Je nadání danajský dar?

Rubrika: Výchovné tipy

Potenciálně nadaných se rodí 20 až 25 procent dětí. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent nepřijde vniveč.

Mluví vaše batole ve větách? Jsou vaší holčičce tři roky a umí číst? Tráví váš čtyřletý syn každou volnou chvilku studiem encyklopedií? Zřejmě máte doma intelektově mimořádně nadané dítě. Důvod k radosti? Možná, ale hlavně spousta starostí. Nadané děti to totiž nemají jednoduché. S vrstevníky si často nerozumějí a s nepochopením se setkávají i u dospělých a pedagogů. Vybočují totiž z řady. Navíc mohou trpět různými poruchami, které jejich talent skrývají, takže mnohdy zůstane neobjeven.

Není to jen IQ

Nadání se odjakživa odvozovalo od inteligence. Ještě v minulém století bylo za rozumově nadané považováno dítě, jehož inteligenční kvocient (IQ) přesahoval hodnotu 130. Dnes odborníci považují tento způsob měření nadání za zcela nevyhovující. Nevystihuje totiž skutečné schopnosti dítěte. Podle hodnoty IQ lze možná usuzovat, zda dítě bude úspěšné ve škole, ale jen těžko z ní lze předpovědět, zda bude úspěšné v životě.

Je nadané?

V současné době se nadání zjišťuje tak, že se sledují a měří různé schopnosti dítěte: schopnost logického a abstraktivního uvažování, zobecňování, vyjadřování, slovní zásoba, prostorová, zraková i slovní paměť, motorika, zejména jemná, ale i hrubá (obratnost). Všechny dosažené výsledky se pak vzájemně porovnávají. Profil každého potenciálně nadaného dítěte by měl postihnout i to, čemu se říká tvořivost, motivace, zájmy a osobnost. Na základě těchto charakteristik si lze nejen udělat představu o skutečném nadání, ale také odhadnout, zda a nakolik se může dále rozvíjet. Je při tom třeba brát v úvahu také vliv rodiny, kamarádů, školy i širšího sociálního prostředí, které mohou schopnosti dítěte kladně i záporně ovlivňovat.

Dvě skupiny

Nadané děti nejsou homogenní skupinou. Liší se nejen druhem a mírou svého nadání, ale například i vytrvalostí či zájmem a ochotou podřídit se autoritě. Profesorka Joan Freemanová, britská psycholožka a zakladatelka mezinárodní společnosti ECHA (Evropská rada pro vysoké schopnosti, jejich výzkum a rozvoj) dělí nadané do dvou kategorií:

* výrazně nadprůměrní
Obvykle se snadno a rychle učí, bývají konformnější a jsou-li motivovaní, bývají úspěšní. Ve škole výborně prospívají. Většinou se bez problémů dostávají na víceletá gymnázia.

* mimořádně nadaní
Tvoří ji asi 2 procenta dětí. Mívají větší potíže s přizpůsobivostí a problémy ve vztahu k autoritám.

Zmařená šance

Odborníci odhadují, že potenciálně nadaných se rodí 20 až 25 procent dětí. Kdyby měly šanci rozvíjet své schopnosti, dokázaly by v některé z oblastí lidské činnosti vyniknout. Bohužel jen dvě až tři procenta z nich mají to štěstí, že jejich talent je rozpoznán a nepřijde vniveč. Z ostatních se mnohdy stávají děti problémové, frustrované, odpadlíci. Mají špatný prospěch a někdy ani nedokončí střední školu. Některé trpí psychickými potížemi. „Ve své praxi poradenského psychologa jsem se také setkala s případy velmi nadaných dětí, jejichž talent nebyl rozpoznán a které trpěly těžkými depresemi,“ říká psycholožka Eva Vondráková, která se u nás dlouhodobě zabývá problematikou nadaných dětí.

Děti a my, 6/2008
Jedná se o ukázku z časopisu Děti a my, vydává Portál

Napsal/a: Ivana Závozdová

Toto taky stojí za přečtení!

10 pravidel, jak oblékat děti v zimě

Venku přituhuje, nejen na horách napadla sněhová pokrývka. Zatímco my poznáme, kdy je nám zima nebo naopak příliš teplo

Čtu dál →

Tipy, jak zabavit děti na zahradě v zimě i v létě

Zahrada je pro děti osobitým útočištěm, kde mohou stále něco nového objevovat. Stačí pár vychytávek, nezbytných komponentů i vhodný

Čtu dál →

Tipy na dárky pro děti podle věku – zabaví se a rozvinou dovednosti

Lámete si hlavu s tím, co potěší nastávající, novopečené či už ostřílené rodiče, respektive jejich děti? Přečtěte si naše

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (3 vyjádření)

  • můj syn dostával na ZŠ individuální práci, a nebo se zabavil sám, třeba čtením…

  • Anonymní

    Tak já taky přidám něco z praxe. Do té doby než šel můj syn do ZŠ jsem myslela, že jeho nadání bude výhoda. Pak už jsem si jen užila spoustu nervů na schůzkách a při jednáních o mém problémovém dítěti. Dovolil si umět dopředu věci věci, které probírali,nudil se zlobil. Od 4 let, četl, násobil ap., Ale musel s ostatními číst slabiky, počítat 1+1 atd.Pomohla až změna školy, to ale bylo realizovatelné až v jeho13 letech.

  • Můj názor vychází z praxe: Můj syn také zhruba od čtyř let, možná i dříve hltal dětské encyklopedie, postupem času přečetl mnoho knih s různou tématikou. Na ZŠ prospíval s jedničkami kromě ČJ, kde měl pořád chvalitebně (LMD a různé poruchy dys…).Jeho koníčkem bylo a je PC a televizní technika. Kamarády měl převážně se stejnými zájmy. V současné době ho čeká maturita na gymnáziu a přijímací řízení na FAMU. Držím mu palce, že jeho koníček se mu jednou stane i zaměstnáním…

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist