Je vhodné spát společně s miminkem?

Rubrika: Výchovné tipy

466924_sleepMaminky se pediatra často ptají, zda je vhodné spát s kojencem v jedné posteli. Kojenci spí s rodiči téměř všude na světě.
V přírodě je v řádu savců, kam patří i člověk, nemyslitelné, pokud vše funguje, jak má, aby matka a mládě byly odděleny…Křehký kojenec potřebuje po porodu blízkost matky, její fyzické teplo, tlukot srdce, potřebuje slyšet její uklidňující hlas. Oddělování kojenců od rodičů je spíše sociokulturní projev určité kultury – a to euroamerické. V jiných kulturách a etnikách jsou naopak matky zděšeny, pokud by měly dítě odložit mimo svoje lůžko, nebo dokonce do jiného pokoje.

Téměř všechny matky mohou potvrdit, že pokud mají dítě u sebe v bezprostřední blízkosti, vyspí se ony samy i dítě mnohem lépe. Odpadá odbíhání a kontrolování, zda dítě dýchá, zda mu něco nechybí apod. I kojení je tím pádem jednodušší, protože dítě může být kojeno podle svých potřeb a maminka je při tom minimálně vyrušována. Mnohé mýty, že matka dítě zalehne, jsou neopodstatněné. To by se mohlo stát jen v případě, že je matka utlumena léky, alkoholem nebo drogou. Navíc kojící matka spí automaticky čelem k dítěti, což je chrání před přikrytím polštářem či přikrývkou.

Společné spaní je navíc dobrou prevencí syndromu náhlého úmrtí dítěte, protože když maminka spí s dítětem, vždy lehce zaznamená změny v jeho dechu. Obava, že si dítě zvykne spát s rodiči a nebude potom chtít spát samo, je planá. Neopodstatněná je rovněž obava, že dítě naruší intimní život rodičů.

Mnohé výzkumy ukázaly, že většina dětí, které s rodiči nespaly, byly úzkostnější, měly nižší sebevědomí a někdy i více problémů v navazování vztahů. Spaní s rodiči naopak zvyšovalo sebedůvěru, děti byly samostatnější a měly lepší vztahy k ostatním. Společné spaní maminky s miminkem je tedy, zvlášť pokud kojí, naprosto v pořádku a posiluje úzký vztah matky dítěte způsobem, který se nedá nahradit.

Jedná se o ukázku z časopisu Děti a MY, vydává Portál.

Napsal/a: Marie Lachsová

Toto taky stojí za přečtení!

[Soutěž] Van Goghova hvězdná noc

Startujeme poslední letošní soutěž. Opět si představíme 3 knížky pro děti a o jednu z nich si rovnou zahrajeme…

Čtu dál →

Recenze: Pod zemí, pod vodou

Jestli mohu být tak troufalá a označit nějakou knihu opravdu za bombu, tak je to dozajista knížka autorů Aleksandry

Čtu dál →

Václav Kopta: Člověk musí vědět, čeho si vážit

V následujícím rozhovoru se herec a muzikant Václav Kopta rozpovídal nejen o hře Dvě noci na Karlštejně, která měla v záři

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (33 vyjádření)

  • Ahoj Gábino,
    To, že se syndrom náhlého úmrtí kojence stála častěji spojuje s přehřátím už jsem slyšela, byť v jiné souvislosti. Chce to ale zdravý rozum do hrsti a zamyslet se jak to u nás v postali vypadá. Pokud dospěláci spí skoro nazí pod velkou duchnou obklopeni spoustou polštářů a mimi je „pro jistotu v overalu a spacím pytli – pak bych se asi děsila. Pokud spíte oblečeni tak nastejno jako dítě a pod lehkou dekou, asi není čeho se obávat. Mimichodem dost se divím, že takhle z jara při náhlém oteplení nedochází k hromadným úmrtím miminek v kočárcích nabalených stejně jako když bylo na nule. :o)) A že těch chudáčků v parku potkávám opravdu hodně.

  • Ahoj všem,
    patřím k těm, co taky spí s miminem v posteli, teď se mi tedy už povedlo přesouvat malou v noci po kojení zpátky do její postýlky, mám ji přiraženou k té své – a společné spaní nám vyhovovalo. Nedávno mě překvapila jedna nepříjemná zpráva v Mladé frontě DNES – psal tam nějaký pediatr (bohužel už nevím jméno, ale neznělo česky), že , cituji: společné spaní s miminkem v posleli ZVYŚUJE riziko syndromu náhlého úmrtí, protože se miminko přehřívá přílišnou přítomností peřin, polštářů i nás maminek a tatínků. Docela mi to vyrazilo dech a podráždilo mě to, vždycky jsem četla opak, jako je tady v článku. Setkala jste se některá s podobným názorem? Prý se to teď novinka… nechci vás vystrašit, taky spíme dál spolu, ale znejistěla jsem, tak hledám víc inofrmací a nenacházím

  • Ahoj,taky jsme měli Matyáška asi od 3 měsíců do 3 let v posteli,ale nemačkali jsem se,měli jsme 3 postele vedle sebe.Pak se nám narodil Vojtík a Matýsek se i s tatínkem odstěhovali do pokojíčka na novou poschoďovku a bylo to bez problémů.Vojtu jsem po každém nočním kojení vracela zpátky do postýlky,ale cca od 8.měsíce to nevydržela má záda (vážil už skoro 10kg) a Vojta se zabydlel u mě v posteli.Přes den a večer usíná v postýlce a na noc si ho beru k sobě.Naprosto mi to tak vyhovuje a jsem tak spokojená.Já jsem se k našim do postele snad do 8 let a nikdy mi to nevyčetli a já na to ráda vzpomínám.Maminky,co spíte s dětičkama a vyhovuje vám to ,tak si to užívejte,vždyť rostou tak rychle a jednoho dne je budem prosit,ať se jdou za náma pomazlit.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    …což o to, já bych holčičky už klidně přestěhovala do samostatného pokoje, leč ten nemáme, takže jsme všichni v jedné ložnici….

    V tomhle článku šlo ale, myslím, spíš o společné spaní v jedné posteli…

  • S miminkem můžete spát,ale dejte si pozor,aby vám to nepřerostlo přes hlavu.Můj syn Míša si na to tolik zvykl,že spí s manželem ase mnou v ložnici.Spěte s miminkem tak do těch 3 měsíců,ale víc vám neradím.Do dneška se nenaučil spát ve svém pokoji a máme s tím velké problémy.Teď mu jsou pomalu 3 roky a pořád nic.Čekáme 2 mimi a hned od začátku budu dávat mimi do postýlky po každém nočním kojení.Věřte,vím o čem mluvím.Hlavně maminky,které čekají 1 miminko,aby jste nedopadli jako já.

  • Anonymní

    Ahojte,mám 6.měsíční dcerušku Lauru,co jsme si ji dovezli z porodnice,spinkala v postýlce,časté vstávání bylo opravdu vyčerpávající,nicméně,snažila jsem se,aby malá spinkala v postýlce.Po problémech s kojením jsme přešli na umělou výživu,docela se dařilo a malá začala spinkat celou noc:o)Zlom nastal v době mezi 4.měsícem,kdy se opravdu často budila,kňourala,mlela sebou jak malej mlýnek,když jsem u malé seděla 2 hodiny a žádné uspávání nezabralo,vzala jsem ji k nám do postele
    a v ten moment usnula a chrněla pěkně do rána.Zatím to máme tak,že malá spinká v postýlce,když začne ve dvě nebo ve tři ráno kňourat beru ji do postele a spíme všichni tři klidně a manžel se i klidně vyspí do práce.Někdy se zadaří a malá spí celou noc v postýlce a budí se na ranní mlíčko.Nevidím v tom žádné rozmazlování a navíc spíme vedle sebe,tak jsem i klidnější :o)

