Slůvko „kapesné“ se mně osobně líbí nejvíc, „peníze“ nezní tak hezky, aby se to hodilo k dítěti, a pod slovem „odměna“ si vždycky představím šlehačkový dort. Sama nevím, proč tomu tak je… Kapesné je milé slůvko. Jsou to korunky do kapsy. Slouží k nákupu něčeho malého pro potěšení a pro radost.
Nejdříve ze všeho bychom si měli ujasnit (jako rodiče), proč svému potomkovi chceme vyplácet kapesné. Jestliže je tu snaha naučit potomka hospodařit, aby se sám učil zacházet s penězi a rozhodovat o svých nákupech, nebo si nějaké peníze sám ušetřil – třeba na jeden velký drahý dárek (notebook, mobil apod.), je všechno v pořádku.Pokud jde např. o podporu učení – motivace (peníze za jedničky) či vyplácení peněz za úklid (vyluxování obýváku, setření podlahy kuchyně a koupelny), je kapesné diskutabilní – někdo bude „pro“, jiný bude „proti“, a pak už záleží na každém z nás, jaký systém pro své dítě zvolí.
Já jsem toho názoru, že každé dítě, dejme tomu od 6 let, kdy začne chodit do školy, by mělo mít doma nějaké drobné povinnosti, za které nedostane peníze. Může se jednat o vynesení koše, ustlání postele, úklid hraček apod.
Maminka také nedostane zaplaceno za to, že uvaří oběd (pro celou rodinu). Stejně tak neplatíme tatínkovi za to, že umyje auto (a jezdíme v něm všichni). Dítě by mělo odmalička chápat rodinné vztahy a vazby s tím, že v rodině to tak funguje (rozdělení povinností, odpovědnosti, prací atd.), jeden pro druhého něco udělá a je to v pořádku a má to tak být. A nebudeme si za to vzájemně platit…
Pravidla
Pravidla stanovte předem, sjednejte podmínky, vysvětlete dítěti „svůj“ systém, řekněte, kdy se bude kapesné vyplácet a v jaké výši. Pravidla pak dodržujte všichni, rodiče i dítě. Pokud dítě kapesné „rozhází“ (bezdůvodně), nenavyšujte částku. Nechte dítě do další „výplaty“ čekat. Lépe pochopí hodnotu peněz a začne se učit hospodařit.
Pravidelnost
Pravidelné kapesné by měly děti dostávat přibližně od 6 let. V tomto věku už jsou schopny pochopit smysl kapesného a umějí počítat (trochu :-)). Čím dříve se naučí znát hodnotu peněz, tím snadnější to budou mít jako dospělí. Kapesné by se mělo vyplácet pravidelně, termín by rodiče neměli posouvat, odsouvat nebo samovolně přesunovat.
Malým malé, velkým větší
Žádná pevná částka není nikde stanovena. Záleží na vás, na vašich finančních možnostech a chtění. U malých dětí (6 let) se doporučuje vyplácení kapesného častěji a v menších částkách, cca v rozmezí 10-20 Kč na 1 týden. U větších dětí (9 let) už se může částka zvýšit na 50 Kč/1 týden. Děti na 2. stupni ZŠ už mohou dostávat kapesné měsíčně a částku bychom měli posunout na stovky (cca 300 Kč/měsíc). Středoškoláci mohou mít kapesné již ve výši cca 500 Kč/měsíc.
Rodiče větších dětí mohou už také uložit „placení účtů“, např. měsíční kapesné bude 500,- Kč a z toho je 200,- Kč na mobil. Dítě se tak učí platit si své výdaje a postupně ho to vede k zodpovědnosti za sebe sama.
Rodiče by rovněž měli přihlédnout k tomu, co všechno si dítě (většinou až u větších dětí) z kapesného kupuje samo. Je možné kapesné navýšit, pokud si dítě platí dopravu do školy, svačiny nebo např. školní pomůcky. Vždycky záleží na výchozí situaci a na možnostech rodičů.
Rozhodování
Kapesné patří dítěti, takže rozhodování, za co je utratí, je na něm (dobroty, sladkosti, kino, hračka atd.).
Dohled nebo rozmluva jsou na místě v případě, že se jedná o větší nákup drahé věci (v řádech tisíců korun).
Způsob trestu
Rodiče by v žádném případě neměli „používat“ kapesné jako způsob trestu. Dám příklad: dítě přineslo poznámku, má nepořádek v pokoji, potrestáme ho tím, že mu nevyplatíme kapesné.
NE. To není správné.
Pokud se rozhodnete vyplácet dítěti kapesné, vyplácejte je pravidelně bez ohledu na to, jak se dítě učí nebo zda má pořádek v pokoji.
S rozvahou
Závěrem bych chtěla dodat: rozmyslete pravidla a dohodněte se předem, dítěti dobře vysvětlete, na co kapesné má a k čemu slouží. Vemte v potaz vše, co se dá (např. počet dětí v rodině, vlohy jednotlivých dětí – příklad: starší má jedničky „zadarmo“, mladší musí na dvojky „dřít“ – pak asi nebude vhodné navyšovat kapesné podle známek ve škole, bylo by to nespravedlivé).
Naučit děti hospodařit a znát hodnotu peněz je úkol rodičů.
Napsal/a: redakce (Helena)
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (17 vyjádření)
Děkuji Vám všem za Vaše příspěvky, komentáře, postřehy a vlastní zkušenosti. Díky moc.
Petr: jedna cestička, jak naučit dítě zacházet s penězi, je kapesné (asi se to víc týká dnešní doby, chci říct – dnes je kapesné běžnou součástí života mnoha dětí). K tomu, aby dítě umělo hospodařit, samozřejmě vede cestiček víc… A samozřejmě souhlasím: poctivě vydělaných peněz si člověk skutečně váží.
A děkuji za napsání.
Katys, budu upřímná – s ohledem na věk a s přihlédnutím k faktu, že o Vaší rodině vůbec nic nevím, by bylo ode mě dosti troufalé něco Ti radit.
Nabídnu Ti jen jednu příhodu – je má vlastní.:-)
Když mi bylo 18 (což není od věku tvého syna tak daleko), byla jsem zamilovaná a trávila jsem se svým přítelem večer.. nejela jsem na noc domů…
Já v tu chvíli nemyslela…
Nemyslela jsem na to, že moji rodiče o mě budou mít strach. Mě to tenkrát ani nenapadlo. Já byla v bezpečí a takové myšlenky „že by se mi mohlo něco stát“ mě vůbec nenapadly.
Udělala jsem to poprvé a zároveň naposledy.
Potom mi to bylo strašně líto, fakt, že jsem našim ublížila, já mám totiž moc hodné rodiče a to už tak nějak člověk vyhodnotí, že si to prostě nezaslouží (ošklivé zacházení).
Katys, tím vším chci říct, že takové mládě jako je Tvůj syn prostě nedomyslí události do konce a není v tom žádný zlý úmysl… Chce to od rodičů obrovskou dávku trpělivosti a spoustu vysvětlování. Myslím si, že základ je ve dvou věcech: důvěra a komunikace. Pokud si budete důvěřovat a otevřeně spolu mluvit, bude to dobré. Asi hodně záleží na tom, jak s ním mluvíš, jestli víš, co se mu v daný okamžik děje v hlavě, zda s ním mluvíš jako s partnerem (nebo jako s dítětem?) – je toho opravdu hodně, co může běh věcí ovlivnit…
Každopádně Ti přeji hodně štěstí.
A budu ráda, když se ozveš a napíšeš, jestli je všechno v pořádku.
Kapesné jsem s bratrem nikdy neměli a nemyslím, že by mě to nejak poznamenalo. Poměrně brzo jsme si začali hledat drobné brigády, to byl jiný pocit ty peníze vydělat, než je jen dostat. O hodně víc jsme šetřili a vážili si poctivě vydělaných peněz. čau Petr
Heleno díky,mému synovi je 16let a tenkrát když odjel za holkou do Prahy (se kterou se seznámil přes internet)a potom 2 dny o sobě nedával vůbec vědět a já doma trnula hrůzou , protože to před tím nikdy neudělal a občas když měl špatnou náladu a my se hádali, tak mi kolikrát vyhrožoval že se mnou bydlet nebude a že uteče atd. znáte ty děcka v pubertě, no a já jsem nevěděla co si mám myslet, jestli se mu náhodou něco nestalo nebo jestli se rozhodl že se zpátky nevrátí,(viz.příspěvek v poradně útěk z domova)tak to musím nějak řešit, zvažovala jsem bud zrušení internetu nebo snížení kapesného,nakonec jsem se rozhodla pro menší kapesné, aspon na čas .Jinak on je velmi šikovný co se PC týče, je o hodně napřed , dokonce na jednom foru radil 30-letým chlapům co kde mají otevřít jakou si složku či co , dokonce když nám nefungovalo PC tak otevřel tu skřín trochu se v tom pohrabal a pc bylo zpravený, tak jsem byla ráda že nemusím z pc do opravny,takže nějaký čachry které bych z pc provedla aby ho nemohl používat,si myslím že by nemělo valný smysl,je to prostě koumák a dřív nebo později by se do systému dostal i za cenu že by nainstaloval znovu windous.Musím se smát když si vzpomenu že jsme si s manžou mysleli že když je pořád jen doma s internetem tak ho máme více pod kontrolou.Pravda na žádný meidany nebo večírky nechodí, ani na disko či do hospody (sám říkal že to už není moderní) nekouří a nedělá z žádnou partou lotroviny a přesto nemám pocit že je všechno ok
Já kapesné vyplácím týdně a velice se mi osvědčilo nedávat je za špatné známky. Pokud je nové učivo a přinese špatnou známku, to beru. Ale týden se válet u televize a pak nosit špatné známky, to ne. Kapesné se zatrhlo a kočička se začala učit dobrovolně. Půl roku jsme spolu bojovaly, ale vyplatilo se. U druhé dcery budu postupovat stejně.
Katys nejsi jediná, napsat velké šč sice umím ale jinak taky nic.
Moc hezký a poučný článek, díky za něj, určitě se bude hodit, až Domča ještě trochu povyroste:-)
Zajimavá je ta část o tom, že se nemá jako trest za něco odebírat dítěti kapesné nebo jeho část. Naši to dělali právě u mě přesně naopak:-)No, ale něco na tom asi bude, nevím, ono zase penízky na dobroty jsou dobrý tahoun, aby poslouchali:-) Aspoň co můžu soudit ze své zkušenosti…
Moc Vám všem děkuji za Vaše příspěvky.
A přeji Vám krásný slunečný den.
🙂
Katys, je těžké něco poradit, když nevím, jak je Tvůj syn velký (kolik má let) a proč nebyl dva dny doma… Neznám vůbec Vaši rodinnou situaci. Chápu Tvou snahu o utáhnutí kohoutku, obávám se však, že to nebude mít nějaký dlouhodobější efekt.
Katys,hlavu vzhůru.Já taky PC moc nezvládám a ještě doma kolem plno papírů co jsem si psala,když mi to vysvětlovali co dělat.
PS:tak perfekt napsaný postupy,že za měsíc jsem nevěděla co a jak,hihihi.
A bejvalka mýho taky trestá počítačem-je to k ničemu.Začal akorát víc chodit k nám /než se provalilo,že kvůli PC a když výchova se sjednotila,žačal chodit ke kamarádům/.
Babofko,já sedím a zkouším.Ale děsně se bojím,že ho zruším.A nepomáhá ani to,že když mu nepolezu do programování a do jeho programů nic se nestane.Ale stejně,při mý šikovnosti a smůle bych s tím něco udělala.
Katys, tak ti za trest bude dávat syn hodiny práce PC 🙂 A jakmile tě to naučí, můžeš mu ho konečně při prohřešku zaheslovat 😉
To je v poho, žádný učený z nebe nespadl… Stačí jen chtít a sedět u toho… 😉
Babofko, ja pc nerozumím, vše mně naučil on , dokonce nevím jak se píše velký š,č atd. neumím kopírovat texty , nevím jak dát fotografii z mobilu do pc no je toho mnoho, kluk mi taky už radit nechce,a já se nemám na koho obrátit,jsem tady jedinný pc analfabet, to koukáte co????
Pěkně napsané a rozumné.
Znám plno rodičů co kapesným řeší výchovné nedostatky a coby nestraná slyším i odezvy dětí.
S tou pravidelností ano.Klučina v baráku si povzdech:já se učím a slíbili mi,že mi daj a oni řekli,že je to má povinnost…
Z toho jsem vyvodila,že mu bude slíbeno a chudáčka navnadili a pak ho odpálkovali.
Tak tohohle jsem se vyvarovala.Když jsme se na něčem dohodli,to se splnilo,jak se říká,ikdybych si na to měla půjčit.Obrazně-takhle to nikdy nedopadlo.
Já kapesné dostávala-nepravidelné a moje děti,když bylo.Byla jsem na ně sama.Brali to jako samozřejmost.
Jenže to ještě nebyli děti „podnikatelů“.Je mi spíš líto dnešních dětí,který dostanou o co si řeknou.Nebudou mít život jednoduchý.
A proto se vším co napsala do puntíku souhlasím.
Katys, můžeš si zaheslovat PC a ztrestat jen syna, když nebude heslo znát, ne? 🙂
Helčo, díky za pěkný článeček. Zatím máme na toto téma ještě čas, ale je dobré být připraven 😉
Momentálně jsem klukovi velmi snížila kapesné, potom co jsem 2 dny doma trnula hrůzou kde vlastně je a jestli se mu něco nestalo. Dostával 300kč měsíčně a nyní pouze 100kč. Nejdříve jsem chtěla zrušit internet ale proč bych měla zároven trestat i sebe , já prostě bez internetu už nedokážu být , takže já jsem pro snížené kapesné
Já to taky u dětí ještě neřeším, ale čeká mě to.
Nyní malé dáváme mince do kasičky, jen tak pro radost a nebo když pomůže s něčím tatkovi, ráda si tam korunky přihazuje, já jí za pomoc např. hlídáním brášky nic nedávám.
Neuznávám dávání peněz dětem za domácí práce, vždyt to budou dělat v životě normálně a nikdo jím za to nebude platit.
Těším se až se dcera naučí poznávat hodnotu peněz, protože když jí někdo dá papírovou bankovku, tak to prostě nechce, chce jen kovové, jo kdyby věděla, co mohla v kasičce mít, že?
Určitě kapesné budu dávat a jen pro jeho vlastní potřebu a je na něm, co si s tím udělá:)
Jsou to 2 dny, co jsem toto téma nadhodila v Diskutárně. Momentálně to dost řešíme s manželem. Ona jako malý kapesné nedostával, já ano. Z toho je jasné, že já s tím souhlasím a manžel ne 😀
Odměny za domácí práce moc neuznávám, hlavně u dívek ne, protože se jedná o práce, které budou za nedlouho jejich denní povinností. A jak Helena napsala – mě taky nezaplatí za to, že uvařím nebo vyperu, i když někdy by mohli aspoň poděkovat 😀
No, uvidíme, jestli se doma dohodnem, nebo ne 😀
Eva
Tak malá je tak malá, že to ještě řešit nemusím, ale pamatuju si na sebe. Dostávala jsem (nevím od kdy) 2 koruny každý den a na vysvědčení za každou jedničku 5 korun. No a někdy na druhém stupni mi to tatí zvedl na 5 korun denně. Ale svačiny, dopravu a vše jsem měla placené od rodičů, takže to bylo opravdu jen na něco navíc. Když o tom tak přemýšlím, já to budu dávat malé určitě týdně nebo měsíčně, to denní vyplácení mi nevyhovovalo.
Jinak pěkný článek, mě se články od Heleny vždy dobře čtou.
Mobile Sliding Menu