Děti se dohadují

Rubrika: Výchovné tipy

434024_hi_thereJak zaujmout efektivní postoj?
Děti se hádají v zásadě proto, aby upoutaly pozornost, někoho si získaly nebo zkoušely rozsah své moci.
Když se děti hádají, rodiče zakročí, anebo ne. Stává se tak buď vhodným, nebo nevhodným způsobem…

Pět účinných výchovných postojů
Každý z nabídnutých postojů se bude hodit v určité chvíli. Je třeba vybrat ten nejvhodnější pro danou situaci. Záleží na vás, vy sami byste pro to měli mít cit!

Ignorujte hádky nebo nevhodné chování
Jak?
Dělejte, jako by se nic nedělo. Nemluvte, nedívejte se na děti, zachovejte vnitřní klid. Můžete myslet na něco příjemného a uklidňujícího, co rozptýlí vaši pozornost. Pokud by to nestačilo, měli byste opustit místnost a vrátit se, až hádka skončí. Mimo jiné si můžete říci, že samostatným vyřešením sporu vaše děti získávají dobrou zkušenost.
Ignorovat hádku však také znamená, že dětem začnete věnovat znovu pozornost, až bude pro vás jejich chování přijatelné. Například za nimi půjdete do dětského pokoje a povzbudíte je, až si budou v klidu hrát a podaří se jim konflikt překonat.
Kdy?
„Ignorování je vhodný způsob v situacích, když se děti hádají, aby upoutaly pozornost, a přitom nedochází k žádné (fyzické ani citové) újmě na zdraví jiného dítěte“.
Příklad:
„Ten míč je můj.“ „Ne, já ho našel první,“ a hádka začíná.

Upravte prostředí sporu
Jak?
Tak, že nově uspořádáte prostředí, které je zdrojem konfliktu. Přidáte, odeberete nebo přemístíte předměty atd.
Kdy?
Pokud si všimnete, že se jedná o spor o předměty nebo jejich okolí a že v tomto případě dochází ke konfliktům často.
Příklad
Umístěte na nejvyšší poličku oblíbené hry nejstaršího syna, aby na ně nejmladší nedosáhl a nemohl je poničit.

Buďte rozhodní a rázně zakročte
Jak?
To znamená, že musíte říci, co je třeba dělat, a upřesnit, jaké chování by bylo přijatelnější. Pokud mají být příkazy konstruktivní,
• musí být zaměřeny na chování dítěte a nesmějí postihovat jeho charakterové rysy: „Na schodech zpomal,“ místo „Jsi ztřeštěný!“;
• musí být přesné a vyjadřovat, co děti mají dělat, a nepopisovat, co právě dělají – místo: „Přestaňte se prát,“ raději řekněte: „Tuto hru už hrajete dlouho, hrajte si teď na něco jiného“;
• musí dětem radit tak, aby mohly uspět, a nepoukazovat na jejich nezdary: „Ty budeš vynášet odpadkový koš sudé dny a ty liché“ místo „Zase nikdo nechcete vynést koš!“
Kdy?
Tento postoj se hodí v případě hrozícího nebezpečí, při nízkém věku dítěte nebo při nedostatku času a energie, kdy rodič nemá možnost navrhnout více možných řešení nebo se stát prostředníkem.

Navrhněte více řešení
Jak?
To stačí!
Chcete to raději udělat tak, nebo tak?
Malému dítěti navrhněte dvě alternativy.
Starší dítě bude mít pocit, že si může skutečně vybrat, dostane- li na výběr nejméně tři alternativy.
Čím je dítě starší, tím by měla být škála výběru širší.
Rodič řekne „dost“ hádce nebo nevhodnému chování. Udrží situaci v rukou tím, že navrhne dítěti, ať si vybere. Vyslovené alternativy musí být přijatelné pro vás i pro dítě.
Kdy?
Nabídnout volbu je vhodné, když dítěti nehrozí nebezpečí a rodič má trochu času.
Příklady
– „Přestaňte! Ráda bych při vaření poslouchala pořad v rádiu. Buď budete oba ticho, nebo se půjdete hádat do svého pokoje nebo ven.“
– „To stačí! Sedněte si ke stolu a poslouchejte! Vyberte si: buď si balíček sušenek rozdělíte úplně přesně, tak, že je všechny rozpočítáte, nebo si budete postupně brát z balíčku, nebo je nasypete do misky a sami si nabídnete podle chuti. Máte jiný nápad?“
– „Buď dáš medvídka Karlovi sám, nebo mu ho dám já.“