  • Anonymní

    zdravim, konečně článek, kde se potrvdilo to, na co jsme přišli a za co jsme byli hodně lidmi odsuzováni. Víteček spinká od narození s námi, je mu nyní 18 měsíců, stále kojíme a je to super. Máme klidné noci a malej vůbec nebrečí, doporučuji všem. Martina

  • se mnou spaly vždy moje děti, párkrát se mi stalo, že jsem ani nevěděla, kdy jsem si je v noci vzala. Problém nastal, když měly spát ve své posteli. Sice v ní v noci usnuly, ale ráno byly většinou u nás. Po prvním dítěti jsem si říkala, že příště ne, ale pro klid v rodině jsem to ještě třikrát porušila. Za klid a spokojenost dítěte to stálo.

  • Když byla Domča kojená spala se mnou v posteli.Postupně jsme to zrušili a začala spát v malé postýlce někdy kolem 1 roku. V roce a půl dostala velkou postel a začala „chodit“ k nám – vždy tak kolem 2 hod. ranní. A to jí vydrželo až do nedávna je jí 6 a půl roku. Před časem jsme pořídili patrovku a malou uhnízdili pod stropem. Doufala jsem, že už přestane „chodit“, ale ona není líná v noci slézt a přijít k nám.
    Když se narodil Martínek bylo Domče 4 roky – a vvíceméně neměl moc šanci si u mě v posteli zvyknout. Měla jsem strach, že ho Domča kopne a nebo, že spadne, když bude spát na kraji. A tak si Máťa v zvykl na postýlku. Teď už také spí na velké posteli, ale zatím ke mě do postele chodí jen k ránu a jen občas.

  • Kasparek

    Ahoj,ani nevim jak se to vše stalo,ale jedno vím jistě.
    Děcka vždy šla spinkat do postýlky a ráno se probouzela v naší posteli.Prostě každé kojení,přebalování i zakňourání nás dostalo do situace pomazlit a přitulit,no a pak jsme nějak všichni spokojeně usnuli.

  • Ahoj maminy, byla jsem taky odhodlaná, že naše holčička má svojí postýlku. Když byla mimi, tak jsem se opravdu po každém kojeni dokopala ji do té postýlky dát, ale postupně jsem pravidelně u kojení usínala a ráno jsme byli s manželem překvapeni, že nám mimi brouká do uchA. Zjistili jsme, že se už těšíme, kdy se v noci ta naše holčina probudí. Dnes je jí rok a třičtvrtě, usíná ve své postýlce jak po obedě, tak večer a během noci si k nám vleze a jsme všichni spokojení. Užívám si ranní probouzení, kdy mě dcera hladi a pusinkuje. Myslím, že do patnácti jí to nevydrží, tak se teď ničemu nebráním. papa

  • Anonymní

    Ahoj mamči, to jste mě potěšily, že Vás tolik spinká se svými malými miláčky. Někde jsem četla jak je nehygienické a nevím ce ještě. Náš Kubík taky spinkal s maminkou, od roka usínal v postýlce, ale v noci šel zase ke mě a teď je mu 15 měsíců a už spinká v postýlce až do rána a dokonce vydrží až do půl osmí (asi čtrnáct dní). Šlo to hravě, sama jsem překvapená. Ale na tu dobu co spinkal se mnou nezapomenu. Bylo to super, vřele doporučuji (a opravdu je to pohodlné, nemusí se vstávat, a kojí se v polospánku,…). Šárka

  • Nevidím na tom také nic špatného. Já to u svého, teď už 8měsíčního, synka řeším jako Mates. Postýlce jsem odstranila přední část, matraci jsem dala až dolů k úrovni našeho „letiště“, přistavila k posteli a spíme spolu. Než jsem k tomu dospěla, byla jsem také nevyspalá, musela jsem spát na jednom boku a obracela jsem se jen, když jsem přendavala malého ke kojení na druhé prso. Teď je to pohoda.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist