Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum

Rubrika: Výchovné tipy

Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dřív prováděli jednoduše pomocí rozumu, nyní obstarávají počítače, smartphony, organizéry a navigace. 

To s sebou nese nezměrné nebezpečí, říká neurovědec Manfred Spitzer.

Výsledky výzkumu, které zmiňuje, jsou alarmující. Na digitálních médiích vzniká závislost. V dlouhodobém horizontu poškozují tělo a především mysl. Jakmile přestaneme vyvíjet duševní úsilí, ochabuje nám paměť.

Nervové spoje odumírají, ty nové nepřežijí, protože jich není třeba. U dětí a mladistvých vinou digitálních médií dramaticky klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a úpadek společnosti. Spitzer ukazuje obavy, jež tento vývoj vzbuzuje, a vybízí k omezení konzumního způsobu života, především u dětí, abychom zabránili digitální demenci.

digitalni_demence_titulkaDigitální demence
Vydalo nakladatelství Host
Autor: Manfred Spitzer
Počet stran: 344
Vazba: vázaná

Více o knížce se dozvíte tady.
Ukázku si prolistujte tady.

V Německu i anglosaském světě vzbudila kniha mimořádný ohlas jak mezi rodiči a pedagogy, tak i mezi odbornou veřejností, byť reakce byly často rozporuplné. Prodalo se jí přes 200 000 výtisku, několik měsíců se udržela na první příčce bestselleru týdeníku Spiegel a práva na vydání byla prodána zatím do devíti zemí.

Ukázka:
„Pane Spitzere, vy jste nepřítel technického pokroku!“ snaží se mi někteří podsouvat. Ne, to nejsem. Jen jsem zastáncem toho, abychom byli — co se nové techniky týče — opatrní. Měli bychom se poučit z dějin na základě jednoho příkladu: když byly bezmála před sto lety objeveny rentgenové paprsky, rentgenové přístroje se brzy staly trhákem na večírcích vyšších vrstev, hosté si navzájem fotografovali kosti. Jen ve Spojených státech se od poloviny dvacátých do poloviny padesátých let minulého století objevilo v obchodech s obuví více než 10 000 pedoskopů, s jejichž pomocí si zákazník mohl prohlédnout kosti vlastní nohy. Prodej těchto přístrojů kupodivu podporoval strach zákazníků z nedostatečně padnoucí obuvi — především ovšem u dětí: „Své nohy máte na celý život,“ připomínala zákazníkům příslušná reklama, a proto by obuv měla dobře padnout — samozřejmě zejména dětem. Na pozadí hospodářské krize v třicátých letech minulého století se navíc argumentovalo, že dobře padnoucí boty déle vydrží — tedy že díky onomu přístroji ušetříte peníze. Navíc se ještě využívalo faktu, že v předchozích letech byla takřka do všech domácností zavedena elektrická energie, čímž bylo všem zúčastněným velmi zřetelně dáno najevo, že technika je na vítězném postupu: nikdo nemohl odporovat argumentu, že teď konečně bude vše lepší, přestože neexistovala žádná vědecká data, jež by opravňovala zavedení a široké použití těchto přístrojů.

digitalni_demenceukzka2digitalni_demenceukzka1

„Trnitý problém pravdy v reklamě byl v tomto případě velmi důkladně zatlačen do pozadí,“ poznamenávají lakonicky kanadští historici lékařství Jacalyn Duffin a Charles Hayter10 v souhrnném článku o těchto přístrojích. Ve skutečnosti šlo jen o trik, jak nalákat lidi do obchodů s obuví. Především děti, které se vždycky nadchnou pro všechno nové, neuvěřitelně bavilo dívat se na kosti vlastních nohou, pročež pedoskopy byly „pro děti stejně vzrušující jako rozdávané nafukovací balonky a velká lízátka“. Proto také bylo třeba umístit tyto přístroje v obchodě na vhodném místě:

„Doporučujeme vám postavit stroj doprostřed prodejny, aby k němu byl ze všech stran dobrý přístup. Samozřejmě by měl být umístěn v blízkosti oddělení dámské a dětské obuvi, protože tam se uplatní nejvíc,“ psalo se v návodu k umístění přístroje. Že se tak skutečně dělo, ukazuje obrázek na následující straně. Teprve když byla po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945 veřejnost obeznámena s rozsáhlými škodlivými vlivy záření na všechny přeživší, uvědomili si lidé na celém světě nebezpečnost elektromagnetického záření. Měření pedoskopů, publikované v roce 1950, zjistilo z dnešního hlediska nezodpovědně vysokou míru záření s takřka nepředstavitelnými zdravotními následky — a to právě u dětí. Přesto trvalo ještě více než dvacet let, než z prodejen zmizely poslední přístroje. O rozsahu onemocnění a úmrtí vinou jejich celosvětového používání po více než čtyři desetiletí můžeme dnes už jenom spekulovat.

Ale jedno by mělo být jasné: reklama povzbuzující k prodeji, spolu se strachem a narůstajícími ekonomickými obtížemi spíše chudých vrstev obyvatelstva na pozadí právě úspěšně završeného velkoplošného zavedení nové energetické sítě byly už tenkrát hybnými silami šíření nových strojů, jejichž funkci mohl stejně dobře splnit i obyčejný dřevěný metr a jejichž nebezpečnost pro zdraví obyvatelstva byla rozpoznána teprve po desetiletích. Podobnosti s komerčním pronikáním počítačů do oblasti vzdělávání jsou až zarážející: na základě vědecky zjištěných poznatků je počítač k učení zapotřebí stejně nutně jako jízdní kolo k plavání nebo rentgenový přístroj ke zkoušení bot. Jelikož se však právě sociálně slabým rodinám neustále tvrdí, jak je počítač k učení důležitý, tito lidé přístroje kupují ze svých beztak malých úspor — především kvůli starosti o budoucnost dětí —, čímž způsobují pravý opak toho, co pro své děti chtějí: šance na lepší vzdělání. Neboť počítače vzdělání mladých lidí nenapomáhají, nýbrž jim v něm dokonce překážejí nebo v nejlepším případě na něj nemají žádný vliv, jak podrobně ukážu v následujících kapitolách. Průmysl tedy obratně operuje se strachem sociálně slabších rodičů, aby jim z kapes vytahal i poslední peníze.
Ukázka je z podkapitoly Věčně včerejší, romantický, antitechnický?

Zabraňte digitální demenci!

digitalni_demence1Jaký je váš názor na používání moderních technologií? Máte stejný názor jako Manfred Spitzer, nebo naopak s jeho výroky nesouhlasíte? Chcete vědět víc o této problematice? Pak právě pro vás je tu novinka, která vás s tematikou digitální demence seznámí. My jsme pro vás také připravili ve spolupráci s nakladatelstvím Host soutěž, ve které můžete tento zajímavý titul také vyhrát. Stačí jen správně odpovědět na soutěžní otázku a mít štěstí při tipování.

Soutěž o knihy Digitální demence běží od 10. do 23. dubna 2014.

Náš tip pro ty, kteří tuto soutěž ještě moc neznají: Netipujte na začátku soutěže příliš vysoko. Každý den nad ránem probíhá kontrola soutěžních tipů. Všichni soutěžící, jejichž tip byl již překonán, budou o tomto faktu informováni emailem. Jednou denně můžete své tipy upravovat a zvýšit tak šanci na výhru.

Napsal/a: Iveta Pešková

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist