Desatero Božích přikázání

…tak zní plný název desíti základních nařízení a příkazů, které dal Bůh Mojžíšovi vytesané na kamenných deskách na hoře Sinaj.
Toto Desatero se později stalo základem právních předpisů a ustanovení.

Tady jsou:

1. přikázání: V JEDNOHO BOHA VĚŘIT BUDEŠ
Desatero vzniklo v období, kdy izraelský národ v čele s Mojžíšem putoval pouští na cestě z Egypta, kde žil po staletí v otroctví. Ovšem ani na poušti se jim nevyhýbaly potíže, roztržky, často se jim něco nelíbilo a nadávali, na co se dalo – ostatně jako lidstvo dodnes
Jedním z jejich prohřešků bylo i to, že si ze zlata ukovali zlaté tele a klaněli se mu. Bůh sám sebe nazývá „Bohem žárlivým“, který jim důsledně zakazuje uctívat jakákoliv jiná božstva či uctívat cokoliv stvořeného. Docela aktuální až dodneška…
2. přikázání: NEVEZMEŠ JMÉNO BOŽÍ NADARMO
Jak už jsem psala v článku o Bibli, pro Židy bylo jméno Boha posvátné, nesměli jej ani vyslovit.
Boží jméno je možno používat pouze v modlitbě a s úctou, zapovězeno je klení a hanění Božího jména.
3. přikázání: POMNI, ČLOVĚČE, ABYS DEN SVÁTEČNÍ SVĚTIL
Pro Židy byla svátečním dnem sobota. V tento den Bůh dokončil své dílo a odpočíval, tudíž jej má světit a odpočívat i člověk. Židé toto přikázání dodržovali velice striktně – v sobotu byl dokonce předepsaný i počet kroků, které směl člověk ujít. I proto byl Ježíš trnem v oku židovským kněžím… on totiž v sobotu dokonce i uzdravoval, což se taky nesmělo. A tady Ježíš povyšuje člověka nad zákon velice markantně. Dnes je pro nás tímto svátečním dnem neděle. Můžeme samozřejmě vykonávat běžnou činnost – vaření, relaxační práce na zahrádce – máme se vyvarovat těžké práce a takové práce, která není nutná, a máme odpočívat.
4. přikázání: CTI SVÉHO OTCE I SVOU MATKU, ABYS BYL DLOUHO ŽIV A DOBŘE TI BYLO NA ZEMI
Toto je jediné přikázání, jehož plnění dostává i pozemské zaslíbení. Svých rodičů si máme vážit a ctít je po celý svůj život. I když mají své chyby, i když nás někdy hodně štvou, jsou to ti, kdo se (v drtivé většině) snažili předat nám to nejlepší ze sebe a starali se o nás, proto si zaslouží úctu.
5. přikázání: NEZABIJEŠ
Stručné a jasné. Netýká se ovšem pouze vraždy. Na toto přikázání se vztahuje i hazard se svým zdravím, holdování drogám a alkoholu (tedy tomu, čím si dobrovolně ničíme zdraví), ale i týrání lidí či zvířat.
6. přikázání: NESESMILNÍŠ
Podivné zastaralé slovo, jehož význam je nám ale zpravidla jasný. Zakazuje jakékoliv sexuální chování, které může druhé pobuřovat nebo třeba i svádět ke zlému – nevěra, různé formy sexuálního násilí, sexuálních patologií, ale i výzva k nevěře apod.
7. přikázání: NEPOKRADEŠ
Asi netřeba příliš vysvětlovat – to, co patří někomu jinému, na to se nesahá.
8. přikázání: NEPROMLUVÍŠ KŘIVÉHO SVĚDECTVÍ PROTI BLIŽNÍMU SVÉMU
To znamená nejen to, že nebudu o druhých lhát a svádět na ně něco, co neudělali… nebudu je ani pomlouvat, ani o nich šířit nepravdy a taky nebudu svou vinu převádět na druhé.
9. přikázání: NEPOŽÁDÁŠ MANŽELKY BLIŽNÍHO SVÉHO
Nebudeš svádět zadané partnery, nebudeš připravovat intriky na člověka, jehož žena (muž) se ti líbí a chceš jej pro sebe… partner někoho jiného je nedotknutelný.
10. přikázání: ANIŽ POŽÁDÁŠ STATKU JEHO
Nebudeš toužit po majetku svého souseda, přítele…. vše, co patří druhému, je nedotknutelné.

Toto je základní shrnutí Desatera, jeho podoba je v podstatě neměnná. A i pro křesťany stále platná – i Ježíš říká: „Nepřišel jsem Zákon zrušit, ale naplnit.“