Neděláme to schválně, ale dopouštíme se toho snad každý den. Jsou to jen zdánlivé malichernosti, ale důsledky jsou mnohem větší, než si v danou chvíli dokážeme uvědomit.
Kdo by si přál,
- aby se děti radši svěřovaly kamarádkám nebo babičce?
- aby si jeho děti nevěřily?
- aby v sobě dusily svoje pocity?
- aby rodičům nedůvěřovaly?
- aby si myslely, že mají nejhorší mámu a tátu na světě?
Kolikrát jsme si v dětství a v pubertě řekli:
„Tohle svým dětem nikdy neudělám. Taková já nebudu.“
A kolikrát se přistihneme, že přesně tohle děláme. Jakoby našimi ústy promlouvali naši rodiče. Najednou je všechno jinak…
Jistě, řadu věcí člověk s věkem přehodnotí. Ale přesto zůstává spousta situací, které bychom i rádi řešili jinak, ale ani při vší snaze se nedokážeme dobrat jiného řešení než je to, které jsme sami před lety zažívali. Je těžké přetnout ten zakletý kruh, když nevíme, kudy z něj vede cesta ven.
Řešení přitom může být úplně jednoduché:
Nechme si poradit od těch, kdo už ví, jak na to
V úterý 28. listopadu 2017 se jedna taková možnost nabízí. Stačí si najít během dne hodinku čas na shlédnutí internetového vysílání
3 situace, ve kterých každý den zabíjíme důvěru svých dětí
Pro rodiče, kterým záleží na vztazích s jejich dětmi, je připravila Katka Králová. Ta má s řešením všelijakých výchovných a rodičovských trablů bohaté zkušenosti.
Navíc je umí předat velmi snadno stravitelným způsobem. Její rady není těžké následovat a „zázraky“ se díky nim dějí každý den už v tisících českých domácností.
Více se o vysílání dozvíte přímo na stránce, kde si můžete rovnou rezervovat místo.
Zde už jen prozradím, že
- účast na workshopu je bezplatná,
- nemusíte nikam jezdit ani docházet, stačí přístup k internetu,
- workshop si můžete pustit v úterý 25. září kdykoli v době od 8:00 do 23:59 h.
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (31 vyjádření)
Z dětství si pamatuji rádoby vtipné dotazy příbuzných “ a poslouchá paní učitelka?“ Nikdy jsem se tak dětí ani vnoučat neptala. Ještě taky nenakupuji sama oblečení, ale vždycky vezmu vnučky ssebou, takže věci ode mne rády nosí na rozdíl od mé matky, která mi s oblibou kupovala umělotiny, ve kterých jsem se jako puberťačka potila a smrděla 🙁
Doma jsem nesnášel poučku ,,napřed škola, potom zábava“. Říkal jsem si, že já to nechám na dětech samotných, jak si den rozplánují. Ale skutečnost je jiná, i já
uvedenou poučku používám.
Vždycky, když jsme přijeli na návštěvu k babičce, moje maminka si u kávy vzpomněla „Drahoušku, zazpívej babičce, určitě by z toho měla radost“. Nesnášela jsem to a v duchu si mockrát řekla, že TOHLE SVÉMU DÍTĚTI NIKDY NEUDĚLÁM!
Synovi je půl roku a už teď ho u babiček poňoukám, aby se na ně alespoň usmál.
Maminka mi vždycky říkala (a dělá to dodnes): To nevím, jak teda zvládneš, jak to chceš zvládnout, raději se o to nepokoušej, nechci vidět Tvůj neúspěch, nejsi žádná super žena, abys všechno zvládla, nedovedeš si představit, jak je to náročné (a to mluví často o něčem, co nezažila)…atd.atd. Nesnášela jsem to a dosud mě to přivádí k šílenství. Paradoxně se s tím poperu a dopadne to dobře. NIKDY to svým dcerkám nedělám a dělat nebudu.
V žádném případě jsem nechtěla čistit dětem obličej nasliněným kapesníkem.. Nedaří se 🙂
Katko, e-mailovou adresu z komentáře jsem odebrala. V případě výhry Vás budu kontaktovat na adresu, kterou jste uvedla v kolonce E-mail.
U mne to bylo jednoduché, já jsem si říkal, že bych nikdy neopustil svoje děti jako naši a budu pro ně chtít jen to nejlepší a to se mi snad povedlo.
Já jsem si hlavně říkala, že nebudu nadržovat jednomu ze sourozenců, doufám, že se mi to dařilo, ale asi by jste se museli zeptat dcer 😉
Říkala jsem si, že nebudu jako naši, když přijde dítě ze školky nebo školy, hned vyzvídat…daří se mi to tak půl na půl, protože když mají třeba zajímavý program tak jsem prostě zvědavá, ale je pravda, že když se udržím, tak pak většinou syn přijde sám a vypráví.
Rikali mi „Tohle nedokazes, ani to nezkousej… nema smysl prihlasit se na kresleni, atd, to se nenaucis „…
snazim se deti motivovat a najit, co je bavi. Ale jsou jeste v predskolnim veku, takze zatim jsem se nedostala do uzkych 🙂
Mě mamka také když jsem měla něco na obličeji naslinila kapesník a otřela to a nebylo to jen když jsem byla malá, ale už jsem byla starší a nesnášela jsem to a nedělám to svým dětem, ale co dělám je, že děti moc nenutím do uklízení, moje mamka to také moc nedělala, ale co máme mimčo tak mi to docela vadí, že automaticky třeba nevyluxují nebo neomyjí nádobí a a to už jim je 9 a 12 roků.
Mobile Sliding Menu