Jak mít úspěšné dítě?

Rubrika: Výchovné tipy

Proč jsou odhodlání, zvědavost a vytrvalost důležitější než inteligence? Otázka, která rodiče může zajímat. Jak na výchovu, jejíž cílem je mít z potomka úspěšnou osobnost, vám zkusíme poradit i v naší soutěži…

Spisovatel a novinář Paul Tough ve své nové knize pátrá po skutečných důvodech úspěchu.

Jak je možné, že dítě pocházející z problémové a chudé rodiny může být v životě úspěšnější než dítě plně zajištěné a podporované?
Co bychom v našich dětech měli povzbudit a rozvíjet?
Je charakter důležitější než znalosti? A dá se na něm pracovat?

Autor si klade provokativní otázky a brilantně na ně odpovídá, za pomoci nejnovějších vědeckých, a především psychologických poznatků. Ačkoliv se kniha nevyhýbá obtížnějším pojmům a problémům, je napsána čtivě. K tomu přispívá množství příkladů z praxe – příběhy dětí a rodin, ke kterým se opakovaně vracel po několik let.

Kniha je zásadním příspěvkem do debaty, jak by mělo současné vzdělávání dětí vypadat, a ocení ji jak rodiče a pedagogové, tak i politici a úředníci.
Paul Tough píše články do nejvlivnějších amerických novin a periodik (New York Times, New Yorker) a jeho tématem je kromě jiného právě vzdělání.

jak_mit_uspesne_dite_titulkaJak mít úspěšné dítě

Autor: Paul Tough
Vydalo nakladatelství Edika
Počet stran: 240
Formát: 145×205 mm
Vazba: brožovaná lepenáCena: 299Kč

Více o knize se dozvíte tady.
Nezapomeňte si přečít ukázky!

 

Doporučuje ji i přední český psycholog PhDr. Vojtěch Černý, Ph.D.

Knihu předchází pověst novátorského bestselleru. Autor ukazuje, jaký význam pro budoucnost člověka má jeho charakter a jak důležitá je dobrá vazba s pečující osobou v raném dětství. Velký přínos knihy spatřuji mimo jiné v tom, že pasáže o výzkumech patří k částem, které knihu nejen odborně obohacují, ale činí ji zároveň téměř dobrodružnou a čtivě šťavnatou.“

Paul Tough v knize interpretuje jazykem srozumitelným každému rodiči nejnovější poznatky vývojové psychologie, neurovědy, výzkumů dětského mozku i vlastní pozorování. Na příkladech desítek osobitých příběhů různých dětí odkrývá taje lidského charakteru a nachází překvapivé a důležité momenty v tom, jak rodiče pomáhají nebo škodí budoucímu úspěchu svých dětí.

Jednotlivé kapitoly jsou neuvěřitelně čtivé, vycházejí ze skutečných dětských příběhů a odkrývají důvody, proč některé děti, od kterých se to očekávalo, selhaly, a u některých tomu bylo zcela opačně. Autor poukazuje také na to, jak je důležité ve výchově předvídat, být připraven na různé situace, nebát se hledat a projevit svou jedinečnost,

uvedl Ondřej Jirásek, šéfredaktor nakladatelství Edika.

Ukázka z knihy:

Jak jsem vysvětloval v úvodu této knihy, když jsem potkal Kewaunu v polovině jejího prvního ročníku, byl jsem zasažen tím, jaký obrat ve svém životě dokázala udělat: z problematického dětství s několikanásobnými rizikovými faktory a spoustou nepříznivých zkušeností skrze náročné a delikventní období na druhém stupni k úspěšné středoškolské kariéře a pevnému odhodlání uspět na vysoké škole a v dalším životě. Během těch dvou let, kdy jsme byli v kontaktu, nebyl její osobní život nikdy snadný a fi nanční situace rodiny byla vždy napjatá – její matka dostávala pět set dolarů měsíčně jako příspěvek pro postižené, a to spolu se stravenkami bylo jediným příjmem rodiny. Nicméně Kewauně se nějakým způsobem podařilo ignorovat každodenní nedůstojnost života v bídě na South Side a místo toho zůstala soustředěna na svou vizi úspěšnější budoucnosti. „Nikdo nechce hloupou holku,“ řekla mi, když jsme spolu mluvili poprvé. „Nikdo nechce neúspěšnou holku. Vždycky jsem chtěla být jednou z těch podnikatelek, které chodí po městě s kufříkem a každý jim říká: ,Dobrý den, slečno Lermaová!‘“ Aby se dostala k tomu kufříku, Kewauna věděla, že potřebuje alespoň bakalářský titul, a bez ohledu na to, že nikdo v její rodině nikdy na vysoké škole nestudoval, byla si jistá, že ona může a titul získá.
Na podzim ve svém maturitním ročníku byla Kewauna ponořena do procesu přihlašování se na vysokou školu. Ale začínala od začátku v objevování systému – opravdu existuje DePaul University i DePauw University? – a na začátku toho roku měla tendenci to trochu přehánět. V září mi řekla, že se hodlá přihlásit na dvacet tři univerzit včetně některých opravdu ambiciózních, jako je Duke nebo Chicagská univerzita. V některých ohledech nebyla Duke University pro Kewaunu nerealistickým cílem. Svůj první ročník dokončila s téměř samými áčky – a na jejím závěrečném vysvědčení bylo pár A– a jediné B, navzdory náročnému studijnímu nákladu, který obsahoval pokročilou algebru, americkou literaturu, sociologii a biologii. Ale byl tu jeden problém: v testu ACT se jí vůbec nezadařilo.
V prvním cvičném testu ACT, na začátku prvního ročníku, Kewauna dosáhla skóre 11, což je velice nízké skóre: dostala se do prvního percentilu na národní úrovni, což znamenalo za 99 procent všech amerických prváků na střední škole. Pracovala pilně na přípravě na zkoušku ACT po celý první ročník, mnoho hodin studovala každý týden on-line program PrepMe,který organizace OneGoal svým studentům poskytovala, a když v dubnu šla dělat skutečnou zkoušku naostro, cítila se daleko lépe připravena, než se cítila před přípravnou zkouškou. Nicméně to pro ni byl frustrující den.
V testu byla pořád spousta věcí, které nevěděla, a ani v částech, v nichž látku znala, nedokázala projít otázkami dostatečně rychle, jak by chtěla. „Když jsem vyšla z té zkušební místnosti, brečela jsem,“ řekla mi, „řekla jsem slečně Steflové, že si myslím, že se nikdy nedostanu na vysokou školu. Byla jsem na sebe opravdu naštvaná.“ Když o měsíc později dostala výsledky, její skóre bylo 15. To znamenalo, že se zlepšila o úžasné 4 body od svého diagnostického testu, ale také to znamenalo, že byla na pouhém patnáctém percentilu v národním srovnání. Průměr chicagských státních škol198 je 17.
Ofi ciální ACT standard pro přijetí na vysokou školu je 20. Příchozí studenti na Duke mají skóre 30 a vyšší. (Nejvyšší možné skóre je 36.)
Charles Murray by jistě Kewauninu ambici studovat vysokou školu shledal hrozivou. V knize Skutečné vzdělání píše, že pouze nejlepších dvacet procent studentů v populaci by mělo jít studovat vysokou školu, v jeho ideálním světě by se pouze horních 20 procent studentů199 s nejlepšími výsledky z testů kognitivních schopností dostalo na univerzitu.

Ohlasy:

“Svěží a přesvědčivá společenská polemika, vycházející ze skutečných dětských příběhů … Neuvěřitelně čtivá.”

—The Independent (London), 6. března 2013

Kvalitní a provokativní kniha … napsána elegantně a s velkou ambicí.”

—The Economist, 19. ledna 2013

Pozor, soutěž!

diteZaujala vás kniha, díky níž se můžete dozvědět mnoho zajímavého z tématiky vzdělávání dětí? Chtěli byste vědět, jak vychovat úspěšné dítě? Vhod by vám mohla přijít právě kniha z pera spisovatele a novináře Paula Tougha, kterou jsme vám představili. Ve spolupráci s vydavatelstvím AlbatrosMedia jsme pro vás připravili soutěž, ve které hned pět z vás může tuto zajímavou publikaci získat! Stačí jen správně odpovědět na soutěžní otázku a mít štěstí při tipování.

Soutěž o titul Jak mít úspěšné dítě běží od 20. února do 5. března 2014.

Náš tip pro ty, kteří tuto soutěž ještě moc neznají: Netipujte na začátku soutěže příliš vysoko. Každý den nad ránem probíhá kontrola soutěžních tipů. Všichni soutěžící, jejichž tip byl již překonán, budou o tomto faktu informováni emailem. Jednou denně můžete své tipy upravovat a zvýšit tak šanci na výhru.

 

Napsal/a: Iveta Pešková

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (1 vyjádření)

  • Tato kniha jistě musí být nesmírně čtivá. Já už mám děti odrostlé, přesto se pokusím si ji zapůjčit v knihovně. Pracuji s dětmi, vím, že přesvědčit rodiče mnohdy znamená velké úsilí. Nemají čas, podnikají, jsou například ze sociálně slabého prostředí. Ale vždy to za to stojí. Děti jsou nositeli našeho budoucího života, ale samozřejmě i svého. Proto dělejme vše pro to, aby nám bylo všem lépe.

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist