Cestování s Domčem, aneb kdo víc vydrží

Rubrika: Z našich cest

Po narození našeho Dominika bylo jakékoliv cestování veliký risk a nápor na nervy. Už tím uvázáním do sedačky v autě jsem si dovolila hodně, a tak nám to začal dávat hodně hlasitě najevo. Jízda do 20 min  se dala zvládnout s tím, že jsem se vzdala volantu a synovi strkala neúnavně dudlík, který zase hodně rychle plival ven. Střídání zásoby hraček jsem občas nestíhala, ještě že miminko leželo proti směru jízdy, směrem od řidiče, jinak by byl ohrožen házením všech hraček.
Nejvíce jsme byli odkázání přece jenom na vlak, ale ani tam to neprobíhalo v klidu. No proč by také, když tam zase musel ležet v kočárku. A i to byl dopravní prostředek, který ze srdce nenáviděl a pokud nespal, tak jízdu prořval.
Postupem času, jak rostl, a protože díky bydlení na vesnici jsme byli na vlak a auto odkázáni, si na cestování zvykl. To, že nyní je jízda vlakem spíše komedie, že baví a obtěžuje okolní spolucestující, se nemá cenu ani rozepisovat. Za jeho komentáře jsem někdy červená až na druhém konci těla. Nejraději s ním cestuji autem, dokonce již naším neustálým tréninkem vydrží jízdu asi kolem hodiny a to bez toho, že bych mu dělala asistenci, dokonce i mohu řídit. Jen musí mít uzamčené dveře pojistkou, aby za jízdy nevystupoval a ještě by potřeboval bezpečnostní pojistku, aby si nemohl odepnout za jízdy pásy. Naposledy se za jízdy odepnul a chtěl, ať ho znovu zapnu a to je pak docela legrace při rychlosti 100km/h, najít rychle vhodné místo k zastavení a raracha zase uvázat. Protože nejsem Saxána a od volantu na něj nedosáhnu. Pro jistotu, abych viděla, co mi zase vyvádí a neohrožovala sebe ani nikoho okolo svým otáčením, mám na skle takové malé přídavné zrdcátko.
Přece jen na delší trasy si s ním sama netroufám, a tak cestujeme hlavně vlakem už z důvodu WC. Na loňskou dovolenou, kdy jsme jeli půl dne vlakem, asi vzpomínají nejvíce spolucestující. Přišli o sušenky, naše nebyly to pravé a díky Dominikovo dotazům asi byli rádi, že vystupují.
Také jsme cestovali jednou z vesnice do vedlejší vesnice autobusem a stydím se ještě nyní. Po nástupu jsme se usadili za starší paní v šátku a náš Dominik na celý autobus povídá. „Ta paní je čarodějnice?“ No v tu chvíli bych se nejraději zahrabala, ale byl zvyklý na pohádky a figurky, kde jsou čarodějnice v šátku.
Takže pokud jste někdy potkali řvoucí auto, nebo otravného kluka ve vlaku, tak jsme to byli my a omlouvám se už předem.

Tento příspěvek byl zařazen do soutěže Pojďte si povídat … o prázdninách 2011. Stačí se zapojit do diskuse Cestování s dětmi nebo do 31. 8. 2011 poslat svůj článek do redakce.

Napsal/a: Králíček4

Toto taky stojí za přečtení!

Recepty pro děti – aneb vařte se svými dětmi!

Máte neposedné děti a přemýšlíte, čím byste je zabavili? Vpusťte je do své kuchyně! Možná pro vás bude překvapením,

Čtu dál →

[Soutěž] Heidi, děvčátko z hor

Tentokrát si představíme 3 retro knihy z kolekce Cesta časem s Albatrosem, která vyšla při příležitosti oslav 70. let výročí nakladatelství

Čtu dál →

Pro dítě vybírejte pouze bezpečné plavecké pomůcky

S nadcházející letní sezónou je nutné vybrat nejen krásnou dovolenou u vody, ale také kvalitní plavecké pomůcky pro vaše děti.

Čtu dál →

Odpovědi, názory, dotazy, postřehy čtenářů (7 vyjádření)

  • Marinada

    🙂 Na mamince se může ušetřit, je mi to jasný 🙂

  • Králíček4

    Marinádo,taky máš pěkné zážitky.To my zrovna včera byli na nanuku v cukrárně a vybral si čoko Míšu a já zas můžu jen ty vodové aDomča mi s klidem až rozesmál i prodavačku povídal:“Ten si nekupuj,je moc drahý!“

  • Marinada

    Králíčku, pobavila jsi mě 🙂 Díky synkovi bys jednou mohla pracovat jako řidička auta, které převáží nebezpečné šelmy 🙂
    Synovec bydlí na vesnici a když ho hlídám a jedeme někam MHD, tak taky trnu, protože je tak hlasitý a k lidem „upřímný“ asi jako Tvůj syn 🙂
    S dcerou jsem kdysi zažila taky trapas v autobuse. Byli jsme na výletě se známýma a já tenkrát neměla peníze, tak jsem si koupila jen nějaké levné botasky z příšerného materiálu a když jsme po výletě šli ke známým na kafe, zkonstatovala jsem, že z těch bot pěkně smrdí nohy. Pak jsem jela s dcerou domů autobusem a tomu se asi pálily gumy, byl to hrozný smrad. Tak jsem dceři nahlas říkala:“Tady něco smrdí“ a ona na celý autobus odpověděla:“To budou asi Tvoje nohy!“ 🙂

  • Králíček4

    Lussy,je pravda,že se někdy divím co vydrím,ale asi už mám nervy při čtvrtém dítěti pěkně vytrénované.

  • Lussy

    Králíčku,
    musíš mít opravdu silné nervy, klobouk dolů! A díky za milý článek.

  • Králíček4

    Suodal o letošních lázních bych článeček přidat mohla jen si nejsem jistá zda na tom bylo něco úsměvného,ale spíše ty trapasy.

  • Králíčku, děkuji ti za velmi úsměvný článeček!!!! Protože mám doma něco podobného se stejným jménem, jen s rozdílem pohlaví, tak naprosto přesně vím, jak se člověk dokáže červenat na opačné straně těla 🙂 A když jsem ještě bydlela ve městě s MHD, tak jsem vždycky říkala…já snad začnu cestovat kanálama :-)…taky jsme bavili vždycky celý autobus nebo šalinu. 🙂

    Co takhle přidat článeček o letošních lázních???? 🙂 🙂

Co na to říkáte?

Vaši e-mailovou adresu si necháme pro sebe.

Sdílet
Sdílet
TOPlist