Moje velká čínská svatba – svatební den

Rubrika: Z našich cest

1108050_wedding_bouquetByla jsem moc zvědavá, jak vypadají čínské svatební tradice. Žila jsem ale v Šanghaji, takže mě čekala spíš čínsko-evropsko-americká směs. Vlastně příliš se ta svatba nelišila od toho, na co jsme zvyklí z domova nebo z amerických seriálů…


Svatba se konala v únoru na svatého Valentýna. Ráno jsem se dostavila k rodičům Grace. Zde už paní vizážistka pilně pracovala na líčení a úpravách nevěsty. Převlékla jsem se do svých lila šatů, Grace začínala v bílém. Nevěsty nosí pro štěstí pod šaty tradiční červenou obálku s penězi (červená je symbolem hojnosti a štěstí), Grace měla rovnou „šťastnou“ kabelku, kterou měla na starosti druhá družička Gu Yi a do které ukládala dary svatebních hostů. V Číně se tradičně dávají peníze a na svatbě ženich a nevěsta finančně vydělají.

Před polednem přijel ženich Fish se svým družbou Reidem. Před vstupem do domu je čekali příbuzní a kamarádi Grace a požadovali úplatek za vpuštění. Někdy stačí peníze, někdy musí ženich zazpívat nebo zatančit (Od toho má také družbu). Po příchodu do bytu se Grace a Fish vzájemně nakrmili svatební polévkou. Je to tradiční sladká polévka se třemi přísadami, které se v čínštině dohromady vyslovují jako „ať se vám co nejdříve narodí úžasné děťátko“. Pak se nevěsta rozloučila se svými rodiči a za házení konfet a odpalování petard odjela i se svým nastávajícím do bytu jeho rodičů. Zde se polévkový obřad opakoval.

Další zastávka byla v parku, kde fotograf zhotovil „přírodní“ fotky Grace a Fishe tak, jak je to teď populární. Fotky dopadly skvěle, mě se teď vybavuje jen to, že i v únoru je v Šanghaji pěkná zima.

Pak jsme pokračovali do hotelu, kde se konala svatební hostina. Kolem čtvrté hodiny odpoledne se začali scházet hosté, kterých bylo asi sto padesát. A nebyli pozvaní jen kamarádi a příbuzní, kterých má ženich i nevěsta spoustu (politika jednoho dítěte je zavedena teprve od roku 1979), ale Grace pozvala také svého šéfa (ředitel výrobního závodu) a vedoucí jednotlivých oddělení, což mě celkem překvapilo.

Nevěsta a ženich se se všemi vítali a přijímali svatební dary. Hosté se usadili kolem deseti kulatých stolů. Svatební hostina začala vtipnou videoprojekcí a vyprávěním novomanželů o svém dětství a svých začátcích. Další proslov měl svědek Reid, a pak oba tatínci popřáli novomanželům hodně štěstí na společné cestě životem. Poté si Grace a Fish vyměnili prstýnky, rozlili šampaňské do pyramidy skleniček a nakrojili třípatrový dort. A nyní měli společně s družičkami a družbou obejít všechny svatebčany a buď si s nimi připít nebo jim zapálit cigaretu. Uznejte, že při sto padesáti hostech byla nějaká pomoc potřeba, jinak by se novomanželé hodně rychle opili. A tak jsme měli do noci co dělat. Během toho jsem Grace několikrát doprovodila na převlékání a úpravy. Nakonec jsem toho moc nevypila, měla jsem asi tři skleničky piva, které je fakt hodně slabé, ale pak všichni usoudili, že mi to stačí a zbytek zvládl družba (prý ho podle toho vybírali). Novomanželé zapalovali cigarety, ale museli se snažit, protože ostatní kolemsedící se snažili jejich úsilí zhatit. Na závěr jsme došli k přes dva metry vysokému Řekovi (2,1 m) s cigaretou v puse, který si navíc stoupl na židli. Grace trvalo asi čtvrt hodiny než se jí podařilo úkol splnit za obrovského veselí všech ostatních. Nakonec ji Fish musel vzít na záda. (A jak jsem se teď dozvěděla, při tom si je zranil a léčil se další dva týdny.)

Ještě se zmíním o samotné šanghajské kuchyni. Ať jsem byla kdekoli, vždy jsme seděli u kulatého stolu. Uprostřed je velký otočný skleněný podnos, na který se pokládají talíře s jídlem. Prvním chodem je vždy zelenina „uvařená“ v oleji – několik talířů, v každém něco jiného. Jak jí ubývá, na stole se objevují pokrmy s různými druhy masa – krabi, ryby, hovězí, holubi, někdy i žáby, v různých úpravách, s rozličnými sladkými omáčkami a přílohami. K tomu nechybí tradiční miska s rýží a zelený čaj. Po několika chodech přijde řada na polévku, která signalizuje blížící se konec. Po ní se donesou už jen zákusky nebo nakrájené ovoce. Na samotnou svatební hostinu jsem příliš času neměla, takže si jednotlivé chody nevybavuji. Ale byla jsem na tom lépe než nevěsta se ženichem, kteří se k jídlu nedostali vůbec. Pamatuji si jen jednu starší paní sedící naproti mě, která si do tašky velmi rychle nacpala všechny svatební zákusky u našeho stolu (na které já se tak moc těšila), zatímco my ostatní sledovali Grace a Fishe. A taky svatební dort, který byl sice obložený jahodami, ale na konci obřadu zůstal dokonale oďobaný, o což se postarala Gu Yi:-)

Kolem deváté hostina končila a většina hostů odešla domů. My jsme se převlékli do normálního oblečení a s pár přáteli se přesunuli do svatebního apartmá. Tam Gu Yi začala organizovat hry pro novomanžele, které podle přítomných Číňanů měly být trošičku nestoudné. Novomanželé museli třeba na posteli vytvářet číslice z vlastních těl. Mně tedy přijde „flaška“ nestoudnější.

A kolem jedenácté jsme už všichni nechali novomanžele o samotě, a tím pro mě tahle nezapomenutelná a krásná událost skončila.

Napsal/a: Sonča

Toto taky stojí za přečtení!

Kam s dětmi za lyžováním? V italském středisku Passo Tonale děti milují!

Italové děti milují, to je obecně známo. A udělají pro ně první poslední. Lyžařské středisko Passo Tonale vás o

Čtu dál →
Jak dětem ulevit od ucpaného nosu

Jak dětem jednoduše ulevíte od ucpaného nosu

Milé maminky, jsou Vaše děti často nachlazené? Teče jim z nosu, v noci mají ucpaný nos a těžce se jim dýchá? Pomozte

Čtu dál →

Môžem dať dieťatku jesť hocičo?

Môžem dať dieťatku pribináčika? Alebo zákusok? Alebo kupovanú nočnú kašu? V mamičkovských internetových skupinách sa pravidelne objavujú otázky, či to alebo

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (2 vyjádření)

  • Fotky byly krásné, bohužel v roce 2002 digitály ještě moc nefrčely, takže mám pouze klasické.

  • Anonymní

    Moc zajimave, zrovna jsem si dodatecne precetla pripravy… a co fotky, povedly se ? Klarita

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist