Kdy začít děti zapojovat do běhu domácnosti a do domácích prací? Já myslím, že čím dřív, tím líp. Naše Lucinka nám pomáhá zhruba od doby, co se naučila plazit. Teď je jí 16 měsíců a kromě žehlení, mytí WC a koupelny spolu děláme všechno.
Jak na to? Jednoduše:
Vaření – dala jsem do kuchyně podlahové puzzle a když ještě ležela nebo se plazila, měla jsem jí v kuchyni u sebe. Já vařila a ona mě pozorovala. Samozřejmě v bezpečné vzdálenosti od sporáku. Později si dolezla ke kuchyňské lince a já jí vyhradila spodní šuplík, kam jsem jí dala vařečky, plastová víčka, cedník a jiné zajímavé věci. Když začala být zvídavější, přidělila jsem jí ještě jednu skříňku, kde jsou misky, mísy a tácy. Já vařím a ona krámuje nebo „vaří“ sama.
Myčka – jako malinká se snažila vyndat lžičky ze zásobníku na příbory. Časem se zlepšovala a dnes vyndaváme nádobí spolu. Hezky mi ho podává a já ho dávám na linku a pak ho uklidím. Nože a nebezpečné věci nedávám samozřejmě do spodního zásobníku, ale nahoru.
Luxování – na vysavač je zvyklá od miminka, protože rýma je její kamarádka a tak často používáme odsávačku, která se připojuje na vysavač. Nejdříve zkoumala hadici, pak vysavač, dneska ho umí zapnout a když vysáváme, tak důležitě drží hadici a pomáhá.
Utírání prachu a vytírání – prostě okoukala moje pohyby a chodí s hadříkem – zatím suchým – a poctivě utírá a čistí. Když najde drobek nebo vlas, tak ho sebere a hlásí ee.
Pračka – moc ráda strká do pračky prádlo a ještě radši vyndavá. Občas, když pračku plním, musím z ní vyndat hračky, které tam ukryla. Když prádlo věším, tak se mi ho snaží podávat a podává i kolíčky. Sem tam nějaký zláme, ale to mi nevadí. Když prádlo uschne, spolu ho třídíme a srovnáváme. Ona se snaží obléknout moje tričko a nutí mě, abych si natáhla ponožky, i když už jedny na sobě mám.
Nakupování – beru s sebou malou do supermarketu, sedí v košíku, drží mi nákupní seznam nebo studuje postupně věci, co jsem nakoupila. Doma všechno nanosíme do kuchyně a vybalujeme. Občas něco nakousne nebo roztrhne, ale je ve svém živlu.
Plenky – po přebalení odnášíme spolu plenku do koše, cestou hlásí „bobo“ a s radostí plenku vyhodí.
Myslím, že nenásilně dávám dceři základ, který se jí v životě neztratí. Všechny práce samozřejmě trvají 3x déle, než kdybych je dělala sama, ale mě to nevadí, beru to jako hru, jsme spolu, udělám co potřebuji a dcera se zabaví. Některé maminky dělají domácí práce, když děti spí nebo když jsou s tatínkem na procházce. Já si naopak myslím, že by měly poznat, jak funguje domácnost, a že každý má svou roli.
Článek byl zařazen do soutěže Napište o svých výchovných tricích a fintách a metodách, do které můžete až do 20. října 2009 poslat svůj příspěvek i vy.
Ceny do soutěže věnovalo nakladatelství Fragment.
Napsal/a: Lussy
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (18 vyjádření)
Já tedy musím říct, že naše malá nejdříve nechtěla pomáhat v domácnosti, ale pak manžel koupil novou myčku a malá to dělá od té doby sama, jen nože a vidličky nesmí, ale jinak vše zvládá sama a moc se jí to líbí.o)
Hezký článek. Jakobych četla o mém synovi. Má teda 22 měsíců ale také už dávno pomáhá se vším, přesně tak jak je to v článku 🙂 Dokonce si i sám odsává soplíky (taky máme odsávačku na vysavač). Akorát mám teda ještě dalšího půlročního chlapečka, který je velmi živé dítě a neustále vyžaduje pozornost, takže občas musím staršího syna zahnat do pokojíčka, abych si všechno mohla udělat sama a rychle (a běžet za tím malým). Moc mě mrzí že se na něho musím zlobit za to že mi chce pomáhat, ale mám prostě fofry. Ale snažím se jak to jde, abych ho neodradila a motivovala ho k tomu, aby pořád tak pěkně pomáhal. Pomáhá i s malým bráškou, je strašně šikovný, musím ho moc pochválit 🙂 Jenom mluvit by už mohl konečně začít 😀
Lussy, vím, četla jsem to pod článkem od Sonči. Slyšela jsem i o takových dětech. Prý se to má učit po krátkých časových úsecích. Kdyby malá hysterčila v šátku, tak jí ho taky nenutím. Jí se jen příliš nelíbilo nošení na kolébku, takže od čtyř týdnů nosím „na stojáka“ a je v klidu.
Krásně to máme vymyšlený Lussy.
Jsme o dva měsíce mladší a děláme všechno jak píšeš, akorát ještě musím dávat pozor, aby si to s vyndáváním talířku z myčky nerozmyslela a nehodila s ním na zem. Zatím jsem to uhlídala.
Jó není nad klidný odpočinek, když dítě spí.
Lussy, prima čtení. S malou to děláš správně a myslím, že jak ji to teď naučíš, tak se Ti to později hezky vrátí.
Kluky jsem se snažila od mala vést k pořádku a nesnažím se je ani odhánět v kuchyni, ikdyž samozřejmě sama bych to měla rychlejší, ale vidím tu radost, když mi můžou něco pomoci, tak proč jim to brát. Starší se snaží udržovat pořádek v pokoji, ikdyž občas musím trošku zavelet. Když příjde ze školky, tak se ptá, s čím si bráška doma hrál, že nejsou nikde roztáhlé hračky, že si myslel, že je za něho uklidí. Mladší na nás zkouší, že to neumí uklidit a k tomu přidá slzičky. Tak mu vysvětlím, že je šikovný kluk, který zvládne spoustu věcí a uklidit umí taky a hračky chtějí do svých domečků a helemese, ono to najednou jde. Přes léto se kluci rádi stěhují pomáhat tatínkovi do garáže a nějaké drobnosti kolem domu. Se mnou rádi pracují na zahradě. Byla bych ráda, kdyby to vydrželo i přes pubertu, ale to bude určitě pro ně nutnost, kterou budou muset splnit. Před pár dny byli na hlídání u švagrové a ta byla nadšená, že chtěli stále něco zametat venku u domu. No, ale už se mně Deni i ptal, proč jeden chlapec z rodiny nemá v pokojíčku uklizeno, když on musí mít pořádek. Tam je právě v rodině více dětí, ale nikdy jsem je neviděla luxovat, nebo tak něco. Vše dělá maminka a dělá to ráda, se slovy, že když ona byla dítě, tak musela pomáhat, proto nechce, aby její děti něco doma dělali. To mi příjde praštěné, protože v budoucnu s tím budou mít velké problémy a myslím, že kluci nebudou pořádně připraveni do života.
Děkuju za tolik ohlasů :-).
Lien,
já taky chtěla nosit malou v šátku, kočárkem jsem opovrhovala, ale malá v něm naprosto hysterčila a žádné zklidnění se nekonalo, jak jsem si myslela. Navíc jsme do 9 měsíců cvičili Vojtovku, takže malá jen cvičila nebo spala. Až pak začala lézt, přestali jsme cvičit a mohli jsme začít normálně fungovat.
Já vidím kolikrát kolem sebe tolik dětí co vůbec nic nedělají, až nestačím zírat.
Sestřenice 5 letý syn, když dojí jídlo, tak řekne mami už to můžeš odnést a ona jde a ten talíř odnese. Tak tohle u nás teda nebude.
Lussy, je to tak, dítě to vidí a samo se zapojuje a pomáhá. U nás hodně kromě pomáhání ještě lákají čudlíky, takže malý zasouvá šňůru od vysavače, zapíná a vypíná cokoli – vysavač, pračku, myčku… A v necelých 3 letech luxusně umíchá jíšku do zlatova a dokonce i nakrájí brambory do polévky na malinké kostičky.
Jsem zvědavá, kdy přijde opačný problém, a to nechuť uklízet a jakkoli přikládat pomocnou ruku v domácnosti při čemkoli… 🙂
Lussy, bezvadný článek:)
Jestli ti takhle malá pomáhá v 16.měs. tak klobouk dolů:))))
Malá mi pomáhala ve dvou letech, utírala si prach v pokojíčku, vysávala, ale měla u toho hrozné nervy, oblečení si poskládala…..aj.
Ted jí bude pět a pomoc mamince jí přešla, ale začal mi žehlit ručníky a utěrky, tak aspon něco:)
Ale jsem ráda i za malé pokusy, stačí mi, že si odnese talířek po jídle do dřezu, poskládá pyžamo, ustele si, uklidí hračky, zalije mi kytky:)
Prostě jsou to drobnosti, ale ocením každou malou snahu:)
Mě třeba i stačí, že pohlídá brášku, když jdu na toaletu, já to beru jako pomoc:)
No a taky si myslím, že její čas na pomoc mamince teprve příjde:)))
Lussy, díky za článek,moc hezký, srozumitelný. Mohu porovnávat s Domčou:-)
Domča taky rád utírá prach, vezme si hadřík nebo houbičku a už jede, vezme všechno, co mu přijde do ruky.
Luxuje taky rád, pravda, když byl menší, tak se ho bál, jak „ječí“, ale teďka ho klidně i sám vytáhne z komory a „mami, jdeme na to“. Takže mu vlastně nutí k tomu, aby u nás nebyl prach a nepořádek:-)
No, nakupování si spíš užívá, že je všude spousta věcí, baví ho tahat nákupní košík, hlavně když tam je ten dětský, ale neřeší ani velký, „nějak to pojede“:-)Takže to místo nakupování musím hlídat, abych pak neplatila nějakou velkou škodu v obchodě. Někdy teda děs:-(
Myslím, že každé dítko rádo „vaří“, Domča taky musí být u všeho, musím mu vysvětlovat co dlám a proč to dělám, pomáhá mi obalovat řízky apod. Jen tu mouku pak uklízet je síla:-)
Určitě máš pravdu, je to nenásilná forma, která děti baví a pomocí které se učí.
Takže super článek a návod:-)
Lussy, pěkný článek. Máme to s malou hodně podobně, taky jí neodháním. Jen jsme začaly hned od narození, kdy se mnou všechny dom. práce dělala v šátku. Ale nejspíš je mladší než Lucinka, takže tolik ještě nepomáhá. Díky za článek, super.
Holky,
děkuju za reakce. Udělali jste mi radost 🙂
Hanino25, tak já malou neodháním a jí to fakt baví. Jestli to má vrozený nebo je to tím, že to dělá automaticky od mala to ovšem netuším :-). A jestli jí to vydrží do puberty,toť taky otázka.
Krásné počteníčko
PS:Petro a na to losování máš papouška co lístečky vytáhne nebo buben jak v loterii:))))
Opět nádherné čtení a mě vrtá hlavou:není možná,že je tak stále trpělivá a malou zapojuje???
I mě děti pomáhali,ale sem tam sem musela je zabavit,abych mohla v klidu rychle něco udělat a přiznávám někdy sem je odháněla-určitě nebylo to moc výchovný….
Lussy, moc pěkné počtení. Taky si pamatuji tuto dobu, kdy děti pomáhají v kuchyni. :-))
Holky, to snad ani nemůžete všechno myslet vážně – máte představu, jak těžko se budou z takových článků vybírat tři výherci?
(… a to jste nečetly ty, co čekají v redakci, jednoznačně totiž taky stojí za to, my to snad budeme muset nakonec vylosovat…)
Lussy, děkuji Ti za příspěvek, milé a příjemné počtení, hezky napsané.:-)) Zavzpomínala jsem si u toho, jak to bylo, když byl můj klouček takhle malý.:-) Také mi pomáhal, ze všeho měl radost a všechno ho bavilo, bylo to moc krásné období.:-) Užívej si to spolu s malou plnými doušky.:-)
Lussy, jednoznačně – čtivé, krásné, konkrétní, reálné, praktické. Prima návod všem maminkám, vlastně lépe – všem maminkám a tatínkům. Vím, že k Tvému článku se budu ráda vracet. A navíc – u barvitého vyprávění barvité fotky.
Mobile Sliding Menu