Včera jsme absolvovaly s mamčou celodenní výlet.
Musím přiznat, že výhra mě potěšila, nicméně jsem chvíli přemýšlela, že bych ji věnovala nějaké „pražandě“, která by ji možná ocenila více, než já z druhého konce republiky.
Ale pak jsem si říkala, že je to vlastně skvělá příležitost…
Jak to všechno dopadlo?
Vyjely jsme ráno v 5 hodin. Cesta do Prahy byla příjemná. Celou cestu jsem si vzpomínala, jak jsem kdysi jezdívala velmi často na takové výletky. Vzhledem k tomu, že jsem byla vlastníkem režijního průkazu Českých drah, tak kdykoliv byla chuť a nálada, tak jsem vyrazila. A když už se nechtělo vymýšlet kam, tak to byla právě Praha, která se dala projít a vždy tam bylo „něco“ nového. Takže cesta utekla.
Dokonce ani v metru jsme nezabloudily, po výstupu v Letňanech jsme na první pohled věděly, kam jít, takže paráda a v 10:45 hod. už nám chlapík u vchodu trhal ten krásný, vyhraný vstupní lístek.
Vstoupily jsme a …
… nezastavily se do 16:45 hod. Prošly jsme každý krámek, koukaly, jaké jsou hračky, o některých jsme neměly ani potuchy, že takové existují! Po projití začalo rozhodování. Co koupíme, když koupíme to, nemůžeme ono, protože to nedáme do vlaku, neuneseme… Takové krásné starosti výběru:-) Nakoupily jsme kostky stavební, na válení po zemi s obrázky, na hraní, puzzle a hopsadlo na zárubně. Teď využívám akční veletržní slevu na tříkolku a objednávám přes net:-)
Vydaly jsme se opět k hlavnímu nádraží a na cestu domů. Unavené, nohy najednou začaly bolet a nic jiného nás už nezajímalo, než abychom seděly ve vlaku.
Pominu-li, že jsme zpět musely Pendolínem (tento vlak absolutně nesnáším, pro jeho nepohodlí v mnoha směrech a ohledech), tak cesta zpět byla plná dojmů a opět vzpomínek, ale už jen na všechny ty hračky, postýlky, kolíbky, kočárky, taneční podložky, plyšáky, programy pro děti, které tam byly všude přítomné. Bylo krásné, že si děti mohou vyzkoušet hračky a nejen děti!
Domů jsme přijely těsně před půlnocí a únava byla tak velká, že jsme se jen osprchovaly a usnuly jak miminka.
A jak to zvládli ti moji dva chlapi sami doma celý den?
No, jak jinak než skvěle! Jsou to přece MOJI CHLAPI, jsou šikulky a jeden o druhého se umí postarat. A taťka mi tvrdil, že i mrkvička od tatínka Lálinkovi chutnala víc, než od maminky:-)
Takže shrnutí: přehlídka nádherná a rozhodnutí, že příští rok určitě pojedeme znovu, mluví za vše 🙂
„Děkuji za výhru“ je slabé sousloví na to, jak jsem vděčná, že jsem se mohla zúčastnit! *
Napsal/a: Ježeček
Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (6 vyjádření)
Ježečku, děkuji Ti za příspěvek, milé a příjemné počtení, hezky napsané.:-))
Je bezvadný, že jste si to s maminkou užily a je moc dobře, že byli ti Tvoji kluci chvíli spolu sami a je úplně skvělýýý, že to zvládli bez úhony.:-)))
Ježečku milý, moc ti to přeji, taky bych si to užila, ach jo:-)))
A je fajn, že to taťka tak zvládnul, tak zapaříme? :-D)))))))))
Ježečku hezky napsané, úplně je cítit, jak ti takový výlet sednul. A chlapi jsou super, můžeš být pyšná.
Ježečku, tak to je fajn, že jsi si to tam užila, já viděla pár obrázku z Itey a učarovaly mě ty velké hračky, auta a stavebnice:)))
No a dej svým chlapům velkou pochvalu za hladké zvládnutí bez tvé přítomnosti:))
Ježečku, tak to muselo být super!
Na tomto veletrhu jsem byla, ale je to už snad 10let zpět. Tenkrát nás tam nic moc nenadchlo. Bylo to v nějaké hale, měli jsme to prošlé za půl hodinky. Tak to vypadá, že se veletrh za ty roky rozrostl a je z čeho vybírat.
Tak třeba příští rok?
Ježečku, muselo to být prima. Taky jsi to hezky popsala.Úplně se vidím, jak tam poskakuju s vámi mezi tou spoustou hraček. Mám známé, kteří na ITEA jezdí každoročně a vždy chválí.
Mobile Sliding Menu