh na vánoce a florbalovou hokejku a první co prohlásila bylo-,,super já mám Nike“:-)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist