Čekuji, čekuješ, čekujeme

V poslední době jako by se nám do mateřštiny stále více, a o to plíživěji, vpašovávala cizí slova. V úžasu jsem zjistil, že dnes děti a mládež věci nesledují, ale že je „čekují“. Stále se dozvídáme, že dnes musíme být FREE, COOL a IN…A nebyly by to vynalézavé děti, kdyby nevymyslely slovní spojení „frikulín“ (freecoolin) – to je ten nejlepší, který má všechny tyto tři vlastnosti. Nač se přeci zdržovat, i tak ty tři slova jsou dost dlouhá. Jen by mě zajímalo, zda opravdu vědí, co přesně znamenají.

Nejsem sice staromilec, doba se zastavit nedá, ale pokud slovo „čekovat“ používá i moderátor v rádiu (a to opakovaně, neboť jde o reklamu na jejich soutěž), tak to se mi hrubě nelíbí. Myslím, že stále žijeme ještě v ČR a mluvíme česky.

Stále více se mluví o reformě školství. Že prý se děti jenom biflují, ale neumí samostatně uvažovat a zpracovávat informace. Za prvé si myslím, že určité penzum znalostí je potřeba (nechtěl bych, abychom se dostali na úroveň USA), přinejmenším se každý naučí používat mozek. Za druhé je dle mého názoru třeba děti vést k tomu, aby četly a jazyk používali správně. Nemyslím tím, že se bude mluvit spisovně i doma v kuchyni nad polévkou, ale pokud dítě řekne, že četlo jen dva díly Harryho Pottera (aspoň něco) a že radši hraje hry na počítači, tak jazyk můžeme zrušit úplně. Můžeme pak začít uvažovat, stejně jako na Slovensku, o zrušení „Y“. Pak už je jen kousek ke zrušení rozlišování „mně a mě“, „vě a vje“ atd. Jazyk začne skomírat, slovní zásoba se vytrácet…

Myslím, že děti je třeba ke čtení vést, že se jim musí ukázat, že je to něco normálního a ne že je to jen povinnost, kterou stanovila škola. Slovní zásobu těžko jinak načerpají. A možná, že když se budou umět rychle a správně vyjádřit, pomůže jim to ve schopnosti samostatně zpracovávat text a porozumění informací.