V 1. díle našeho „miniseriálu“ Jiný kraj – jiný mrav byla řeč o tom, jak se různé národy nápadně liší v péči o kojence. Jaké jsou zvláštnosti v batolecím věku? Někdy dost překvapivé…
U některých afrických kmenů pokračuje krajně přejícný a laskavý vztah celého okolí i ve druhém a třetím roce života, podobně jako u zmíněných Siouxů. Jinde dochází ke změně, např. takto: „Dítě bylo dosud mimořádně zásobeno mateřskou vřelostí a láskou, avšak s matčiným novým těhotenstvím a s odstavením dítěte se všechno mění v pravý opak. Nastává jakési vyhnání z ráje. Tak například u jihoafrického kmene Zulu se v jediném dni, který matka nebo babička určí jako den odstavení (někdy mezi osmnáctým a čtyřiadvacátým měsícem), změní shovívavost v nevšímavost a tvrdé odmítání. Dítě na to reaguje obvykle jakýmsi stavem deprese nebo zvláštní vzrušenosti. Jeho dosavadní rychlý vývoj se ovšem zastaví a nadále zaostává. U kmenových společností v Ugandě, které byly zvlášť důkladně studovány, dochází k odstavení mezi dvanáctým a patnáctým měsícem, opět v jednom určeném dni. Dítě přestane být kojeno a musí se živit samo ze společné mísy. Obvykle jde na delší čas k babičce, která bydlí odděleně. A když se vrátí, nachází na svém místě mladší dítě, které zaujalo jeho dřívější, nyní definitivně ztracené místo. V osmnácti měsících je už patrný pokles vývojového kvocientu, dítě často pláče, není zdaleka tak čilé jako dříve. Ve čtvrtém roce je jeho vývoj na úrovni znatelně nižší než u dítěte evropského. Původní důvěřivý postoj k cizím lidem se změnil v podezíravý a ostražitý.“ (25, str. 169)Co máme vidět za tímto jednáním, které nám připadá nepřirozené a zvrácené – jak vůbec může matka, která ještě včera své dítě něžně kojila, k němu náhle být nevšímavá, a dokonce je od sebe s hrubým posměchem odehnat? A jak od ní společnost může něco takového žádat? Může to vůbec mít nějakou logiku? Odpovídá to nějaké strategii, třeba neuvědomělé, jež je účelná pro přežití daného společenství? Nebo za tím máme vidět jen hloupost a surovost „primitivů“? – Pravděpodobně je logika tohoto jednání zcela prostá: kmenové společenství se již v útlém věku stane pro dítě matkou a tato vazba může trvat celý život! (Výraz „matka vlast“ říká něco ještě i nám, kteří jsme do velké míry ztratili smysl pro symboly.) Naproti tomu celé dětství trvající silná vazba na matku může posilovat, spíše individualitu dítěte a jeho samostatné rozhodování“. (25, str. 170)
Jedná se o ukázku z knihy Cesta životem (autor: P. Říčan)
vydal Portál, 2004
vydal Portál, 2004
Napsal/a: P.Říčan
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)
Hm, to by mohla být zajímavá knížka, asi se po ní mrknu…