Vypadají a chovají se trochu jinak než ostatní děti, vyvíjí se o něco pomaleji a zdlouhavěji, jsou menší, zápolí s technikou řeči, někdy jsou téměř hyperaktivní, jindy přespříliš pasivní a mají potíže s jemnou motorikou. Přesto lze mnohé děti, kterým byl diagnostikován Downův syndrom, začlenit do společnosti a naučit je alespoň částečné soběstačnosti.
Downův syndrom je chromozomální vrozená vada, při níž se v každé buňce lidského těla nachází jeden chromozom navíc. Děti s touto vadou se častěji rodí ženám starším 35 let, které trpí nějakou srdeční vadou, vznik Downova syndromu však nelze nijak ovlivnit, tudíž za jeho vznik nenese nikdo vinu.
Pro Downův syndrom jsou typické určité fyzické i mentální znaky. Charakteristická je výrazná kožní řasa horního víčka překrývající vnitřní koutek, kvůli níž mají děti mongoloidní vzhled (Downovu syndromu se ostatně přezdívá mongolismus). Děti mají menší hlavu, která působí kulatým dojmem, nízko posazené uši a jejich obličej s malými ústy a kratším nosem má ploché rysy. Často se stává, že mají pootevřenou pusu, z níž vyčnívá jazyk. Jejich krk je menší a mohutnější.
Jak se o děti s Downovým syndromem starat? Základem je začít co nejdříve – je potřeba rozvíjet jeho schopnosti pomocí her, opakovat stejné činnosti a zařadit ho do společnosti. Vzhledem k tomu, že tyto děti špatně snáší stres, není vhodné jako motivaci používat tresty. Problémy s řečí může vyřešit logoped.
Mezi vážné poruchy mentálního vývoje dítěte patří také autismus. Toto slovo pochází z řeckého autos, což v překladu znamená já nebo sám. Dosud není jasné, proč tato porucha vzniká, na vině mohou být genetické dispozice, infekce v těhotenství, léky, komplikace před a po porodu, svou roli však mohou hrát i alergie a potravinové nesnášenlivosti.
Jaké má autismus příznaky? Děti jsou plaché, přecitlivělé, nezajímají se o druhé osoby a mají rády rutinní činnosti. Těžko chápou to, co právě prožívají, špatně komunikují, nerozumí nonverbální řeči a nedokáží opětovat oční kontakt. Často se u nich objevují nepřiměřené emocionální reakce a mohou být i agresivní.
U dětí s autismem se řeč vyvíjí později, někdy dokonce vůbec. Mají omezenou slovní zásobu a často opakují slova, kterým samy nerozumí. S tím souvisí i možnosti jejich paměti – mají sice výbornou krátkodobou paměť, s tou dlouhodobou je to ale podstatně horší.
Při péči o autistické dítě je třeba jej začlenit do společnosti a naučit ho přijímat změny, které jinak snáší velice špatně. Pro autistické děti existují speciální pedagogické programy, které je učí sociálním dovednostem, specializované školky a centra rané péče. Přesto velké množství autistů zůstane do konce života odkázáno na péči ostatních.
Chcete se o Downově syndromu, autismu nebo jiných poruchách mentálního vývoje u dětí dozvědět více? Navštivte web www.symptomy.cz.