Podporujte vyřešení problémů
Jak?
Vyřešení problému se může dosáhnout díky domluvě nebo mediaci (viz dvě následující kapitoly).
Kdy?
Děti se musí naučit domlouvat. Musí umět naslouchat, hledat různé možnosti, zhodnotit je a rozhodnout se.
Zprostředkování dohody (mediace) realizované rodičem ve sporu mezi dětmi vyžaduje více času.
V obou případech může být problém vyřešen dlouhodobě a přijatelně pro všechny zúčastněné.
Příklad
Dan má narozeniny a je s tatínkem na chatě. Pozval tři sedmileté kamarády. Společně jdou na dětské hřiště, kde se všichni najednou vrhnou ke koníkovi na pružině. Následuje křik a nadávky. Jakmile se jednomu podaří vyšplhat na koně, ostatní ho strhnou… Otec k nim přijde, klekne si na bobek a umírněně jim říká: „Ale, ale, mladíci, co tím chcete dokázat? Podívejte se, tímhle způsobem si spolu nemůžete hrát. Sedněte si na zem a snažte se vymyslet, jak byste si mohli společně hrát bez dohadování. Až na něco přijdete, vyzkoušejte to. Když to přesto nepůjde, přijďte za mnou a budeme hledat dál. Platí?“ Kluci jsou netrpěliví z dlouhého sezení a vymýšlejí: „Půjdeme na koníka jeden po druhém,“ říká jeden. „Ne, lepší bude všichni najednou,“ na to druhý. „Ale to nepůjde.“ „Tak se musíme rozdělit do dvojic.“ „Jo, to je skvělý, jdeme na to?“ „Já jdu s tebou.“ „Ne, já jsem taky chtěl být s tebou!“ A hádka propuká v ještě větší míře. Všichni jsou na nohou. Otec sedí opodál na lavičce a pozorně všechno sleduje. Dan se podívá na otce a vzpomene si na radu: „Heleďte, takhle to nejde, jdeme za tátou.“ Otec: „Dobře, trochu jste pokročili. Jaký teď máte problém?“ „Všichni chtějí být se mnou ve dvojici!“ „Chcete být všichni s Danem? Jak to zařídit?“ „Všichni se vystřídáme, nejdřív já s Danem, pak ty, pak ty, pak zase já.“ A je to! Všichni odcházejí, každý hraje jinou roli. Otec má pocit uspokojení, protože kluky jenom mírně vedl, aby jim naznačil společné řešení konfliktu.

Jedná se o ukázku z knihy Překonávání konfliktů v rodině
vydal Portál, 2005

Napsal/a: Trélaün

Toto taky stojí za přečtení!

Co pomáhá na dětský kašel?

Listy opadaly, teploty se střídají, vládu nad počasím převzal podzim. Děti tráví několik hodin denně v kolektivu, kde není nouze

Čtu dál →

Venkovní únikové hry Hunter Games: objevte parádní zábavu

Baví vás klasické únikovky? Vzrušující příběhy a plnění úkolů? Přemýšlíte, kde se dá zažít ta nejlepší úniková hra v

Čtu dál →

Jak strávit víkend s dětmi v Praze?

Praha je tak kouzelné místo nejen díky své stovce věží nebo památek, ale také proto, že je zde nekonečné

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (5 vyjádření)

  • Děti se dohadují
    Moc pěkný článek, ale na mrňousky to ještě nelze praktikovat. Mám roční a 2,5 letou dceru a máme problém si spolu hrát. Co starší vytvoří, tak mladší zboří ……. Nemáte někdo radu, jak si hrát s tak malými dětmi,aby to „ladilo“?
    mandicek

  • Mám osmiletého syna a za měsíc mu přibude bratříček nebo sestřička.Mám docela strach aby se syn necítil odstrčený. I když se moc těší a nemůže se dočkat,přeci jenom bude ze začátku větší kolotoč okolo mrňouse a už to nebude jen on o koho bude zájem.Je velmi citlivý a v poslední době se neustále ujišťuje jestli ho máme rádi atd..Snažím se mu vysvětlit ,že ho budu mít stejně ráda jako teď,ale stejně tak budu mít ráda i bráchu nebo ségru,která mu přibude.Sice se tváří, že to chápe ,ale stejně mi připadá ,že někde v koutku duše mi moc nevěří.Jen doufám ,že to bude vše v pořádku a nebude mít pocit ,že je odsunutý na druhou kolej.

  • Skvělý článek, určitě to použiju na svých dětech. Syn začal chodit do školy a dcera do školky a oba jsou teď náramně důležití, hlavně se předhánějí v tom kdo se ten den naučil víc nových věcí. To je pak to pravé dohadování.Když se hádají o hračky či jiné věci, to už jsem si zvykla, tohle nové dohadování budu muset do zvyků brzo přesunout taky 🙂

  • Catharine

    Ahoj Petro tohle se mi zrovna hodí, stráčata se začínají vymykat? kontrole a hádají se kvůli všemu. Malá začala chodit do školky a má pocit , že je velká a dává bráchovi pořádné kapky. Maminka stále častěji opouští místnost, bohužel v našem minibytečku to znamená záchod, naneštěstí tam musím i s tou nejmenší, protože má obouchávací období. Mám sto chutí vrátit se na chatu, tam jsem je ráno vyhodila ven a večer zahnala do postele, tam na hádky a praní nebyl čas. Bohužel přišel podzim a začala nám být zima, tak jsme zpátky. Ještě budu muset probrouzdat stránky a zjistit co je nového.

  • Jarmuschka
    Jarmuschka

    Prima článek! Snad si na to vzpomenu, až to bude potřeba…
    A jeden přídavek pro rodiče malinkých dětí…
    To, že dítě křičí, vzteká se, zlobí apod. může být jen proto, že na sebe chce upoutat pozornost, a to jakýmkoliv způsobem… I výprask je pozornost rodičů a kontakt s nimi… (ach jo…)
    Přehlédněme, když se chová podle nás nevhodně (umožňuje-li to situace) a věnujme mu pozornost hlavně, když je hodné… (viz první rada)

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist