Pozor, zákruta!

Rubrika: Z našich cest

Téma cestování sice patří spíše k létu než k tomuto pošmournému počasí, ale přesto mi to nedá a musím se s vámi podělit o naše cestování autem.

Jako malé dítě jsem cestování autem přímo nesnášela. Ne, že bych nerada cestovala autem jako takovým, to ne, ale cesta naším starým wartburgem představovala pro mne docela nezapomenutelný zážitek. No, jak to říct slušně. Prostě žádná cesta delší než půl hodiny se neobešla bez plastového pytlíku. Nejhorší bývala cesta na dovolenou a pak cesta za mou tetou na Vysočinu. Tehdy se ještě jezdilo hezky přes serpentiny, žádný tunel, takže to byl vážně zážitek. A já tam měla prostě svou zatáčku, a ač jsem se snažila sebevíc, vždy byla naše cesta na tomto místě nedobrovolně přerušena 🙂 Otec samozřejmě zuřil, protože tady se opravdu nedalo zastavit. Musíš to vydržet! Zkuste to ale vydržet, když to s vámi hází na vše strany a váš žaludek s vámi odmítá kamarádit. Komu nebylo nikdy v autě špatně, tomu se to hezky říká. Nakonec představa, že bych to přece jenom zase nevydržela a co vše by mohlo následovat, ho stejně donutila zastavit, a kde jinde než v té mé zatáčce, kde jsem pak potupně vrhla. 🙂 Ještěže tehdy nebyl takový provoz.

Určitě teď namítnete, proč jsem si, proboha, nevzala nějaký lék. Proč jsem před jízdou jedla, nebo naopak proč jsem nejedla. Nic nepomáhalo. Navíc jako každé dítko, které mu tehdy bývalo za jízdy špatně, jsem musela povinně spolknout tu příšerně hořkou tabletku s názvem Kinedryl. Dodneška nevím, zda vlastně ona nebyla příčinou mých nedobrovolných zastávek.

Ale zpět k našemu cestování. Minulý rok jsme jeli s manželem a naší malou dcerou na dovolenou. No a já řídila. Co čert nechtěl, malé se v autě udělalo po půl hodině cesty špatně … a bylo vymalováno. 🙂  Kdo zažil jízdu s manželem jako spolujezdcem, asi tuší, co následovalo. Jak řídíš, jezdíš moc rychle, musíš projet každou dírou, proč řežeš tak ty zatáčky… Bohužel neujeli jsme ani 5 km a situace se ještě jednou zopakovala. Takže znovu dítko převléci, vše vyčistit, vyslechnout si, jak špatně řídím a snažit se zachovat klid. Naštěstí zbytek cesty i celá dovolená už proběhla v klidu.

Asi před měsícem se rozhodl manžel, že pojede s malou na výlet. Já zůstala doma. Asi po půl hodině mi otřeseně volal, že jejich cesta nečekaně skončila. Polkla jsem věty o rychlé jízdě a řezání zatáček a jiné škodolibé poznámky. Je vám doufám jasné, že tatínek nevzal žádné náhradní oblečení. Na co taky? Ještě, že se dají softshellové kalhoty tak dobře vyčistit. Nakonec pokračovali v jízdě, malá s plastovou krabičkou od svačiny na klíně pro všechny případy.

A co říct na závěr? Tři důležitá zjištění. Za prvé první půlhodina cesty autem je v naší rodině  zřejmě zlomovým okamžikem, a když ji překonáme, máme vyhráno. Za druhé, tatínek od té doby vždy vozí malé v autě náhradní oblečení a už se neptá na co a za třetí, že geny prostě neoklameš. A tak utěšuji naši malou, stejně jako kdysi mí rodiče mne, slovy: Neboj, z toho vyrosteš!

Napsal/a: janca.mas

Toto taky stojí za přečtení!

Recepty pro děti – aneb vařte se svými dětmi!

Máte neposedné děti a přemýšlíte, čím byste je zabavili? Vpusťte je do své kuchyně! Možná pro vás bude překvapením,

Čtu dál →

[Soutěž] Heidi, děvčátko z hor

Tentokrát si představíme 3 retro knihy z kolekce Cesta časem s Albatrosem, která vyšla při příležitosti oslav 70. let výročí nakladatelství

Čtu dál →

Pro dítě vybírejte pouze bezpečné plavecké pomůcky

S nadcházející letní sezónou je nutné vybrat nejen krásnou dovolenou u vody, ale také kvalitní plavecké pomůcky pro vaše děti.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • jana231

    Jano, já měla jako malá to samé. Slyšela jsem názor, že když se cestuje často, člověk si zvykne, ale u mě to neplatilo:(Doteď špatně snáším řezání zatáček:), ale naštěstí sedím vepředu. Obě děti to zdědily bohužel:(, malá víc. Ale naštěstí jí zabírá kinedryl.

  • Marinada

    Jančo, tak to vás teda obě lituju, to musí být strašné.
    Já to zažila jednou v letadle (teda nevrhla jsem, ale myslela jsem, že tam umřu, padla na mě nějaká klaustrofobie) a nikdy na to nezapomehu 🙁 Tak držím palce.
    PS. A neokrouhej tolik ty zatáčky 🙂 🙂 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist